Hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád dnes předaly katarským a egyptským prostředníkům svou první oficiální odpověď na nejnovější návrh dohody o příměří v Pásmu Gazy, oznámily podle agentury Reuters obě palestinské radikální skupiny. Ve společném prohlášení vyjádřily svou „připravenost pozitivně“ jednat s cílem dosáhnout dohody o ukončení války v Gaze.
Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace. Schválený návrh uvádí, že je k tomu připravená, a vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby takový krok schválila. Minulý měsíc v Radě bezpečnosti možnost palestinského členství ve světové organizaci vetovaly Spojené státy.
Izrael podle amerického prezidenta Joea Bidena použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté. Biden to ve středu (dnes brzy ráno středoevropského letního času) podle agentur AP a Reuters řekl v rozhovoru stanici CNN.
Íránské revoluční gardy vyslaly drony a rakety na cíle v Izraeli. Útok měl být reakcí na "zločiny" Izraele včetně nedávného útoku na íránský konzulát v Damašku. Věc prý lze podle Íránského vedení po této "dronové operaci" považovat za uzavřenou. Izraelská armáda v neděli ráno uvedla, že vzlétnout mělo na 300 dronů a raket, 99 procent z nich prý bylo sestřeleno.
Spojené státy se nedomnívají, že se Izrael dopustil genocidy během bojů v Pásmu Gazy. Agentuře AFP to řekl nejmenovaný představitel americké administrativy. Reagoval tak na zprávu, kterou oficiálně představí zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albaneseová. Podle ní izraelská ofenziva v Pásmu Gazy svým rozsahem a provedením nese znaky genocidy.
Izraelská armáda v Pásmu Gazy od října omezila bojové schopnost palestinského hnutí Hamás, není ale tak blízko jeho zničení, jak o tom ve středu hovořil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odkazem na zdroje z americké tajné služby. Netanjahu chce dosáhnout úplného zničení Hamásu, což mnozí označují za nereálné.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) dnes předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky, které zabrání genocidě a zlepší humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede vojenskou operaci proti palestinskému hnutí Hamás.
Konflikt, který se nyní odehrává v Pásmu Gazy a na celém Blízkém východě, je sice konfliktem vedeným prostřednictvím spojenců, ale Írán oznámil světu - a konkrétně Izraeli - že je ochoten sám vstoupit do boje, když k tomu bude dotlačen. V souvislosti s rolí Teheránu v době sílícího napětí mezi blízkovýchodními, ale i dalšími zeměmi, to napsala agentura Bloomberg.
Izrael podle premiéra Benjamina Netanjahua nehodlá trvale okupovat Pásmo Gazy, ani vysídlit jeho civilní obyvatelstvo, pro jehož ochranu prý armáda dělá maximum.
Evropská komise poskytne palestinské samosprávě přes 118 milionů eur (téměř tři miliardy korun). Peníze jsou určeny na mzdy tamním úředníkům, sociální dávky pro potřebné rodiny, ale pro nemocnice ve východním Jeruzalémě, uvedla Evropská komise v prohlášení.
Jednomu z ministrů izraelské vlády byl odepřen vstup na nemocniční návštěvu. Na osobní strážce dalšího ministra chrstl kávu pozůstalý. Třetí ministryni lidé nadávali do „zrádkyn“ a „hlupaček“, když přišla utěšit rodiny evakuované během hrůzných chvil. Šokující masakr, který 7. října spáchali ozbrojenci Hamásu, Izraelce vzájemně sblížil. Vládě, která je všeobecně obviňována z toho, že upustila od ostražitosti a zatáhla zemi do války v Gaze, která otřásá celým regionem, však projevují jen málo náklonnosti. Ať už to dopadne jakkoli, premiéra Benjamina Netanjahua po rekordně dlouhé politické kariéře čeká soudný den, napsala agentura Reuters.
