Zlato v úterý poprvé v historii překonalo hranici 50 000 korun českých za troyskou unci, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Za výrazným růstem ceny drahého kovu stojí i obava z „neřízené střely“ Donalda Trumpa v Bílém domě. Po jeho nynějšího úspěchu v primárkách trhy sází na další růst ceny zlata. Historicky rekordní ceny, takřka 2142 dolarů za unci, dosáhlo také právě v americké měně.
Bitcoin vystoupal na nový rekord. Kryptoměna překonala 69 tisíc dolarů (1,6 milionu korun). K jejímu růstu podle analytiků přispívají bitcoinové fondy obchodované na burze (ETF) i blížící se půlení bitcoinu, takzvaný halving.
Reálné mzdy Čechům klesaly také v poslední loňském čtvrtletí. Dokonce mírně více, než se čekalo. Reálná mzda loni v měsících říjnu až prosinci totiž meziročně poklesla o 1,2 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali propad pouze o 1,1 procenta.
Korunová cena bitcoinu je dnes nejvyšší v dějinách, činí více než 1,5 milionu. V dolarech dnes překonává úroveň 65 000 a roste k historickému rekordu. Stoupá navzdory varování z Evropské centrální banky, že jde o „měnu zločinu“, jejíž vnitřní hodnota je nulová.
Ministr financí Zbyněk Stanjura včera na sociální sítí X uvedl, že je připraven ukončit účinnost daně z mimořádných zisků ke konci letoška, pokud se naplní předpoklad letošních příjmů z ní alespoň ve výši sedmnácti miliard korun. V takovém případě by podle něj příjmy z mimořádné daně za léta 2023 a 2024 pokryly souhrnné mimořádné výdaje.
Čeští zemědělci čelí mimořádnému cenovému kolapsu. Výkupní ceny, za které prodávají do obchodní sítě či k dalšímu zpracování, totiž v lednu spadly meziročně o 19,8 procenta. To je nejvýraznější propad minimálně od roku 2010.
Únorové hospodaření státního rozpočtu skončilo druhým nejhorším výsledkem v historii, hůře bylo už jen loni. Schodek ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun. Letošní celoroční schodek by měl nakonec činit zhruba 230 miliard korun. Měl by být tedy o nějakých 22 miliard korun nižší, než ten naplánovaný. Státu pomohou vyšší daně a odvody, nižší inflace i mimořádné zdanění zejména menšinových akcionářů ČEZ.
Loňský rok si Česko za rámeček nedá. Českou ekonomiku loni stáhla pod nulu inflace a s ní související slabá spotřeba domácností, ke konci roku se situace mírně lepšila.
Ještě loni ministr financí Zbyněk Stanjura říkal, že daň z mimořádných zisků zřejmě skončí už po roce trvání. Dávalo by to smysl. Ke konci loňska stát ukončil zastropování cen energií. Ty totiž na burze klesly tak nízko, že už není třeba, aby lidem od drahých energií ulevoval. Jestliže už není třeba těchto mimořádných dotací, které pochopitelně zatěžovaly státní kasu, proč nadále vybírat mimořádnou daň ze zisku zejména energetických společností – rozuměj hlavně ČEZ – a bank?
Dnešní potvrzení moratoria Liberty Ostrava, stejně jako překvapivá osobní účast majitele hutí Gupty při soudním jednání, jsou dobrým signálem pro zaměstnance hutí.
Cena bitcoinu roste k novému historickému rekordu. Navzdory varování z Evropské centrální banky, že jde o „měnu zločinu“, jejíž vnitřní hodnota je nulová, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Nová data Českého statistického úřadu o vývoji cen zemědělských výrobců naznačují, že by zlevňování některých druhů potravin mělo pokračovat i v následujících měsících.
Ceny komerčních realit v Německu za poslední dva roky spadly o 36 procent, ve městech jako Mnichov ještě výrazněji. Panuje značná obava, že banky s takto dramatickým poklesem cen nepočítaly, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Klíčovým důvodem, proč zatím západní sankce proti Rusku nezabírají podle původních představ, je jejich obcházení ve spolupráci s třetími zeměmi. Na přeprodeji přes třetí země se zjevně podílí i Česko, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda
Spotřeba plynu v Česku loni klesla na nejnižší hodnotu od roku 1992. Češi za celý rok spotřebovali celkem 6,76 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo meziročně o 10,4 procenta méně. Spotřebu omezily všechny skupiny odběratelů, nejvýrazněji domácnosti. Drtivá většina plynu přitekla do Česka přes Německo, asi osm procent pak tvořil plyn zřejmě z Ruska. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
