Češi budou mít opět seriózního prezidenta, píše Süddeutsche Zeitung

S odchodem Miloše Zemana končí v České republice éra, kdy nejméně polovina lidí při pomyšlení na hlavu státu pociťovala stud, nadcházející čtvrtek proto bude pro mnohé Čechy vysvobozením. V komentáři to napsal deník Süddeutsche Zeitung, podle kterého je nastupující prezident Petr Pavel konzervativní a otevřený diskuzím.

List také uvedl, že Němci by si měli uvědomit, jaká to je šance pro rozvinutí vztahů mezi Berlínem a Prahou, která má o debatu upřímný zájem.

Vůči Zemanovi a jeho předchůdci Václavu Klausovi je komentář kritický a uvádí, že oba prezidenti nikdy nebyli nestranní a ani se tak chovat nechtěli. „Dosavadní prezident Miloš Zeman pěstoval úzké kontakty s Pekingem a Kremlem, poštvával na politické oponenty, tisk a vegetariány. A na jeho předchůdce Václava Klause zůstává vzpomínka jako na euroskeptika a popírače klimatických změn, kterého chtěl parlament na konci jeho funkčního období obžalovat z velezrady, protože amnestií pro tisíce vězňů údajně překročil své pravomoci,” napsal list.

S Petrem Pavlem přichází naděje

Pavel naopak podle Süddeutsche Zeitung představuje naději, že jako hlava státu Čechy usmíří a že v zahraničí bude vnímán jako důstojný partner. Jeho zvolením se společně s vládní změnou v roce 2021 podařil v Česku politický obrat, poznamenává list. „Pryč od populistů k seriózní koalici, v tomto případě středopravých stran. V sousedním Polsku a na Slovensku parlamentní volby teprve budou a mnoho lidí tam doufá v podobný obrat jako v Česku,” napsal deník s tím, že ačkoli idol posledního československého a prvního českého prezidenta není v České republice bez kontroverzí, i tak chce většina pokračovat v jeho odkazu liberální demokracie.

Končící prezident Miloš Zeman: Mistr politických šachů, po kterém zůstane příliš mnoho afér

Politika

Afér je s politickým působením končícího prezidenta Miloše Zemana spojeno mnoho. Byl mistrný hráč vnitropolitických šachů. Zemanovi političtí souputníci, stejně jako političtí pozorovatelé a voliči byli buď jeho skalní fanoušci, anebo ho opravdu nemuseli. Lhostejným nechával málokoho. Provokoval, přeháněl i lhal. Hanebný byl jeho výklad Ústavy i odmítání ústavních zvyklostí. Ty nazýval idiocií. Nikdy ale – přes svoje zahraničně-politické čínské a ruské eskapády – nezpochybnil členství Česka v NATO, shrnuje dneškem končící Zemanovo působení v politice komentátorka newstream.cz Jana Havligerová.

Jana Havligerová

Přečíst článek

„To, že jejich zástupcem by měl být právě Petr Pavel, zní jako paradox. Zatímco (Václav) Havel šel za socialismu za své přesvědčení do vězení, Pavel udělal kariéru v armádě,” napsal Süddeutsche Zeitung. A uvedl, že po pádu socialistického režimu se Pavel obrátil k nové době a působil v NATO, což příznivci nového prezidenta považují za rozptýlení všech pochybností o jeho čestnosti a proevropském postoji.

Šance pro rozvinutí vztahů Prahy a Berlína

Z Pavlova volebního úspěchu je třeba se podle Süddeutsche Zeitung poučit, neboť nevedl jen obrannou kampaň a neprohluboval příkopy ve společnosti hesly typu my proti těm druhým. „Místo toho vsadil na sounáležitost a usmíření,” uvedl deník.

V závěru se komentář věnuje česko-německým vztahům a tomu, že v Česku je podle deníku přítomné přání po větší výměně s Německem. „Tříbarevná koalice v Berlíně má v Praze konzervativní protějšek, který je v otázkách ochrany klimatu a přístupu k menšinám zdrženlivý až skeptický. Nicméně doba pro větší výměnu může být sotva příznivější: v Praze jsou opět partneři s upřímným zájmem o jednání,” napsal list.

Českého zájmu by podle Süddeutsche Zeitung mělo Německo využít. V uplynulých letech se četné vlády ve východní Evropě ukázaly jako složití sousedé. „To, co si tyto vlády pokaždé zajistily, byla pozornost. Nyní nastal čas věnovat ji také některému z konstruktivních sousedů,” dodal list.

Senát schválil sporné snížení růstu penzí, prezident Pavel se k novele vyjádří v pátek

Politika

Senát ve středu podle očekávání schválil sporné snížení červnové valorizace důchodů, které navrhla vláda kvůli nutnosti nezvyšovat neúměrně výdaje státu. Průměrný důchod se tak má od června zvýšit o zhruba 760 korun měsíčně, zatímco bez novely by se v návaznosti na míru inflace zvýšil o 1770 korun. Návrh ještě posoudí nastupující prezident Petr Pavel, který slíbil stanovisko zveřejnit v pátek.

ČTK

Přečíst článek