Další z největších tuzemských energetických společností E.On sníží cenu elektřiny. Změnu pocítí asi 800 tisíc zákazníků, uvedla firma. Ve srovnání s vládním stropem bude níže o pětinu.
Vláda ve středu schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Po jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj kompenzační mechanismus zajistí pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů. Státní rozpočet pro letošní rok počítá s náklady na zastropování ve výši 100 miliard korun, další část výdajů chce stát pokrýt z dotačního programu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Přesnou částku ovšem nelze podle ministerstva financí nyní předpovídat.
Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však zásadně odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Který přístup je lepší? Analytici se neshodnou.
Země Evropské unie se shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.
Politici některých zemí Evropské unie kritizují návrh na omezení cen plynu v případě jejich výrazného nárůstu, s nimž v úterý přišla Evropská komise. Zastánci zavedení cenového stropu hovoří o tom, že vzhledem k nastavené ceně 275 eur (6700 korun) za megawatthodinu je mechanismus komise v praxi téměř nepoužitelný či může mít negativní dopad. Podle diplomatů je téměř vyloučeno, že by se na parametrech cenové regulace na čtvrtečním zasedání shodli ministři energetiky. Spor okolo cenového stropu přitom může zablokovat i schválení dalších nouzových opatření.
Polská vláda dnes představila maximální ceny u dodávek elektřiny pro domácnosti, malé a střední podniky a sociální instituce, jako jsou například školy, sirotčince a nemocnice. U domácností by podle vlády měla od začátku prosince do konce příštího roku platit maximální cena 693 zlotých (zhruba 3500 korun) za megawatthodinu (MWh), u malých a středních podniků a sociálních institucí pak 785 zlotých za MWh, píší agentury Reuters a PAP.
Velvyslanci zemí Evropské unie se shodli na novém balíku sankcí vyvolaných pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví EU. Součástí celkově osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu. EU také rozšíří zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů, jako je ocel, dřevo či cigarety. Na sankční seznam přibudou více než tři desítky Rusů. Sankce by měly vstoupit v platnost ve čtvrtek poté, co je písemně schválí členské státy. Rusko takový postup kritizuje.
Vývoz plynu z Ruska do Evropské unie letos klesne o 50 miliard metrů krychlových, což je třetina loňského objemu 150 miliard metrů krychlových. Podle agentury Interfax to řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Putin navíc hrozí, že pro Evropu zavře kohouty úplně, jestliže členské státy zavedou u ruského plynu cenový strop.
Maďarsko se potýká s hrozbou nedostatku paliv. Do značné míry za něj může jeho vlastní opatření v podobě zastropování cen pohonných hmot. Zužuje proto okruh vozidel, jejichž řidiči mohou pořizovat pohonné hmoty za zastropovanou cenu. A také uvolní 24 procent svých ropných rezerv.
Ceny ropy dnes 📈 prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Cena severomořské ropy Brent přidává kolem 7:30 středoevropského letního času 5,7 procenta na 106,97 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu roste o 4,75 procenta na 104,93 dolaru za barel.
