Deset ekonomických důvodů, proč by Česko mělo skoncovat se střídáním času
Češi si o víkendu znovu posunou hodinky, ekonomický smysl střídání času je ale podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy stále slabší. Ve svém komentáři upozorňuje, že úspory elektřiny jsou zanedbatelné, zatímco změny času mohou snižovat produktivitu, zvyšovat riziko nehod i zdravotní náklady. Česko by proto podle něj mělo seriózně zvážit, zda letní a zimní čas dál střídat.
Češi si v noci ze soboty na neděli opět posunou hodinky. Tentokrát o hodinu zpět, takže si přispí. Na jaře jim ji však stát zase vezme. Tento rituál se opakuje desítky let, přestože ekonomické důvody pro jeho zachování výrazně zeslábly. Co kdysi mělo šetřit energií, dnes může ekonomiku stát více, než jí přináší. Existuje přinejmenším deset ekonomických argumentů, proč střídání času ukončit.
1. Úspory elektřiny jsou prakticky zanedbatelné.
Ekonomové Tomáš Havránek, Dominik Herman a Zuzana Iršová v roce 2018 publikovali v odborném časopise The Energy Journal metaanalýzu 44 studií zahrnujících 162 odhadů. Průměrná úspora elektřiny během období letního času vyšla na pouhých 0,34 procenta. Po zohlednění rozdílů v metodologické kvalitě studií dosahoval jejich preferovaný odhad dokonce jen 0,01 procenta. Původní ekonomické zdůvodnění letního času se tak prakticky vytrácí.
2. Letní čas může spotřebu elektřiny dokonce zvyšovat.
Ekonomové Matthew Kotchen a Laura Grantová zjistili na datech amerického státu Indiana pravý opak očekávaných úspor. Zavedení letního času zvýšilo spotřebu elektřiny domácností přibližně o jedno procento. Ušetřilo se na osvětlení, ale více energie spotřebovalo vytápění a klimatizování. Studie vyšla roku 2011 v The Review of Economics and Statistics. Pro Česko nejde o přímo přenositelný výsledek, ale dokládá, že letní čas nemusí automaticky znamenat energetickou úsporu.
Česko se Francii rychle přibližuje v ceně, za kterou si stát půjčuje na deset let. Rozdíl ve výnosech jejich desetiletých dluhopisů se zúžil na pouhých 0,25 procentního bodu, přestože ČNB drží výrazně vyšší základní sazbu než ECB. Zhoršující se francouzské veřejné finance tak podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy ukazují, že členství v eurozóně samo o sobě levnější financování státu nezaručuje, píše ve svém komentáři.
Lukáš Kovanda: Euro už Francii nechrání. Česko si půjčuje skoro stejně levně
Názory
3. Unavení zaměstnanci pracují méně produktivně.
Výzkumníci David Wagner, Christopher Barnes a jejich kolegové v roce 2012 v Journal of Applied Psychology doložili, že po jarním posunu času zaměstnanci častěji využívají internet místo práce. Nedostatek spánku totiž oslabuje soustředění a sebekontrolu. V ekonomice, která stojí na práci milionů lidí, představuje i krátkodobý pokles produktivity potenciálně značné náklady.
4. I malý pokles produktivity může znamenat miliardové ztráty.
Pokud by jarní změna času snížila výkon české ekonomiky během pěti pracovních dní o pouhých 0,5 procenta, odpovídalo by to při velikosti českého HDP zhruba 800 milionům korun. Při jednoprocentním poklesu by šlo přibližně o 1,6 miliardy. Jde o ilustrativní model. Ukazuje ale, že ekonomické náklady únavy mohou i při nepatrném poklesu výkonu převýšit energetické úspory.
5. Změna času zvyšuje riziko pracovních úrazů.
Christopher Barnes a David Wagner analyzovali americký těžební průmysl za 24 let. Zjistili, že v pondělí po jarním posunu času přibývá pracovních úrazů a jejich následky bývají vážnější. Počet ztracených pracovních dní kvůli úrazům byl přibližně o 68 procent vyšší než v běžných srovnávaných pondělcích. Zaměstnanci přitom spali v průměru o 40 minut méně. Pro průmyslově orientované Česko představuje takové zjištění důležitý varovný signál.
