Jihokorejský prezident Jun Sok-jol se v televizi omluvil veřejnosti za rozruch, který vyvolal, když tento týden vyhlásil v zemi stanné právo. Učinil tak krátce předtím, než bude jihokorejský parlament hlasovat o jeho odvolání. Sám z funkce ale neodstoupil.
Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal v Národním shromáždění většinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, nad rozpočtem na příští rok zůstávají otazníky.
Jihokorejské opoziční strany ve středu předložily návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který v úterý vyhlásil v zemi stanné právo. Své rozhodnutí ale po šesti hodinách odvolal poté, co jej k tomu vyzval parlament.
Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Opozice podrobila rozpočet kritice.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v zemi vyhlásil stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Krok vyvolal odpor jihokorejského parlamentu a znepokojení u ostatních zemí, z nichž některé včetně Česka vyzvaly své občany k opatrnosti. Jihokorejští poslanci v reakci svolali schůzi, na které vyzvali prezidenta ke zrušení rozhodnutí. Prezident následně prohlásil, že stanné právo skutečně zruší, a to po zasedání vlády. Kabinet se má podle něj sejít „co nejdříve“.
Z ukrajinské armády od ledna do konce října dezertovalo více vojáků než během předchozích dvou let. Na svých internetových stránkách o tom píše britský list Financial Times (FT). Ukrajinští vyšetřovatelé letos zahájili 60 tisíc trestních stíhání proti vojákům, kteří opustili své pozice. Je to skoro dvojnásobek takových případů za roky 2022 a 2023 dohromady. Těmto mužům v případě odsouzení hrozí až 12 let ve vězení.
Francouzský premiér Michel Barnier dostal jeden hlavní úkol, a to stabilizovat veřejné finance, jinak by druhé největší ekonomice Evropské unie hrozila vážná krize. Zdá se ale, že ozdravný rozpočet dokáže prosadit jen za cenu vlastní oběti. Zachránit ho může jen Marine Le Penová, faktická lídryně dnešní francouzské politiky.
Německý kancléř Olaf Scholz po téměř dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva, kde jedná s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump hodlá zavést clo ve výši 100 procent na dovoz ze zemí, které by zamýšlely snižovat své využití dolaru. O takzvané dedolarizaci diskutují hlavně některé země uskupení BRICS, zvláště Rusko.
Jestli si myslíte, že odvážným prohlášením bylo pro letošní rok už dost, šeredně se mýlíte. Veletrh (ne)splněných přání teprve vyvrcholí. Samozřejmě ve sněmovně.
Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci.
SpaceX 🚀 v dokumentu k vstupu na burzu slibuje rozvoj přepravy na Mars či Měsíc 🌑. Firma, která v současnosti vlastní a provozuje například systém Starlink, ale připouští, že by nemusela se svými plány uspět.
