Politický diář Jany Havligerové: Kola kampaně se vesele točí
NázoryČeská ministryně financí připojila podpis k výzvě, v níž Rakousko a dalších šest zemí Evropské unie apeluje, aby se státy EU po pandemii vrátily k vyrovnaným rozpočtům.
Česká ministryně financí připojila podpis k výzvě, v níž Rakousko a dalších šest zemí Evropské unie apeluje, aby se státy EU po pandemii vrátily k vyrovnaným rozpočtům.
Česká strana sociálně demokratická už léta marně hledá své ztracené voliče. Hrozí jí po říjnových volbách vypadnutí z Poslanecké sněmovny, a ČSSD proto v zoufalství vystrčila v kampani do popředí ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. Ta zahájila socialistický džihád a rozhodla se vyvolat ducha někdejšího komunistického třídního boje.
Dnes zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily.
Osm let uplynulo od okamžiku, kdy se Petr Nečas zřítil z absolutního vrcholu na dno. Kdy jeho vládu utnulo policejní komando Roberta Šlachty. Z premiéra země se stal „sprostým“ podezřelým. Vehementní snaha policie a státních zastupitelství však ani po tak dlouhé době nevedla k prokázání nějakého trestného činu. Naopak, veškerá podezření se postupně rozpadají. Na životě Petra Nečase se však dlouhodobé pronásledování podepsalo. S médii udržuje jen minimální kontakt, je nedůvěřivý, odmítá se bavit o osobních věcech. Pochopitelně. Přesto nyní poskytl exkluzivní rozhovor pro Newstream.cz.
Přestože od ledna 2017 v Česku existuje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který dohlíží i na financování volebních kampaní, politikům je to jedno a kvůli nízkým pokutám, které jim hrozí, velmi často jeho pravidla obcházejí.
Zatímco v prvních dvou dekádách po revoluci probíhal na české politické scéně souboj pravice a levice, dnes převládá čirý populismus a ideologická beztvarost. Cesta se tak otevřela pro Mesiáše všeho druhu.
Usmívajícího se Šlachtu střídá mírně zachmuřený muž, už není čas na přívětivost. Ostrá fáze předvolební kampaně začala.
Starostové a nezávislí si od spojení s Českou pirátskou stranou slibovali, že je vytáhne nahoru. Začíná to spíš vypadat na slušný sešup dolů.
Největším překvapením letošní předvolební kampaně je zatím bezradnost koalice Piráti+STAN. Je to zvláštní, protože právě od ní se čekal gejzír zajímavých nápadů. Otázka je, zda se dá situace ještě zachránit.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny jsou výjimečné tím, že do nich vznikly dvě velké koalice, Piráti+STAN a Spolu (ODS, TOP 09 a lidovci), které mají v plánu porazit Andreje Babiše a pak vládnout. Zkušenosti z minulosti ale ukazují, že to bývá pouze vábnička na voliče a podobná seskupení se pak rychle rozpadnou. Může to být teď jinak? Spíše ne.
Když jste politická strana a blíží se volby, není těžší úkol než formulovat program pro důchodce. Je to jako tanec v místnosti plné střepů. Ještě horší. A přesto se to po vás chce. Což je pochopitelné, jde o půl bilionu veřejných výdajů ročně, a dva a půl milionu voličů. Takže, co s tím?