Americký prezident Donald Trump představil rozsáhlý balíček recipročních cel, na zboží z Evropské unie bude činit 20 procent a na zboží z Číny 34 procent. Trump v živě přenášeném vystoupení z Bílého domu oznámil, že minimální základní clo pro všechny obchodní partnery má činit deset procent. Cly chce podpořit americkou výrobu.

Clo na dovoz zboží například z Británie bude deset procent a na dovoz ze Švýcarska 31 procent. Příslušný exekutivní příkaz prezident podepsal přímo při svém vystoupení před kamerami.

Agentury Kjódó a Reuters poté s odkazem na nejmenovaného představitele Bílého domu uvedly, že základní clo deset procent pro všechny obchodní partnery vstoupí v platnost 5. dubna. Reciproční cla pak 9. dubna. Deník The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje následně upřesnil, že základní desetiprocentní clo je už součástí oznámených vyšších recipročních cel vůči některým americkým obchodním partnerům.

Trump při projevu ukázal tabulku se seznamem obchodních partnerů a dvěma sloupci údajů. Prvním byl sloupec s názvem „cla účtovaná USA“, včetně „měnových manipulací a obchodních bariér“. Vpravo pak sloupec s oznámenými novými americkými cly. Prezident k tomu vysvětlil, že Spojené státy svá reciproční cla určují přibližně jako polovinu částky, kterou prý vůči nim uplatňuje ta která země.

„Dvacetiprocentní clo na dovoz z EU je zhruba v souladu s tím, co trh předpokládal. Koruna tak na Trumpův projev při 'Dni osvobození' výrazněji nereagovala. Trump vyšší reciproční cla stanovil zejména na dovoz z asijských ekonomiky, takže i zítřejší reakce devizových a akciových trhů zřejmě bude negativnější při asijském obchodování než při následném obchodování evropském,“ okomentoval Trumpův krok hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Na Kanadu a Mexiko se nové základní clo deset procent nevztahuje. Na zboží z těchto zemí již Trump oznámil clo 25 procent v souvislosti s obchodem s drogami a nelegální migrací. Tato cla zůstanou v platnosti a nový celní režim se na tyto země vztahovat nemá. Zachovány zůstanou také výjimky, které Trump vyjednal v rámci obchodní dohody USMCA při svém prvním funkčním období.

Na seznamu figuruje Ukrajina, není na něm však Rusko, které proti sousední zemi rozpoutalo v roce 2022 válku, konstatoval server Ukrajinska pravda. Na dovoz zboží z Ukrajiny budou podle tabulky platit desetiprocentní cla, na zboží z Ruska by ovšem měla platit stejná výše v rámci obecného základního cla.

Trump také naznačil, že zváží snížení sazeb, pokud ostatní země odstraní své obchodí bariéry vůči americkému zboží.

Ve svém projevu Trump používal agresivní rétoriku, když popisoval systém zahraničního obchodu, který Spojené státy pomáhaly vybudovat po druhé světové válce. USA byly podle něj „vyrabovány, vypleněny, znásilněny a vydrancovány“ jinými zeměmi.

Zavedení cel má podle něj přinést roční příjmy v řádu stovek miliard dolarů a vrátí do USA pracovní místa v továrnách. Analytici ale varují, že cla představují riziko náhlého zpomalení ekonomiky kvůli výraznému růstu cen. Hrozí také, že cla vyvolají širší obchodní válku.

Hlavní analytička Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii (PIIE) Mary Lovelyová agentuře Bloomberg řekla, že cla, která Trump oznámil, jsou „mnohem horší, než jsme se obávali“. Podle ní budou mít obrovské důsledky pro přesměrování obchodu v celosvětovém měřítku.