Ačkoli česká koruna nejprve pokračovala ve zpevňování. Dopoledne podle údajů Bloombergu vůči euru posílila pod 24,90 za euro, až na 24,873. Od roku 2012 dosáhla silnější úrovně pouze v pěti obchodních dnech. V závěru dne ale vůči společné evropské měně mírně oslabila. I tak ale zůstala nadále pod hranicí 25 Kč/EUR.
Zvýšení slevy na poplatníka vyjde na necelých 13 miliard korun. Pomůže znatelně i sociálně slabším, na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy.
Lidé mají poslední dva týdny na vstup do režimu paušální daně. Letos zájem o ni zaostal za očekáváním, což se i kvůli rapidní inflaci zřejmě zopakuje také v příštím roce.
Právě dnes startuje první vlna povánočních slev. Druhou lze očekávat po Novém roce, kdy se řada lidí vrátí domů z dovolených.
Česká koruna na Štědrý den poprvé od února 2020, tedy od doby před propuknutím pandemie, posílila pod úroveň 25 korun za euro. Podle dat Bloombergu prolomila tuto psychologickou hranici krátce před 14:30 středoevropského času. Posílila až na úroveň 24,972 za euro. Následně ale část svých zisků odevzdala a kurs se vrátil zpět nad úroveň 25 korun za euro. Česká měna i tak jako jediná z měn zemí Visegrádské skupiny letos vůči euru zpevnila.
Česká koruna na Štědrý den poprvé od února 2020, tedy od doby před propuknutím pandemie, posílila pod úroveň 25 korun za euro. Podle dat Bloombergu prolomila tyto psychologickou hranici krátce před 14:30 středoevropského času. Dostala se až na úroveň 24,972 za euro. Je to dobrá zpráva pro ty, co se chystají na hory do zahraničí, v příštím roce ale koruna zase oslabí.
Obyvatelé Česka letos za vánoční dárky utratí celkem zhruba 55 miliard korun. To je o něco méně, než pokud by nepanovala rapidní inflace. Ta snižuje současnou či očekávanou kupní sílu lidí, protože mají pocit, že by měli být výdajově obezřetnější třeba kvůli prudkému růstu cen energií. Jestliže ovšem letos utratí za dárky právě „jen“ 55 miliard, i tak to znamená, že vánoční ztráta – ztráta z vánočního plýtvání – bude v Česku činit bezmála deset miliard korun. Za to by se dalo pořídit zhruba 67 kilometrů dálnic.
Pohonné hmoty v Česku dál zlevňují, jejich ceny klesly čtvrtý týden v řadě. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,26 koruny, před týdnem byl o 20 haléřů dražší. O 18 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 35,27 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.
Hlavní ukazatel pražské burzy vykazuje letos nejlepší výkonnost ze všech hlavních indexů burz evropských zemí. Jen šest burz v zemích Asie a Afriky letos zaznamenává vyšší celkové zhodnocení akcií, s nimiž se na nich obchoduje, než právě pražská burza.
Burzovní cena plynu v EU dnes atakuje historický cenový rekord, když ráno vystoupala až na 155 eur za megawatthodinu. Bezprostředním důvodem je to, že plynovodem Jamal zcela přestal plyn proudit do koncového německého uzlu Mallnow.
Akcionáři Monety na dnešní valné hromadě na třetí pokus schválili její spojení s finančními společnostmi skupiny PPF, v prvé řadě s Air Bank. Vzniká tak třetí největší tuzemská banka dle počtu klientů – bude obsluhovat zhruba každého čtvrtého Čecha.
Dodávky ruského plynu do EU plynovodem Jamal se dnes prakticky zastavily. Podle nejnovějších dat terminálu Bloomberg odpovídaly ve 13:00 našeho času 8,8 gigawatthodiny denně. Běžně přitom Rusko touto cestou dodávalo přes 850 gigawatthodin denně. Dodávky dramaticky poklesly již včera, dnes se však přes krátkodobý výkyv dále snížily.
Silvestra každoročně slaví přibližně 85 procent dospělé české populace. Ti, kteří jej slaví, letos za silvestrovské oslavy dají v průměru 2400 korun, nejvíce v historii. Rekordní výdaje jsou výsledkem rapidní inflace posledních měsíců a zároveň skutečnosti, že Češi se nebudou tolik jako loni podrobovat spontánnímu lockdownu. Navíc už letošní silvestrovské oslavy nebudou poznamenány nouzovým stavem jako ty loňské.
Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání ve středu v nadcházejícím týdnu podle všeho opět zvýší základní úrokovou sazbu, nejpravděpodobněji o 0,75 procentního bodu, na úroveň 3,5 procenta. To je tedy také úroveň, na níž bude základní sazba nejpravděpodobněji dne 1. ledna 2022. Tento fakt je přitom důležitý z hlediska výpočtu úroku z prodlení.
Nastupující Fialova vláda od mezinárodních finančníků zrovna moc hezký dárek na uvítanou nedostává. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, varuje mezinárodní investory před půjčováním novému českému kabinetu. A to přesto, že úrok na dluhu české vlády převyšuje úrok na dluhu německém nejvýrazněji od roku 1999.
