Ve sporu o zámky za miliardy nabízejí Lichtenštejnové mimosoudní dohodu

Největší spor o navrácení konfiskovaného majetku se nyní řeší u Ústavního soudu i ve Štrasburku. Lichtenštejnové nyní přicházejí a nabídkou mimosoudní dohody. Jaké si kladou podmínky?

Česká republika a Nadace knížete z Lichtenštejna mají založit společný fond či nadaci, který bude spravován společně a bude do něj vložen veškerý majetek nárokovaný Lichtenštejny. Dědičný princ Alois už návrh v září představil v New Yorku prezidentovi Petru Pavlovi.

Aby bylo možné položit základy nové vzájemné spolupráce, Nadace knížete z Lichtenštejna je připravena zcela obrátit list a přijít s bezprecedentním novým návrhem mimosoudního urovnání, postaveným na třech pilířích.

Stěžejními body návrhu, který by udělal tečku za dosud největším soudním sporem o vrácení zabaveného majetku, jímž se zabývá Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, jsou:

1. žádné odškodnění,
2. žádné restituce,
3. nová spolupráce.

Lichtenštejnská vláda vydala stanovisko, v němž vítá každou iniciativu, která by mohla vést k přátelskému urovnání sporu mezi oběma zeměmi. „Nadace Knížete z Lichtenštejna je nejvýznamnější entitou mezi dotčenými subjekty a vláda považuje její návrh za vyvážený, vstřícný a perspektivní,“ stojí v prohlášení lichtenštejnské vlády.

Návrh Nadace by předpokládal, že:

• Nadace knížete z Lichtenštejna se vzdá vlastnických nároků.
• Nadace knížete z Lichtenštejna se vzdá nároků na odškodnění (až do výše 30 – 35 miliard korun, což je odhadovaná hodnota majetku stanovená auditorem).
• Česká republika a Nadace knížete z Lichtenštejna založí společný Fond/Nadaci spolupráce. 
• Veškerá vlastnická práva ke spornému majetku budou převedena na výše uvedený Fond/Nadaci.
• Česká republika a Nadace knížete z Lichtenštejna jmenují členy správní rady, kteří budou zajišťovat řádný výkon vlastnických práv Fondu/Nadace pro spolupráci. 
• Knížecí nadaci bude svěřena povinnost odpovědně a udržitelně s majetkem převedeným do solečného Fondu/Nadace hospodařit při uplatnění těch nejvyšších známých standardů pro péči o historické památky a lesy.

Ústavní soudce Uhlíř: Lichtenštejnové nejsou žádní Němci, rozsudek je absurdní

Politika

Knížecí rod Lichtenštejnů se domáhá majetku zabaveného Benešovými dekrety už od převratu. Soud v květnu kauzu opět smetl ze stolu. Ne všichni soudci ale mají tento názor. „Myšlenka, že by František Josef II., kníže z Lichtenštejna, byl spoluodpovědný za zločiny Třetí říše, a že se na něj proto vztahuje dekret prezidenta republiky, je absurdní. Rozhodování obecných soudů i Ústavního soudu je dle mého soudu bohužel ovlivněno nejen úvahami právními, ale i politickými a ekonomickými,“ uvedl ústavní soudce David Uhlíř.

tzv

Přečíst článek

„V noblesním návrhu nadace vládnoucího lichtenštejnského knížete vidím velký potenciál pro budoucí rozvoj celého Lednicko-valtického areálu i vzájemných vztahů a myslím, že by se jím česká strana měla se vší vážností zabývat. Myslím si to i proto, že se ztotožňuji s veřejně dostupným disentním stanoviskem ústavního soudce Davida Uhlíře ve věci lichtenštejnských žalob, které po mém soudu shrnuje podstatu sporu,“ říká k návrhu mimosoudního vyrovnání Richard Svoboda, kastelán valtického zámku, který je jedním z předmětů sporu.

Spor o zkonfiskovaný majetek šlechtického rodu Lichtenštejnů na základě Benešových dekretů po roce 1945 v Čechách a na Moravě stojí na údajném přihlášení se Františka Josefa II. za druhé světové války k německé národnosti. „To přitom není pravda. Lichtenštejni mají obrovskou výhodu, že výrazně podporovali exilovou vládu v Londýně. Jen těžko jim někdo bude dokazovat, že jsou Němci, když se jejich předkové rodili devět set let ve Valticích a v Mikulově,” dodává Dymo Piškula, bývalý starosta Břeclavi v letech 2002 až 2010.

Stanislav Balík, bývalý soudce Ústavního soudu ocenil snahy sejít se u jednacího stolu a pokusit se situaci vyřešit tak, aby spory netrvaly další léta. „Je to nepochybně rozumný krok z lichtenštejnské strany. A možná by se Česká republika tak, jak se o tom i uvažovalo kdysi dávno v minulosti, měla pokusit jednat. Bylo by to zřejmě nejlepší, co by se pro tuto věc dalo udělat.“

Stát nemusí Lichtenštejnům vracet jejich majetek, rozhodl soud. Ve hře byly i zámky v Lednici a ve Valticích

Reality

Majetek na Břeclavsku, mimo jiné zámky v Lednici a ve Valticích, stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů vracet. Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně. Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

ČTK

Přečíst článek