Ukrajinská ekonomika, kterou zdevastovala invaze ruských vojsk, v letošním roce klesne o 35 procent, odhaduje Světová banka (SB). Její nová prognóza je oproti té z června už mnohem optimističtější. Tři měsíce dozadu SB počítala s propadem ukrajinského HDP o 45,1 procenta.
Zástupci zemí Evropské unie prodloužili na dalších šest měsíců platnost sankčního seznamu spojeného s útokem Ruska na Ukrajinu. Soupis nadále zahrnuje 1206 ruských jednotlivců a 108 organizací, oznámila Rada EU. Dalším termínem pro obnovení či přehodnocení individuálních sankcí je 15. březen.
Ruský finanční sektor utrpěl stovky miliard dolarů „přímých ztrát“ v důsledku rozsáhlých sankcí uvalených EU a USA a dalšími spojenci za invazi prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu. Uvedla to agentura Bloomberg s odkazem na interní dokument ministerstva financí, který má k dispozici.
Antimonopolní úřad povolil společnosti ČEZ válečnou akvizici firmy Škoda JS. Výrobce zařízení pro jadernou energetiku byl kvůli jeho napojení na ruskou Gazprombanku v ohrožení protiruských sankcí.
Kreml prý nebude oplácet Evropské unii, která ztížila cesty Rusům do Evropy, stejnou mincí. Celé to je ale typická propaganda.
Ruský oligarcha Michail Fridman nabízí Ukrajině miliardu dolarů. Požaduje, aby bylo jeho jméno smazáno ze sankčního seznamu. A není sám. S podobnými návrhy podle listu The Wall Street Journal přicházejí i další podnikatelé a banky. Jsou to marné pokusy, alespoň zatím.
V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.
Před pátkem 9. září, kdy se sejde Rada Evropské unie kvůli řešení energetické krize, se začínají představovat jednotlivé návrhy. Evropská komise požaduje to, čemu se Česká republika zatím brání.
Ruský prezident na ekonomickém foru ve Vladivostoku řekl, že Západ se sankcemi snažil Rusko odstřihnout od příjmů z prodeje rozsáhlých energetických zdrojů, jimiž Rusko disponuje, to se mu ale nepodařilo.
Plynovod Stork II měl být součástí snahy zbavit se závislosti na ruských energetických zdrojích. Vláda Andreje Babiše nejprve projekt soustavně ignorovala a nakonec jej zcela zrušila.
Dilema na obzoru: Pokud Fialova vláda vyhoví USA & spol., Česko patrně bude bez ruské ropy. Schová se vláda za Orbána?
