Polsko pomůže zemědělcům s drahými hnojivy. Vyčlenilo na to rekordní sumu
Evropou obchází hnojivová krize. Polsko se zatím jako jediná ze zemí Evropské unie rozhodlo zemědělcům kompenzovat extrémně vysoké ceny hnojiv. Vyčlenilo si na to rekordní sumu, v přepočtu asi 20 miliard korun.
Evropská komise (EK) schválila Polsku plán pomoci zemědělcům za 836 milionů eur (přes 20 miliard korun) na snížení dopadů vysokých cen hnojiv. Na tiskovém briefingu ve Varšavě to řekl eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Polsko se podle něj stalo první zemí Evropské unie, které EK takový záměr schválila. Komisař dodal, že rozsah veřejné pomoci bude v tomto ohledu rekordní.
„Na zemědělce ve všech zemích doléhají vysoké ceny hnojiv,“ řekl podle agentury PAP komisař. „Ale jen Polsko se rozhodlo s tím pomoct,“ dodal.
Wojciechowski upozornil, že EK na žádost Varšavy zareagovala velmi rychle a bezodkladně ji také schválila. Žádost byla podána 6. dubna a schválena 19. dubna.
„Komise v plném rozsahu přijala plán, který jí polská vláda předložila,„ pokračoval komisař. „Technické detaily jsou už na polské vládě,“ dodal. Upozornil také, že pomoc v tak velkém objemu v posledních letech žádná jiná členská země unie v zemědělském sektoru schválenou neměla.
Wojciechowski řekl, že dosáhnout politického přijetí takové pomoci je těžké. „Takovou pomoc si všechny země dovolit nemohou a všechny země se pro ni nerozhodnou,“ řekl.
Polské ministerstvo zemědělství v úterý oznámilo, že Evropská komise Varšavě schválila program subvencí za 3,9 miliardy zlotých. To zhruba odpovídá částce 836 milionů eur. Příjemci peněz budou moci získat granty až 53,50 eura (1300 korun) na hektar travnaté plochy či pastviny a až 107 eur (2600 korun) na ornou půdu. Strop nárokované pomoci bude na rozlohu 50 hektarů.
Slovenské chemičce Duslo z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů bývalého českého premiéra Andreje Babiše loni klesl zisk před zdaněním téměř o polovinu na 6,05 milionu eur (přibližně 148 milionů korun). Na výsledku se podepsal drahý zemní plyn. V podnikovém časopisu to uvedla finanční ředitelka Dusla Kvetoslava Trenčianska.
Drahý plyn připravil Babišovu továrnu na močovinu o polovinu zisku
Zprávy z firem
Zemědělce napříč Evropou i v Česku trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba na šestinásobek úrovně roku 2020. K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí. Například pěstitelé kukuřice nebo pšenice čelí historicky vůbec poprvé „hnojivové krizi“.
Evropou obchází „hnojivová krize“. Potraviny kvůli ní ještě více zdraží
Money
Rusko a Ukrajina jsou obilnicí světa. A také dominantními výrobci hnojiv, která podle indexu Bloombergu zdražují nad svá historická maxima.
Potravinová krize bude. Otázkou je jen, jak velká, říká výrobce hnojiv
Money
„Otázkou není, zda se svět zažije potravinou krizi, ale to, jak velká bude,“ popisuje pro BBC ředitel jedné z největších světových společností na výrobu hnojiv dopady ruské invaze na Ukrajinu.
Rusové chtějí omezit vývoz hnojiv. Evropu zasáhne potravinová krize
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.