6. Více dopravních nehod znamená další náklady.
Studie Josefa Fritze a jeho kolegů publikovaná v roce 2020 v Current Biology analyzovala více než 730 tisíc smrtelných dopravních nehod v USA. V týdnu po jarní změně času zjistila přibližně šestiprocentní zvýšení rizika. Dopravní riziko je relevantní zejména pro ranní provoz. Pro Česko, jehož ekonomika je silně závislá na automobilové dopravě a logistice, jde o potenciální náklady v podobě škod, zpoždění i výpadků pracovní síly.
7. Změna času může zvyšovat výdaje zdravotnictví.
Metaanalýza Anke Hurstové a jejích kolegů z roku 2024, zahrnující dvanáct studií z deseti zemí, zjistila po jarním přechodu přibližně čtyřprocentní zvýšení relativního rizika infarktu. Jde o zvýšení rizika v omezeném období po změně. To představuje možné dodatečné náklady léčby, rehabilitace a pracovní neschopnosti. Zdravotní následky tak mají i svůj ekonomický účet.
Česká ekonomika ztrácí svůj dosavadní náskok před Polskem a bez zásadního zvýšení produktivity může během příští dekády přijít i o část svého postavení ve střední Evropě. Dosavadní model založený na levnější práci, vysoké zaměstnanosti a dlouhé pracovní době se vyčerpává, zatímco investice do vzdělávání, výzkumu či infrastruktury zaostávají, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Česko se zaseklo. Polsko může být za pár let bohatší
Názory
8. Méně zdravotních komplikací znamená více odpracovaných dní.
Vedle přímých zdravotnických nákladů existují také nepřímé ztráty. Každá vážná zdravotní komplikace může znamenat týdny nepřítomnosti v práci, náklady na zastupování zaměstnance nebo jeho dlouhodobě snížený výkon. V české ekonomice, která se potýká s nedostatkem některých kvalifikovaných pracovníků, mohou být tyto ztráty citelné. Odstranění jarního časového šoku by mohlo část takových nákladů omezit, přestože přesná česká úspora zatím vyčíslena není.
9. Střídání času komplikuje dopravu, energetiku i informační systémy.
Dvakrát ročně se musejí přizpůsobovat jízdní řády, plánování směn, účetní evidence, rezervační systémy nebo energetické obchodování. Hodina, která na jaře zmizí a na podzim se opakuje, komplikuje zpracování dat a provoz nepřetržitých služeb. Evropská komise v návrhu na zrušení střídání času z roku 2018 upozornila, že by odstranění pravidelných změn snížilo administrativní zátěž podniků. Jednorázové náklady přechodu by ovšem bylo nutné započítat.
10. Střídání času může negativně ovlivňovat také finanční rozhodování.
Ekonomové Mark Kamstra, Lisa Kramerová a Maurice Levi v roce 2000 publikovali v American Economic Review studii upozorňující na mimořádně slabé akciové výnosy po víkendech spojených se změnou času. Nová pracovní studie NBER z roku 2025 přesto opět naznačuje souvislost mezi narušením spánku a horšími výsledky individuálních investorů. Přesný dopad na český kapitálový trh není znám, ale změny biologických rytmů mohou mít význam i tam, kde rozhodují zdánlivě čistě racionální kalkulace.
Jde o bezpečnost práce a zdravotní náklady
Česko by proto mělo ekonomické důsledky ukončení střídání času seriózně vyhodnotit. Nejsilnější důvody pro změnu nespočívají v nepohodlí při přetáčení hodinek, nýbrž v produktivitě, bezpečnosti práce a zdravotních nákladech.
Rozhodující přitom bude, zda by země trvale používala standardní, nebo letní čas. Obě varianty mají rozdílné dopady na denní světlo, spotřebu a pracovní režim. Zrušení by také mělo proběhnout koordinovaně se sousedními státy, aby nevznikaly dodatečné komplikace přeshraničního obchodu.
Současný systém však stále více připomíná historický přežitek. Úspory elektřiny, kterými se kdysi obhajoval, jsou mizivé, zatímco jeho vedlejší náklady mohou být podstatně vyšší.
