Americké aerolinky United Airlines si objednaly od společnosti Boeing 100 letadel 787 Dreamliner a dalších 100 letadel 737 MAX. Pro Boeing je to největší objednávka strojů Dreamliner a pro United největší objednávka velkých letadel s dvěma uličkami. Katalogová hodnota celé objednávky podle agentury Reuters činí asi 43 miliard dolarů (991,4 miliardy korun). Konečná cena se může lišit, protože výrobci letadel poskytují u větších objednávek výrazné slevy.
Americká letecká společnost United Airlines sází na nadzvukové cestování. Od firmy Boom technology koupí 15 letadel Overture s opcí na dalších 35 strojů. Počítá se s tím, že nadzvuková letadla s prvními pasažéry vzlétnou v roce 2029. Katalogová hodnota jednoho stroje činí 200 milionů dolarů, cena kontraktu tedy je tři miliardy dolarů (asi 63 miliard korun), uvedl to Blake Scholl, zakladatel a šéf společnosti Boom s tím, že výrobce letadel žádné slevy neposkytuje.
Konsolidovaná EBITDA skupiny CPI Property Group českého miliardáře Radovana Vítka klesla v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o 5,9 procenta na 171 milionů eur (4,15 miliardy korun), zatímco celkové tržby se snížily o 9,9 procenta na 326 milionů eur, uvedla společnost v tiskové zprávě.
Po nedělních silných bouřkách na jihu Čech zůstává bez elektrické energie 300 odběratelů. V neděli se ocitlo bez proudu až deset tisíc domácností, dodávky se dařilo obnovovat.
Spojené státy v neděli oznámily, že jejich síly o víkendu v reakci na podle nich agresivní kroky Teheránu provedly údery proti íránským radarovým stanicím a řídícím centrům bezpilotních letounů v íránském Goruku a na ostrově Kešm. Íránské revoluční gardy naopak uvedly, že jejich letecké síly zaútočily na neupřesněnou leteckou základnu, která byla podle nich využita při americkém útoku na telekomunikační věž na ostrově Sirík.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil dorazil na Tchaj-wan, kde jej přivítal náměstek ministra zahraničí François Wu. Pro Vystrčila se jedná o druhou cestu na Tchaj-wan; ostrov poprvé navštívil v srpnu 2020.
Japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi vyvrátil tvrzení Pekingu, že se Japonsko dopouští nového militarismu, a naopak kritizoval Čínu za její vojenskou expanzi a nedostatek transparentnosti.
