Zajímá nás
Energetická firma ČEZ vydala takzvané udržitelné dluhopisy za 600 milionů eur (asi 14,7 miliardy korun). Dluhopisy s úrokem 2,375 procenta jsou spojené se závazkem snížení emisí. Když firma závazek nesplní, úrok vzroste o 0,75 procentního bodu. ČEZ to oznámil na svém webu.
Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se v lednu stane členem Národní rozpočtové rady. Sněmovna v tajných volbách jeho nominaci schválila hlasy 173 ze 192 poslanců. Jak Hampl vnímá současný schodek vlády? A jak se staví k podpůrným covidovým programům? Na to Hampl serveru newstream.cz odpovídal letos v létě. Rozhovor se uskutečnil před Hamplovou přednáškou pro desítky mladých lidí na akci, kterou pořádal konzervativní Občanský institut.
Řada firem nebo zemí chce klimatické sliby splnit tím, že budou ve velkém vysazovat nové stromy. Tyto iniciativy ale nevyřeší současné problémy související s produkcí skleníkových plynů.
Dekarbonizace. Výzva poslední minimálně dekády je s postupujícími roky stále naléhavější. Světové automobilky se, ač možná nerady, loučí se spalovacími motory. Závod s auty na baterie už ale odstartoval. Výrobci do nich investují násobky toho, co před třemi lety. Do konce desetiletí to podle agentury Reuters bude půl bilionu dolarů. Elektroauta zaplaví trh, bude je chtít někdo koupit?
Saúdská Arábie otočila. Při zahájení sobotní klimatické konference v Rijádu se zavázala do roku 2060 dosáhnout uhlíkové neutrality. Dosud investice do fosilních paliv vytrvale kritizovala a rovněž obviňovala ekologické aktivisty z prudkého nárůstu cen energií.
Cena elektřiny v nejbližších měsících českým domácnostem vzroste až zhruba o dvacet procent, plyn zdraží o patnáct procent, teplo o deset.
Jednou z nejdiskutovanějších otázek současnosti je, jakými auty budeme jezdit v budoucnosti. Na rozdíl od jiných věcí se to totiž týká úplně všech. „Auta budou hybridní, vodíková i plně elektrická, ale změní se jejich užívání. Doprava bude více kombinovaná,“ myslí si Martin Peleška, ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus v České republice.
Zpřísnění ekologických cílů navrhované Evropskou komisí ohrozí evropskou konkurenceschopnost. Na důsledky v podobě zdražení nejvíce doplatí méně majetní.
Uprostřed léta zahajují země západního eurasijského výběžku zelenou revoluci. Z celoplanetárního hlediska je sice EU příliš malá na to, aby sama globální klima ovlivnila, ale to nevadí. Jde prostě o revoluci. Tedy o víru a ideologii. Propočty a racionalita jdou prozatím stranou.
Těžařský gigant BHP zvažuje, že se zbaví aktivit v oblasti ropy a plynu. V budoucnu už by za ně kvůli opatřením na ochranu klimatu nemusel dostat tak dobrou cenu.
Evropská komise přijala tvrdší balík opatření, která mají bojovat s možnou klimatickou změnou. Nemístně ale u toho straší obyvatele kontinentu i firmy. A to se jí může šeredně nevyplatit.
Hrubý domácí produkt Ruska by se měl v letošním roce zvýšit stejným tempem jako loni, kdy vzrostl o 3,6 procenta. Předpověděl to podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov. "Veřejný dluh zůstává na udržitelně nízké úrovni kolem 15 procent HDP, rozpočtový deficit činí zhruba jedno procento HDP a očekává se, že tempo hospodářského růstu bude na stejné úrovni jako v roce 2023, což je 3,6 procenta," uvedl Siluanov.
