Nový kabinet Ursuly von der Leyenové měl být výkladní skříní generové rovnosti. Po zveřejnění nominací to ale vypadá, že parita mužů a žen je v nedohledu. Státy, které požadavky šéfky Komise ignorovaly, vysílají dokonce méně žen než do předchozího kabinetu.
Premiéři a prezidenti členských států EU se v pondělí večer schází v Bruselu na neformálním summitu, který má řešit obsazení klíčových postů v Evropské unii poté, co před týdnem volby do Evropského parlamentu nově rozdaly karty ve vrcholných patrech unijní politiky. Podle mnohých diplomatů i bruselských médií se ale zdá být rébus, který se odehrává jednou za pět let, už v zásadě vyřešen. Vzhledem k vítězství Evropské lidové strany (EPP) by měla funkci předsedkyně Evropské komise obhájit Ursula von der Leyenová.
Čínský prezident Si Ťin-pching při loňském setkání řekl předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, že Spojené státy se snaží Čínu vyprovokovat k útoku na Tchaj-wan. S odvoláním na nejmenované informované zdroje to napsal deník Financial Times.
Evropský parlament se o víkendu posunul znatelně doprava. Některé parlamentní skupiny i národní lídři dostali tvrdou lekci, ale konec proevropské koalice to znamenat nemusí. Ursula von der Leyenová je nadále přední kandidátkou na vedení Evropské komise, místo ale nemá jisté.
V Evropě vrcholí kampaň před červnovými volbami do Evropského parlamentu. V bruselském plenárním sále této instituce se uskuteční diskuze mezi hlavními kandidáty na post předsedy/předsedkyně Evropské komise. Přímý přenos z celé akce můžete sledovat níže.
Hned po sametové revoluci se stal federálním ministrem hospodářství, od roku 1992 byl pět let ministrem průmyslu ve vládě Václava Klause. Od roku 2014 byl Vladimír Dlouhý devět let prezidentem Hospodářské komory. Až do loňského května, kdy se rozhodl už dál svůj mandát neobhajovat. Z očí české veřejnosti potom tak trochu zmizel. Nicméně, ve skutečnosti povýšil. Stal se prezidentem celoevropské hospodářské komory, Eurochambres, a v Bruselu lobbuje za evropské firmy. Potkává se s klíčovými evropskými politiky, české politice už se nehodlá věnovat. A už moc nechce chodit ani do médií, je jich přesycen. Pro Newstream udělal výjimku.
Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce v uplynulých měsících převzali případ jejího podezřelého vyjednávání šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové s šéfem amerického farmaceutického gigantu Pfizer Albertem Bourlou ohledně covidových vakcín. Případ měli původně na stole belgičtí vyšetřovatelé ve městě Lutychu. Pravomoci evropských vyšetřovatelů jsou ale silnější. Pro Leyenovou, která by ráda post šéfky komise zastávala i v dalším funkčním období, je to před volbami velmi nepříjemná zpráva.
Summit EU se shodl na další urychlené pomoci Ukrajině. Šéfové států a vlád ocenili inciativu České republiky na nákup munice a pokročili v otázce možného využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv pro podporu Ukrajiny.
Evropská komise Polsku formálně uvolnila zhruba 137 miliard eur (téměř 3,5 bilionu korun), které blokovala kvůli pochybnostem ohledně právního státu v zemi. Komise v uplynulých letech, kdy ve Varšavě vládla národněkonzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), výplatu peněz z některých fondů pro Polsko zmrazila kvůli podkopávání nezávislosti justice.
Evropská unie příští týden rozhodne o odblokování 137 miliard eur (3,47 bilionu korun) z unijních fondů pro Polsko, oznámila ve Varšavě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ocenila zároveň pokrok Polska při obnově vlády práva po nástupu kabinetu Donalda Tuska.
Předsedkyně Evropské komise podle dvou osob obeznámených s jejími plány oznámí svůj zájem o pokračování v úřadu na zasedání CDU v Berlíně, píše portál Politico.
