Ukrajinské hřivny v hotovosti jsou v Česku bezcenné. Směnárny i banky je odmítají
Ukrajinští uprchlíci v Česku si prakticky nemohou směnit hřivny za české koruny. Kurzy ve směnárnách jsou nevýhodné a banky je neberou.
Do Česka míří velké množství uprchlíků z Ukrajiny, přičemž lidé si s sebou vezou většinou hotové peníze. Hřivny by si chtěli směnit na tuzemskou měnu. "Skutečnost je bohužel taková, že možnosti jsou v tomto směru extrémně omezené a nevýhodné, v regionech mimo Prahu pak prakticky nulové,” podotýká Jan Nedělník, šéf firmy Comdata pro Česko a Maďarsko.
Česká národní banka (ČNB) na svém kurzovním lístku ale ukrajinskou měnu uvedenou ani nemá. Podle ní to musí řešit tuzemské komerční banky po svém. Ty však dlouhodobě ukrajinskou hřivnu nepřijímají. Důvod? Obava z velkého kurzové rizika a celková nestabilita ukrajinské měny.
Ukrajina má v současné době dostatek základních potravin a její zásoby plynu představují podle ukrajinského premiéra Denise Šmyhala zhruba třetinu její roční spotřeby. 
Ukrajina má dostatek základních potravin. Omezí ale vývoz pšenice, masa i oleje
Politika
Hřivny se před válkou neobchodovaly
„Ukrajinské hřivny jsme na devizovém listu neměli ani před válkou na Ukrajině,” uvedl pro Newstream Michal Teubner z Komerční banky. Zda se v tomto pohledu politika Komerční banky změní, zatím nekomentoval.
Podobná situace zatím panuje i v České spořitelně. „O problému víme a řešíme ho,” dodává Filip Hrubý z České spořitelny. K nápravě by podle něj mělo dojít v řádu několika dní.
O moc lepší situace není ani ve směnárnách. Ty v drtivé většině případů hřivny vůbec nevykupují. „Jsme na trhu téměř dvacet let a s ukrajinskými hřivnami neobchodujeme a ani jsme nikdy neobchodovali,“ říká Kristýna Tsomka, ze směnárny Exchange v pražské Kaprově ulici.
Virtuální měny během válečného konfliktu na Ukrajině sehrávají důležitou roli. Klíčová je rychlost transakcí a flexibilita.
Krypto v době války: Na Ukrajině kupují zbraně, v Rusku obcházejí sankce
Money
A pokud lze hřivnu směnit, pak zpravidla s extrémně nevýhodným kurzem. „Setkat se lze i s naprostými extrémy jako ve směnárně na pražském Florenci, která ve středu 9. března vykupovala 100 hřiven za pouhou jednu korunu. Nákup 100 hřiven přitom nabízela za 80 korun českých. Takto tedy vypadá situace v Praze, dle našich informací přitom mimopražské směnárny výměny hřiven za české koruny vůbec nenabízí,” dodává Nedělník.
Tento stav podle něj může změnit pouze česká vláda. „Jen ta může české banky nasměrovat k tomu, aby začaly být vůči ukrajinským uprchlíkům vstřícnější a umožnily jim směnu jejich hotovosti za českou měnu. Samotné banky totiž tento problém řešit odmítají a Česká národní banka nemá dostatečné páky na to, aby status quo mohla změnit,” uzavřel Nedělník.
Zatím tak ukrajinským občanům zbývá jediná možnost, a to výběr z bankomatu. „Pokud maji platební kartu banky, která stále funguje, mohou si vybrat hotovost u jakéhokoliv bankomatu české banky ovšem ale s vysokým poplatkem, který se pojí s výběrem ze zahraničí,” dodává Teubner z Komerční banky.
Kdyby banka, kde máte svůj běžný či spořicí účet, zkrachovala, získáte peníze zpět díky pojištění vkladů. Pro náhrady je stanovený limit 100 tisíc eur, ale v určitých případech dosáhnete až na dvojnásobek. Jak přesně pojištění vkladů funguje a kdy máte na plnění nárok.
Pojištění vkladů: Jak funguje a kolik dostanete?
Money
Stavební spořitelny poskytly za první dva měsíce letošního roku úvěry za 15,8 miliardy korun, což je meziroční nárůst o čtvrtinu. Zároveň zaznamenaly nárůst zájmu o nové smlouvy o stavebním spoření. Spořitelny jich uzavřely 87 900, meziročně o pět procent více. Vyplývá to z údajů všech pěti tuzemských spořitelen, které má ČTK k dispozici.
Stavební spořitelny půjčily letos ke konci února o čtvrtinu více peněz
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
