Rusko se poprvé od bolševické revoluce v roce 1917 ocitlo v platební neschopnosti, byť z technických důvodů. Kreml tvrdí, že peníze na zaplacení má, ale nemůže kvůli sankcím zaplatit v dolarech. Investoři se ale zatím nemusí bát, že o své peníze automaticky přijdou. Nyní začíná tříletá lhůta, během níž se lze domoci náhrady. Podle odborníků tak většina investorů zvolí vyčkávací taktiku.
Rusko se podle všeho už zítra po půlnoci ocitne v platební neschopnosti, tedy v bankrotovém stavu. Na svůj dluh vůči zahraničním věřitelům tudíž zbankrotuje vůbec poprvé od začátku roku 1918.
Stát již nyní inkasuje téměř 80 až 90 procent veškerých zisků společnosti ČEZ a minoritní akcionáři si přerozdělí jen drobky. Zestátnění energetického giganta tak připomíná znárodňování, které se na úspěchu firmy podepíše výrazně negativně, píše v komentáři k vládním vizím budoucnosti ČEZ Arsen Lazarevič.
Rusko odeslalo úroky ze dvou emisí dolarových eurobondů. Zaplatilo je v rublech. „Tím považujeme své závazky vůči věřitelům za splněné,“ uvedlo ruské ministerstvo financí, které má platby úroků z dluhopisů na starosti. Bankrotu se země nevyhne, komentuje ekonom Lukáš Kovanda. Nastane o nedělní půlnoci, dodává.
Premiér Fiala ve svém včerejším mimořádném projevu nastínil, že stát bude chtít pod své křídla získat výrobu elektřiny. Jednalo by se tedy zřejmě fakticky o dělení podniku ČEZ.
Česká národní banka dnes vrací „devadesátky“. Základní úrokovou sazbu totiž její bankovní rada, naposledy pod vedením Jiřího Rusnoka, rozhodla navýšit na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999.
Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Fundamentálním problémem současné světové ekonomiky je to, že centrální banky v uplynulých letech vytvářením „bilionů z ničeho“ roztočily kolotoč inflace a spekulace, který teď neumí zastavit. České národní banky (ČNB) nevyjímaje.
Ministerstvo financí chce lidem usnadnit podnikání. Od příštího roku tak navrhuje zvýšit limit pro vstup do režimu paušální daně na dva miliony korun ročního obratu. Zároveň byla v květnu na úrovni EU schválena žádost ministerstva financí na navýšení limitu, od kterého je povinné plátcovství DPH, a to rovněž na dva miliony korun ročního obratu. V současnosti je v obou případech limitem částka jednoho milionu korun. Navýšení na dva miliony zítra projedná vláda.
Vláda si například letos mohla vytáhnout z ČEZ větší dividendu, než jakou navrhuje. Její dnešní návrh zní na 48 korun na akcii. Podle trhu a analytiků si mohla říci o více, až takřka o 60 korun na akcii. Nižším návrhem se připravuje o třeba pět miliard korun, které mohla dát výhradně na pomoc zmíněným dvaceti procentům nejpotřebnějších domácností.
Fialova vláda čelí tlaku potravinářů a svazu obchodu, aby snížila DPH na potraviny. Zatím tlaku odolává, což je správné. Snížení DPH na potraviny by v jeho nutně přechodné podobě totiž mohlo spotřebitele poškodit. A nejvíce by v takovém případě poškodilo spotřebitele z řad nejchudších domácností. Pro ně totiž potraviny představují relativně vyšší část celkového domácího rozpočtu než pro bohatší domácnosti.
Je čas nakupovat kryptoměny, nebo se ceny bitcoinu, etheru a dalších budou i další dny propadat? Pravděpodobnějším scénářem bude podle odborníků spíš další propad ceny.
V Německu na tři měsíce snížili daně z pohonných hmot. Jedná se o podobné opatření, k jakému se v Česku uchýlila vláda česká.
Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Krachuje bitcoin? Cena jednoho bitcoinu se propadla pod psychologickou hranici 20 tisíc dolarů, poprvé od prosince 2020. V české měně za poslední půlrok odepsal přes milion korun, jako nikdy v historii, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Zástupci členských států EU potvrdili ✔ klíčovou obchodní dohodu s USA, která mají zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z Ameriky. Uvedly to unijní zdroje. Dohodu, které bylo dosaženo v takzvaném trialogu 20. května, musí ještě potvrdit Evropský parlament a formálně i Rada EU, která zastupuje členské státy.
