Baťovský areál ve Zlíně znovu v plamenech. Část budovy se skladem Vasky se zřítila
Rozsáhlý požár zachvátil výškovou budovu v bývalém baťovském areálu ve Zlíně. Oheň vypukl ve skladu obuvnické firmy Vasky, postupně se rozšířil do dalších pater a část objektu se odpoledne zřítila. Nikdo nebyl zraněn. Ve skladu se nacházelo přibližně 75 tisíc párů bot a další zboží v prodejní hodnotě až 180 milionů korun.
Nad někdejšími Baťovými závody se zvedl mohutný sloup dýmu. Požár zasáhl budovu číslo 34, která stojí v samém centru rozsáhlého průmyslového areálu. Právě tam, kde se kdysi ve velkém vyráběla a skladovala obuv, dnes plameny ničily desetitisíce párů bot zlínských značek Vasky a Botas. U hořící budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně hrozí zřícení jejích dalších částí, uvedl mluvčí hasičů Pavel Řezníček.
Požár ve Zlíně
Hořet začalo před půl devátou ráno v devátém patře jedenáctipodlažního objektu. Prostory má pronajaté společnost Vasky, která je využívá jako centrální sklad. Oheň se následně rozšířil také do dalších pater a intenzita požáru postupně narůstala. Hasiči proto vyhlásili zvláštní, tedy nejvyšší stupeň požárního poplachu.
Část budovy nevydržela a zřítila se
Situace se během odpoledne ještě zhoršila. Žárem poškozená část budovy se zřítila. V objektu se v té chvíli nikdo nenacházel a podle hasičů, policie ani zdravotnické záchranné služby nebyl při události nikdo zraněn. Okolí budovy zůstalo uzavřené a zásah pokračoval z bezpečné vzdálenosti.
Z makroekonomického pohledu budou mít současné vlny veder a dlouhodobé sucho na českou ekonomiku zanedbatelný dopad, říká Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz a člen expertního týmu České asociace pojišťoven.
„Katastrofické scénáře nejsou na obzoru.“ Vedra českou ekonomiku nezlomí, říká ekonom Aleš Rod
Money
Na místě zasahovaly desítky profesionálních i dobrovolných hasičských jednotek. Povolána byla výšková technika také z okolních krajů a hasiči zřídili dálkovou dopravu vody. Do hašení se zapojil policejní vrtulník Bell 412 s bambivakem o objemu 900 litrů, který shazoval vodu přímo na zasažená patra budovy.
Kvůli hustému kouři hasiči a policisté preventivně evakuovali lidi nejen z hořícího objektu, ale také z okolních budov. Uzavřen zůstal i Baťův mrakodrap, v němž sídlí krajský a finanční úřad, a budovy Baťova institutu s muzeem, galerií a krajskou knihovnou.
Město vyzvalo obyvatele centra a městské části Letná, aby zavřeli okna a omezili větrání. Na místo dorazila chemická laboratoř, která měřila koncentrace škodlivých látek v ovzduší.
Ve skladu bylo 75 tisíc párů obuvi
Požár představuje pro společnost Vasky jednu z nejvážnějších událostí v její desetileté historii. Ve skladu se nacházelo přibližně 75 tisíc párů obuvi, oblečení a doplňků značek Vasky a Botas. Firma vyčíslila jejich celkovou prodejní hodnotu na 150 až 180 milionů korun. Policie předběžně odhadla škodu na samotné uskladněné obuvi na 60 až 80 milionů korun. Další škody vzniknou na budově a jejím vybavení.
Výrobu by však požár přímo zastavit neměl, protože se nachází v jiných prostorách. Událost může dočasně zkomplikovat především expedici objednávek a dostupnost některých výrobků. Společnost je podle svého zakladatele Václava Staňka pojištěná.
Budova číslo 34 v minulosti sloužila jako centrální sklad obuvi Baťových závodů. V posledních letech ji vlastník rozdělil mezi několik nájemců, kteří jednotlivá podlaží využívají jako sklady, kanceláře nebo prostory pro lehkou výrobu. Vasky se do objektu začaly stěhovat v roce 2021 – symbolicky tak vrátily skladování zlínské obuvi přímo do někdejšího srdce Baťova průmyslového impéria.
Baťovský areál hořel už v roce 2013
Současný požár není první mimořádně rozsáhlou událostí, která bývalý areál Svitu zasáhla. V lednu 2013 hořela budova číslo 103, využívaná jako sklad elektroniky. Také tehdy se nad centrem Zlína valil hustý kouř, okolní objekty musely být evakuovány a statik varoval před možným zřícením konstrukcí.
Likvidace požáru trvala tři dny a vystřídalo se při ní 54 hasičských jednotek. Přímá škoda dosáhla 398,5 milionu korun. Oheň tehdy způsobila závada na elektroinstalaci. Tři zaměstnanci se nadýchali zplodin hoření, nikdo však nezemřel.
Podobnost obou událostí je nápadná. Rozsáhlé skladové prostory naplněné zbožím, hustý kouř nad centrem města, nejvyšší stupeň poplachu a obavy o stabilitu žárem namáhané konstrukce. Současný požár budovy číslo 34 však zašel ještě dál – část stavby se během zásahu skutečně zřítila.
Chropyně, Litvínov i Mladá Boleslav
K největším průmyslovým požárům v historii Zlínského kraje patří také požár společnosti Remiva v Chropyni z dubna 2011. Oheň se tehdy ze závodu na zpracování plastů rozšířil do několika propojených budov. Plameny a výbuchy horkých plynů dosahovaly výšky kolem dvaceti metrů, hustý kouř ohrožoval několik okolních obcí a část objektů se zřítila. Během prvních čtyř dnů se na místě vystřídalo 67 jednotek ze čtyř krajů, dohašování ale pokračovalo ještě déle. Škoda dosáhla téměř 300 milionů korun.
Ještě vyšší ekonomické škody přinesly požáry v průmyslových centrech mimo region. Při požáru hal v Mladé Boleslavi v roce 2022 vznikla škoda téměř tři miliardy korun. Zničené provozy patřily dodavateli automobilových dílů a výpadek zasáhl také výrobu vozů Škoda Auto. Více než sto hasičů dostávalo požár pod kontrolu přibližně 17 hodin.
Za dosud nejničivější průmyslový požár v novodobé historii Česka je podle výše škody považován výbuch a následný požár v areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova z roku 2015. Škoda byla vyčíslena přibližně na čtyři miliardy korun.
Příčina čtvrtečního požáru ve Zlíně zatím není známá. Zjišťovat ji budou policejní specialisté společně s vyšetřovateli hasičů, až jim stav poškozeného objektu dovolí vstoupit na požářiště.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
