Po šesti týdnech přešlapování kolem 62 až 66 tisíc dolarů bitcoin výrazně ožil. Impuls přišel z Washingtonu: Donald Trump vyzval Kongres k přijetí zákona Clarity Act, který má podpořit kryptoměnový sektor. Náladě pomohl také pokles výnosů amerických státních dluhopisů. Britská banka Standard Chartered nyní počítá s možností růstu nejznámější kryptoměny ke 100 tisícům dolarů do konce roku.
Co očekávají přední investoři a ekonomové od roku 2023? Jak se bude vyvíjet ekonomika a kapitálové trhy? Máme za sebou vrchol inflace i úrokových sazeb, nebo nás čeká další růst? A co očekávaná recese znamená pro akcie? Vyplatí se přechod k dluhopisům? I na tyto otázky budou odpovídat odborníci na konferenci Investiční výhledy 2023, kterou pořádá investiční společnost EMUN ve spolupráci s hlavními partnery KPMG ČR a PPF bankou. Newstream je mediálním partnerem konference.
Bývalý finančník z Wall Street a kryptoinvestor Anthony Scaramucci se i přes těžké ztráty jeho fondů dál drží kryptoměn. A není sám. Po bouřlivém roce 2022 se i ostatní investoři do bitcoinu snaží zjistit, kdy by mohla nastat další býčí série kryptoměny. Scaramucci věří, že bitcoin bude do tří let za 100 tisíc dolarů. Rok 2023 ale bude na kryptotrhu rokem opatrnosti. Do toho příštího už ale kryptoinvestoři hledí s optimismem.
Cena bitcoinu se poprvé po měsíci dostala nad 18 tisíc dolarů (zhruba 402 tisíc korun), a je tak nejvýše za poslední měsíc. Podle serveru CNBC této nejznámější kryptoměně pomohlo, že se právníkům podařilo zajistit pět miliard dolarů (112 miliard korun), které patřily zkrachovalé kryptoměnové burze FTX.
V úterý 22. listopadu 2022 se koná neformální meetup InvestNight 2022. Je určen pro ty, kteří přemýšlejí, kam v době vysoké inflace uložit své úspory, chtějí si o investování promluvit a dozvědět se nejaktuálnější informace od odborníků z oboru. Na akci vystoupí zástupci společností, které jsou špičkami v oblastech investování do akcií, dluhopisů, ale i kryptoměn a dalších alternativních investičních artiklů.
Zkrachovalá kryptoburza FTX dluží 50 největším věřitelům téměř 3,1 miliardy dolarů (73,5 miliardy korun). S odvoláním na podání u amerického soudu ti uvedl server BBC. Kolaps druhé největší kryptoburzy na světě otřásl celým odvětvím kryptoměn. Soudní slyšení před americkým soudem bylo stanoveno na úterý.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Cena bitcoinu dnes klesla pod 33 tisíc dolarů. Nejznámější kryptoměna je tak nejníže od loňského července, od listopadového maxima už odepsala přes polovinu hodnoty. Propad akciových trhů se totiž negativně projevuje i na kryptoměnách, které se teď obchodují v souladu s rizikovými aktivy, jako jsou například akcie technologických společností. Uvedla to agentura Reuters.
Cena bitcoinu se nebývale propadá. Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa v pondělí zlevnila pod úroveň 34 tisíc dolarů. To znamená, že už stojí ani ne polovinu toho, co loni v listopadu, kdy vykázala svoji dosud rekordní cenu, necelých 69 tisíc dolarů.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
