Zajímá nás
Nejznámější kryptoměna bitcoin dnes čtvrtým dnem posiluje, odpoledne se dostala až na 26 533 dolarů (asi 588 tisíc korun), a je tak nejvýše od loňského června. Podle analytiků těží z chaosu na globálních trzích po krachu amerických finančního ústavů Silicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank. Kryptoměnová burza Binance zároveň oznámila, že pozastavuje vklady a výběry v britských librách.
Zkrachovalá kryptoburza FTX dluží 50 největším věřitelům téměř 3,1 miliardy dolarů (73,5 miliardy korun). S odvoláním na podání u amerického soudu ti uvedl server BBC. Kolaps druhé největší kryptoburzy na světě otřásl celým odvětvím kryptoměn. Soudní slyšení před americkým soudem bylo stanoveno na úterý.
Hodnota finančně technologických firem, které zazářily hlavně za pandemie, kdy lidé museli zůstávat doma, už se na akciových burzách snížila téměř o půl bilionu dolarů (asi 12 bilionů korun). Od začátku roku 2020 se jen ve Spojených státech vydalo na burzu více než 30 takových podniků, ukazují data společnosti CB Insights. Investoři v té době věřili, že podobné firmy budou těžit z dlouhodobého trendu postupné digitalizace, kterému pandemie zpočátku hodně nahrávala.
Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27 tisíc dolarů a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
Cena bitcoinu dnes klesla pod 33 tisíc dolarů. Nejznámější kryptoměna je tak nejníže od loňského července, od listopadového maxima už odepsala přes polovinu hodnoty. Propad akciových trhů se totiž negativně projevuje i na kryptoměnách, které se teď obchodují v souladu s rizikovými aktivy, jako jsou například akcie technologických společností. Uvedla to agentura Reuters.
Cena bitcoinu se nebývale propadá. Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa v pondělí zlevnila pod úroveň 34 tisíc dolarů. To znamená, že už stojí ani ne polovinu toho, co loni v listopadu, kdy vykázala svoji dosud rekordní cenu, necelých 69 tisíc dolarů.
Meziroční míra inflace v Británii se v únoru překvapivě zvýšila↗ a dostala se na 🔟,4️⃣ procenta, v lednu činila 10,1 procenta. K jejímu růstu přispěly zejména vyšší ceny potravin🍗🥚🧀 a zdražení nápojů v hospodách🍺 a restauracích, oznámil britský statistický úřad. Inflace tak vykázala nárůst poprvé za čtyři měsíce. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali pokles, a to na 9,9 procenta.
Čínský prezident Si Ťin-pching odletěl🛫 z Moskvy. S odvoláním na čínskou státní televizi📺 CCTV o tom informuje agentura Reuters. Si tak ukončil třídenní státní návštěvu země, která už déle než rok vede ozbrojenou agresi vůči sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu sankcím ze strany západních zemí. Peking uvádí, že je ohledně konfliktu nestranný a zasazuje se o "mír🕊 a dialog💬". Pro čínského prezidenta šlo o první zahraniční cestu od znovuzvolení prezidentem na bezprecedentní třetí funkční období.
Mezinárodní měnový fond (MMF) by měl v příštích týdnech schválit úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 1️⃣5️⃣,6️⃣ miliardy dolarů (345 miliard korun). Podle zpravodajského serveru BBC News se tak Ukrajina🟦🟨 stane první zemí ve válce, která úvěr od MMF dostane. Zároveň půjde o jeden z největších finančních balíků, který východoevropská země obdrží od začátku ruské invaze před více než rokem.
Průmyslová skupina MTX Group českého podnikatele a miliardáře Petra Otavy měla v loňském roce rekordní zisk před zdaněním, odpisy a amortizací EBITDA 5️⃣,1️⃣ miliardy korun. Oproti předloňsku je to navýšení na takřka dvojnásobek. Celkové tržby skupiny loni meziročně vzrostly asi o čtvrtinu na 71,1 miliard korun, uvedla MTX Group. Do skupiny patří 17 společností, například Metalimex, Al Invest Břidličná, Strojmetal Aluminium Forging nebo OKK Koksovny.
Číst víceJaponský premiér Fumio Kišida při úterní návštěvě Ukrajiny🟦🟨 představil nový balíček pomoci v hodnotě 0️⃣,5️⃣ miliardy dolarů (11,1 miliardy korun) pro zemi napadenou Ruskem. Jeho součástí bude vojenské vybavení za 30 milionů dolarů, ne ovšem smrtící zbraně. Civilní část pomoci v hodnotě 470 milionů dolarů má směřovat zejména do obnovy energetické⚡ infrastruktury, která v posledních měsících utrpěla značné škody v důsledku ruských vzdušných útoků. Informoval o tom server RBK-Ukrajina.