Migrační dohoda EU může českého daňového poplatníka vyjít dráž než konsolidační balíček. Přesto se o jejích dopadech na veřejné finance vůbec nediskutuje – na rozdíl od balíčku, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v Česku v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.
Končící ministr zemědělství Nekula je se svou misí nadmíru spokojen. Prosazení nulové sazby daně na takzvaná tichá vína označil za dobrý tah, ba dokonce za majstrštyk. „Kdo umí, umí,“ chválí sám sebe. Má pravdu ministr, kromě Moravanů zbytek republiky čumí. Nekula je opravdový lidovecký hrdina.
Spotřební daň z motorové nafty by se mohla na původní úroveň vrátit letos v srpnu, prohlásil v debatě České televize ministr dopravy Martin Kupka. Potvrdil tak dřívější záměr vlády. Opatření by jen letos přineslo veřejné kase čtyři miliardy korun navíc. Pomohlo by tedy stabilizovat veřejné finance, byť jen poměrně zanedbatelně. Přesto takový zásah dává smysl, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Z České republiky, a Prahy zejména, se stává skanzen. V padesátce nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti věžemi. Výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, mají také Slováci a Maďaři, připomíná hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Uplynulé dny přinesly růst akciových trhů i přes mírně „jestřábí“ zasedání americké centrální banky. Pokračoval výstup na několikaměsíční maxima, kdy se hlavní index S&P 500 dostal nad magickou hranici 4400 bodů. Býčí trend, který aktuálně na akciích panuje, je překvapivě silný a probíhá navzdory válce na Ukrajině, vysokým úrokovým sazbám nebo relativně slabému ekonomickému růstu. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet v období prázdnin a obecně nižší likvidity na finančních trzích.
V kryptoměnách spatřuji naději na lepší svět finančních služeb již od roku 2011, co jsem se tomuto oboru začal věnovat. Dostali jsme se ale do stavu, kdy se kryptoměny rozrostly do systému, na který staré zákony prostě nefungují. Nyní nadchází moment, kdy celý trh s digitálními měnami čeká na nálepku „dospělého“ aktiva. A nejspíš ji brzy dostane, protože je na spadnutí regulace, kdy do jeho provozu začnou mluvit regulátoři. Co to bude znamenat pro investory? Pro ty malé obrovskou šanci několikanásobně zhodnotit vložené prostředky. A pro ty velké, kteří do kryptoměn zatím nemohli investovat, protože zákony na decentralizované měny pohlížely jako na extrémně riskantní aktivum? Pro ně zcela novou kapitolu plnou nových nástrojů pro zhodnocování klientských prostředků.
Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii. Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A včerejší raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovoří stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před 17:00 hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády.
Ministerstvo financí přišlo po zavření burzy s překvapením. Bude žádat od ČEZ dividendu 145 korun na akcii. Přitom ještě minulý měsíc tvrdilo, že nebude žádat více, než navrhne sama firma. Vedení ČEZ přitom navrhuje 117 korun na akcii. Vláda si tak může z ČEZ vytáhnout o bezmála devět miliard korun více, než ještě minulý měsíc v maximalistickém scénáři zamýšlela.
Česká politika a veřejná správa je dlouhodobě pod obrovským tlakem lobbistů všeho druhu, kterému obvykle podléhá. Lobbisté si často vodí politiky jako slepé koně. Sami přebírají vytváření pravidel hry pro vlastní branže, píšou „pozměňováky“ ušité přesně na míru jejich klientům a silně ovlivňují reálnou podobu zásadních veřejných penězovodů a regulace. Probíhalo to za minulé vlády, ale vliv lobbistů i za aktuální vlády spíš roste, upozorňuje v komentáři pro Newstream protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Ceny v zemědělské výrobě masivně padají, nejvíce minimálně od roku 2010. Znatelné zlevňování potravin v obchodech je na dohled, celková inflace může být už v příštím roce jen jednoprocentní, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
