Zastropování je „úsporný tarif na steroidech“, ale nemotivuje k úsporám jako v Rakousku. Jeho náklady lze odhadnout na 200 miliard korun ročně, což válečná daň ani z poloviny nepokryje.
Konečně. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela slíbil razantní navýšení pomoci lidem před blížící se topnou sezonou. Zaměřit se chce na ty skutečně zranitelné a slíbil jejich „urychlenou identifikaci“. Zkusili jsme to. Trvalo to pouhé minuty. A státu by to mělo trvat ještě kratší dobu.
Platy ve veřejném sektoru jsou dlouhodobě polem, na němž se ekonomové střetávají s politiky. Ještě před pár měsíci se vzácně shodli, že platy v těžkých dobách nelze zvedat. Tomu je ale nyní konec. V ještě těžších dobách jde evidentně ekonomická logika stranou a převládá logika politická. Ta se ale brzy projeví na dalším růstu inflace.
O takzvané dani z neočekávaných zisků, které se říká také válečná daň, by měla vláda rozhodnout do 10. září. Zbyněk Stanjura postupně odkrývá její detaily. Na koho dalšího padne?
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil zvýšit platy o deset procent části lidem zaměstnaným ve veřejném sektoru. Kdo přidáno dostane, a kdo si naopak bude muset počkat?
Co týden dal v podání politické komentátorky newstream.cz Jany Havligerové.
Předseda vlády Petr Fiala vystoupil v neděli 21. srpna 2022 s projevem na pietním aktu věnovanému 54. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Útoků v kyberprostoru přibývá a staly se významnou součástí globálních konfliktů. Podle výzkumné agentury International Data Corporation tak porostou investice do kyberbezpečnosti o desítky miliard dolarů ročně. Kdo aktuálně má investovat nejvíc? Země ze střední Evropy, míní agentura. Utrácet přitom mají hlavně vlády.
Emisní povolenky jsou rekordně drahé, dramaticky zvyšují zisk ČEZ. Španělsko volá po jejich zastropování, připojí se Fialova vláda?
Vláda přemýšlí nad zrušením či omezením státní podpory stavebního spoření. Ta přitom patří k hlavním lákadlům jednoho z nejúspěšnějších finančních produktů v České republice. V současnosti mají stavební spoření více než tři miliony lidí.
Problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi je v tom, že není dostatečně adresná. Jestliže by pomoc v podobě úsporného tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, stát by i při zdvojnásobení vyplácené pomoci ušetřil až polovinu nynějších nákladů tarifu. Úspora by mohla jít na vrub snížení DPH u základních potravin z 15 na 10 procent. Zadlužení eráru by se nezvýšilo o jediný haléř a těžili by z toho všichni, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
