Další z největších tuzemských energetických společností E.On sníží cenu elektřiny. Změnu pocítí asi 800 tisíc zákazníků, uvedla firma. Ve srovnání s vládním stropem bude níže o pětinu.
Vláda ve středu schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Po jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj kompenzační mechanismus zajistí pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů. Státní rozpočet pro letošní rok počítá s náklady na zastropování ve výši 100 miliard korun, další část výdajů chce stát pokrýt z dotačního programu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Přesnou částku ovšem nelze podle ministerstva financí nyní předpovídat.
Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však zásadně odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Který přístup je lepší? Analytici se neshodnou.
Země Evropské unie se shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.
Politici některých zemí Evropské unie kritizují návrh na omezení cen plynu v případě jejich výrazného nárůstu, s nimž v úterý přišla Evropská komise. Zastánci zavedení cenového stropu hovoří o tom, že vzhledem k nastavené ceně 275 eur (6700 korun) za megawatthodinu je mechanismus komise v praxi téměř nepoužitelný či může mít negativní dopad. Podle diplomatů je téměř vyloučeno, že by se na parametrech cenové regulace na čtvrtečním zasedání shodli ministři energetiky. Spor okolo cenového stropu přitom může zablokovat i schválení dalších nouzových opatření.
Polská vláda dnes představila maximální ceny u dodávek elektřiny pro domácnosti, malé a střední podniky a sociální instituce, jako jsou například školy, sirotčince a nemocnice. U domácností by podle vlády měla od začátku prosince do konce příštího roku platit maximální cena 693 zlotých (zhruba 3500 korun) za megawatthodinu (MWh), u malých a středních podniků a sociálních institucí pak 785 zlotých za MWh, píší agentury Reuters a PAP.
Velvyslanci zemí Evropské unie se shodli na novém balíku sankcí vyvolaných pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví EU. Součástí celkově osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu. EU také rozšíří zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů, jako je ocel, dřevo či cigarety. Na sankční seznam přibudou více než tři desítky Rusů. Sankce by měly vstoupit v platnost ve čtvrtek poté, co je písemně schválí členské státy. Rusko takový postup kritizuje.
Vývoz plynu z Ruska do Evropské unie letos klesne o 50 miliard metrů krychlových, což je třetina loňského objemu 150 miliard metrů krychlových. Podle agentury Interfax to řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Putin navíc hrozí, že pro Evropu zavře kohouty úplně, jestliže členské státy zavedou u ruského plynu cenový strop.
Maďarsko se potýká s hrozbou nedostatku paliv. Do značné míry za něj může jeho vlastní opatření v podobě zastropování cen pohonných hmot. Zužuje proto okruh vozidel, jejichž řidiči mohou pořizovat pohonné hmoty za zastropovanou cenu. A také uvolní 24 procent svých ropných rezerv.
Energetická společnost innogy od února příštího roku 📉 zlevní plyn pro přibližně 300 tisíc zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou. Ceny dodávek sníží oproti současnosti o 15 procent, tedy zhruba o 280 korun za megawatthodinu. Informovalo o tom dnes innogy. Energie postupně zlevňují i další dodavatelé.
Předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala před dnešním koaličním jednáním ☝ nevyloučil to, že vláda zvýší schodek státního rozpočtu na příští rok. Čeká na to, s jakým návrhem přijde ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Prohloubení schodku nevyloučil ani místopředseda ANO a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, záležet bude podle něj na tom, co kabinet určí jako svou prioritu.
Americká automobilka Ford Motor ❌ ukončí výrobu několika modelů elektromobilů. V souvislosti s tím zaúčtuje odpisy za 19,5 miliardy dolarů (404,1 miliardy korun), oznámila firma v pondělní tiskové zprávě. Rozhodnutí Fordu je zatím nejdramatičtější ukázkou ústupu od modelů aut poháněných bateriemi v reakci na politiku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a slábnoucí poptávku po elektromobilech, uvedla agentura Reuters.
Rozsáhlý pondělní výpadek internetu v německém Spolkovém sněmu ❌ nebyl dílem hackerů. S odkazem na interní dopis zaslaný poslancům a správcům sítě o tom informovala agentura DPA. Podle dopisu se jednalo o přetížení systému. Porucha nastala v den, kdy Spolkový sněm navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což vyvolalo spekulace o kybernetickém útoku.
Útočníci, kteří při nedělních oslavách židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney zabili 15 lidí a na 40 dalších zranili, se zřejmě ☝ inspirovali ideologií Islámského státu. Na tiskové konferenci to podle agentur poprvé připustila australská policie, přičemž potvrdila, že v automobilu jednoho z útočníků se vedle výbušnin našly také dvě podomácku vyrobené vlajky této teroristické organizace.
Americký prezident 👴 Donald Trump podle agentury Reuters prohlásil, že jeho administrativa prověřuje, zda Izrael v sobotu porušil příměří týkající se palestinského Pásma Gazy zabitím vojenského velitele ozbrojeného křídla teroristického hnutí Hamás. Z porušení příměří obvinil Izrael vysoký představitel Hamásu a jeho hlavní vyjednávač Chalíl Hajja, který smrt velitele ozbrojeného křídla hnutí Ráida Saada potvrdil.
