Základní úrokové sazby ČNB se zřejmě ještě mírně zvýší, ale už jsou velmi blízko svého maxima. Na současné nadprůměrné výši ale nějaký čas zůstanou, prohlásil šéf České národní banky Jiří Rusnok. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na rozhovor pro maďarský zpravodajský web www.vg.hu.
Česká národní banka začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. ČNB má v mezinárodním srovnání vysoké devizové rezervy, jejichž využití ve výjimečné situaci, jaká momentálně nyní je, je plně opodstatněné, uvedla banka na internetu. Akci ČNB koordinuje s polskou centrální bankou.
Stín současného ruského útoku na Ukrajinu silně dopadá také na českou korunu. Její kurs vůči euru se dnes dostal na dohled úrovně 26 korun za euro, což je podle dat Bloombergu absolutně nejslabší hodnota od dubna 2021.
Rusko podle všeho začíná dnes vykazovat známky platební neschopnosti, takže už směřuje k bankrotu. Dnes má totiž vyplácet úrok na svém dluhu, ale cizinci zřejmě žádné peníze neuvidí. Od pondělí pro ně platí v Rusku zákaz výplaty peněz. To je ovšem částečná platební neschopnost, ať už je zdůvodněná jakkoli. Rusko tedy míří ke krachu. Jak asi zareaguje ČNB?
Česká národní banka v pondělí zahájila proces odebírání licence bance Sberbank CZ. Pozbytím licence se česká Sberbank stane akciovou společností. Nebude tedy bankou. Nesmí tak už přijímat vklady, ani poskytovat jakékoli úvěry, včetně hypoték.
Česká národní banka zahájila kroky k odnětí bankovní licence Sberbank CZ. Důvodem je zhoršení situace banky v souvislosti s odlivem vkladů po napadení Ukrajiny Ruskem, oznámila centrální banka. Banka v Česku zavřela pobočky, garanční systém se chystá na výplatu vkladů.
EU nechává zmrazit tři evropské divize ruské banky Sberbank, ovládané ruským ministerstvem financí. Zmrazení se týká rakouské Sberbank Europe, pod niž spadá i česká Sberbank CZ, a také dvou jejích divizí, slovinské a chorvatské. Klienti tak nemohou vybírat své vklady, uvedla agentura Bloomberg.
Ruská invaze na Ukrajinu a hrozba velké války bude mít vliv na evropskou, potažmo českou ekonomiku. Jak drtivý ten dopad bude, to bude záležet na rozsahu a délce konfliktu, míní bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko. Samozřejmě ovlivní ceny energií, které tlačí na inflaci. „Kvůli tomu je těžké odhadovat, kdy Česká národní banka bude moci zahájit snižování sazeb,“ dodává Šramko v rozhovoru pro newstream.cz.
Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.
Na trhu je nový trend: Nejlevnější hypotéky jsou ty s fixací úrokové sazby na 10 či 15 let. U nich se lze u některých bank dostat i pod čtyři procenta. Ve skutečnosti však nejde o až tak výhodnou nabídku, jak by se mohlo zdát.
Zájem o hypotéky mezi Čechy chladne, neboť na ně jednoduše nemají. A bude hůř.
