Průměrná úroková sazba tuzemských hypoték v listopadu činila 2,7 procenta, plyne z aktuálních statistik Fincentrum Hypoindexu. Oproti říjnu údaj vyskočil o 0,16 procentního bodu, což značí nejvýraznější meziměsíční zdražení hypoték od ledna 2008. Přesto všechno lze ale říci, že už nyní tyto údaje vůbec neplatí – hypotéky jsou právě teď ještě notně dražší než v listopadu.
Lidé, kteří se chystají do starobního důchodu letos na přelomu roku, letos musí být obzvláště obezřetní. Správným načasováním odchodu si totiž mohou „přihrát“ stovky až tisíce korun měsíčně na důchodu navíc, a to až do konce života.
Česko v příštím roce čeká inflační smršť. Zvláště neúprosná bude v prvních měsících roku, zejména hned v lednu, kdy meziroční míra hladiny růstu spotřebitelských cen může atakovat nevídanou hodnotu deseti procent. Během roku smršť sice zmírní, ale odeznívat bude jen pomalu.
Snaha Bruselu o rychlý přechod na zelené zdroje energie se příčí některým zemím EU, včetně Česka. Končící ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček bude po Evropské komisi požadovat, aby „do oběhu“ vrátila 400 milionů emisních povolenek, které dříve stáhla.
V Česku se letos v říjnu vyrobilo o celou třetinu méně aut než loni v říjnu. Jedná se o zásadní příčinu toho, proč se rekonvalescence české ekonomiky po pandemickém šoku poněkud protahuje. Vždyť nebýt čipového hladomoru – klíčového důvodu propadu automobilové výroby – letošní meziroční vzestup tuzemského průmyslu by byl více dvojnásobný. Takto ale bude příznivou zprávou i to, pokud průmysl letos vzroste o desetinu. Příští rok však bude těžký – ale pak spatříme světlo na konci tunelu.
Průměrná sazba hypoték v ČR stoupla v listopadu na 3,75 procenta, a to z říjnové hodnoty 3,1 procenta. Jedná se o nejvýraznější meziměsíční zdražení hypoték v historii, jak vyplývá ze statistik společnosti Golem Finance. Na běžné hypotéce, kterou si lidé vezmou nyní, tak zaplatí nejčastěji o dva až tři tisíce korun měsíčně více, než pokud by si ji vzali před rokem. Loni v listopadu totiž průměrná sazba hypoték činila 1,97 procenta.
Světově významná ratingová agentura Fitch Ratings opět potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-. Naposledy tak učinila koncem letošního června.
Akcie představují zajištění proti zdražujícím energiím i hypotékám, ale jen pro někoho. Hlavní ukazatel pražské burzy se v tomto týdnu ocitl v první světové desítce letos nejlépe zhodnocujících burz. Jen devět zemí světa vykazuje dle Bloombergu ještě vyšší dosavadní výkonnost svého primárního burzovního ukazatele než Česká republika. Pražské burze pomáhá k postupu do TOP 10 hlavně dramatické zvyšování úrokových sazeb v podání České národní banky a také nebývalý růst cen energií a emisních povolenek EU.
Pohonné hmoty poprvé v letošním roce výrazněji zlevňují. Cena benzinu Natural 95 klesla v uplynulém týdnu o 28 haléřů na cenu 36,75 koruny za litr, takže je nejnižší od začátku listopadu. Nafta ve stejném období zlevnila o deset haléřů a vyjde na 35,69 koruny za litr, což je její nejnižší cena od konce října.
Emisní povolenky EU ve středu odpoledne prolomily další rekord, 90 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Odpustek za tunu emisí může ještě tento týden stát více než 100 eur. Důvodem je citelný růst poptávky po energiích, jejž způsobují tuhé mrazy, které aktuálně udeřily zejména v severní části Evropy, ve Skandinávii. K růstu cen povolenek ovšem přispívá také poměrně napjatá geopolitická situace. Spojené státy tlačí na Německo, aby v případě invaze Ruska na Ukrajinu zastavilo projekt Nord Stream 2.
Nezaměstnanost v Česku v listopadu dle očekávání klesla na 3,3 procenta, z říjnových 3,4 procenta. Nižší byla nezaměstnanost naposledy loni v březnu. Znamená to, že trh práce prakticky již překonal útlum způsobený pandemickou situací.
Německo má po šestnácti letech kancléře. Olaf Scholz dnes střídá Angelu Merkelovou a přijde s ním nová vláda, ještě zelenější než ta dosavadní. Vždyť její součástí jsou sami Zelení. České domácnosti tak to, že Německu vládne někdo jiný než Merkelová, poznají na vlastní kůži – spíše však na vlastní peněženku. V příštích letech budou postupně čísla na složenkách za elektřinu či plyn nabíhat rychleji, než se tak dělo dosud.
Popandemická „rekonvalescence“ stavebnictví probíhá pomaleji, než je tomu u zbytku české ekonomiky. A ani ta není kdovíjak rychlá, zejména kvůli zadrhávání automobilového průmyslu a zdražování průmyslových vstupů, včetně pracovní síly. Stavebnictví je „nejvíce nemocným mužem“ české ekonomiky.
Český zahraniční obchod se v říjnu dle očekávání citelně propadl, v národním pojetí činila jeho bilance minus 18,2 miliardy, což je meziročně o takřka padesát miliard korun horší výsledek. Trh citelně záporné saldo očekával, ale přece jenom ne až takto hluboké. Ve střední hodnotě se analytici oslovení agenturou Bloomberg, tuzemští i mezinárodní, shodli na tom, že saldo vykáže hodnotu minus 14,5 miliardy.
Vývoj průměrné mzdy v ČR, který sleduje Český statistický úřad, v letošním třetím čtvrtletí potvrzuje, že Češi si musejí „nechat zajít chuť“ na rapidní nárůst reálných výdělků v pásmu tří až více než šesti procent, na nějž byli čtvrtletí co čtvrtletí zvyklí před pandemií.
