Obchodování na Burze cenných papírů Praha v pondělí začalo s dvouhodinovým zpožděním, až v 11:00. Burza odložila zahájení kvůli technickým problémům na straně dodavatele obchodního systému Xetra, uvedl mluvčí burzy Jiří Kovařík.
Vývoj české ekonomiky je příznivější, než se takřka všichni experti loni v létě či na podzim domnívali. Letos v ekonomickém oddělení Trinity Bank očekáváme, že vykáže růst 0,3 procenta. V příštím roce pak 2,4 procenta. Takže se Česko vyhne jakékoli hlubší či vleklejší recesi.
V uplynulém období technologické společnosti dál táhnuly americký akciový trh vzhůru, když zejména Microsoft v očekávání „boomu“ AI atakuje svoje historická maxima. Americký Nasdaq se nachází na nejvyšších úrovních od loňského srpna. Situace kolem jednání o dluhovém limitu USA se postupně zlepšuje. Prezident Biden zůstává optimistický ohledně dosažení dohody, ale trhy sledují především komentáře předsedy Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho k této otázce. A co se děje okolo akcií ČEZ?
ČEZ těžce krvácí i dnes, za týden přišel o 130 miliard své hodnoty. Důvodem je zjevná snaha vlády de facto vytěsnit menšinové akcionáře za pro ně na až tak výhodných podmínek, někteří z nich proto hovoří o „zločinecké akci“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Akcie energetické společnosti ČEZ na pražské burze dnes dopoledne pokračují v prudkém poklesu. Krátce po 11:00 ztrácely víc než pět procent a jejich cena se po dvou měsících dostala pod 1000 korun. Dolů tak táhnou celou burzu.
Akcie energetické společnosti ČEZ klesly o osm procent na 1041 korun. Výrazným poklesem reagovaly na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část. K zestátnění podniku či jeho části je potřeba souhlas 90 procent akcionářů, nově by ale stačilo 75 procent. Stát přitom vlastní zhruba 70 procent ČEZ.
Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Dnešní propad akcií ČEZ je reakcí na návrh vlády schválit „lex ČEZ“, zákon, který by usnadnil zestátnění podniku či jeho části. Titulu nepomáhají ani predikce Raiffeisenbanky, která předvídá prudký pád akcií z nynějších 1050 na 600 korun za kus, vysvětluje dnešní energetický výprodej na burze ekonom Lukáš Kovanda.
Kdo může za levnější potraviny? Vláda to není, spíše jde o to, že Češi už nemají peníze. Už se totiž nechali jako příslovečné ovečky oholit úplně dohola, glosuje vystoupení premiéra Petra Fialy při sněmovních interpelacích ekonom Lukáš Kovanda.
Proč odbory konsolidační balíček ve skutečnosti tolik naštval? Bojí se o stravenky, multisportky a o to, že ztratí nátlakovou sílu svého lobbingu, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Dubnová inflace v Česku dosáhla úrovně 14,3 procenta v meziročním vyjádření, vyplývá z čerstvých dat Eurostatu. Slovensko podle stejné statistiky, která je mezinárodně srovnatelná, vykazuje inflaci prakticky totožnou, čítající rovných čtrnáct procent v meziroční perspektivě.
Mimořádná inflace roku 2022 drtila v Česku hlavně střední třídu, zjišťuje studie zveřejněná ČNB. Bohatství z Česka plynulo zejména do zahraničí a na účty bohatých, kteří těžili z vyvolání „válečné atmosféry“, píše hlavní ekonom Trinity Banky Lukáš Kovanda.
Rodina s jedním dítětem, kde mají oba partneři zhruba průměrný výdělek a jsou zaměstnaní v soukromé sféře, by přišla kvůli vládnímu balíčku podle odborů ročně přibližně o 152 800 korun. Pokud jsou oba zaměstnanci ve veřejné sféře, dopad by mohl být 178 200 korun. Výsledky svých propočtů představili ekonomové a předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Minulý týden odbory tvrdily, že částka činí sto tisíc korun. Podle některých analytiků to ale bude násobně méně.
Odbory tvrdí, že dopad vládního konsolidačního balíčku na běžnou rodinu bude přes 100 tisíc korun ročně. Ve skutečnosti to bude spíše 15 tisíc korun. Kam by se jinak ty peníze poděly? klade si otázku hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019. Pro současnou vládu, potažmo premiéra Petra Fialu, by to byl úspěch.
Hlavní ukazatel tureckých akcií se dnes po otevření tamní burzy hluboce propadá o sedm procent. Obchodování s nimi muselo být ráno na určitý čas kvůli značnému propadu pozastaveno. Už se s nimi nicméně opět obchoduje. Slábne ovšem také turecká měna, lira, a to navzdory tomu, že státní banky země intervenují ve jménu její podpory; tak, aby se kurs udržel na úrovni zhruba 19,65 liry za dolar, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
