Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, podle něhož je třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.
Izraelské ministerstvo zahraničí odsoudilo plány Kanady ohledně uznání Státu Palestina. S kritikou se připojil také americký prezident Donald Trump, který prohlásil, že kvůli plánu uznat Palestinu bude těžké uzavřít s Kanadou obchodní dohodu.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Španělsko požádá členské státy EU, aby schválily okamžité pozastavení asociační dohody EU s Izraelem. Před jednáním v Bruselu to uvedl španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. Šéf diplomacie chce rovněž žádat o schválení embarga na zbraně prodávané Izraeli a schválení sankcí vůči osobám, které narušují úsilí o dvoustátní řešení, tedy vzniku palestinského státu vedle Izraele.
Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu, uvedl pro agenturu Bloomberg americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee.
Americký prezident Donald Trump zopakoval svůj záměr zabrat Pásmo Gazy, když podnikatelům na jednání v Kataru řekl, že Spojené státy by z toho válkou zdecimovaného území vytvořily „zónu svobody“. Argumentoval přitom tím, že na tomto palestinském území už není co zachránit, napsala agentura Reuters. Zástupce teroristického hnutí Hamás Básim Naím reagoval slovy, že Pásmo Gazy není na prodej.
Evropská unie zvýší svou finanční podporu Palestinské autonomii a v rámci tříletého balíčku jí poskytne 1,6 miliardy eur (přibližně 40 miliard korun). Agentuře Reuters to řekla komisařka pro Středomoří Dubravka Šuicová, podle níž bude tato podpora podmíněna reformami Palestinské autonomie, kterou kritici obviňují z korupce a špatného vládnutí.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v New Yorku v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy korun), napsala agentura Reuters. Opatření podle ní americké ministerstvo školství zdůvodnilo „nečinností“ univerzity „tváří v tvář šikaně vůči židovským studentům“.
Palestinci nebudou mít právo na návrat do Pásma Gazy, až bude toto zdevastované území po válce ve „vlastnictví“ Spojených států, řekl americký prezident Donald Trump. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na zveřejněnou ukázku z prezidentova rozhovoru pro média.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac nařídil armádě, aby připravila plán umožňující odchod Palestinců z Pásma Gazy. S odvoláním na Kacův úřad o tom informoval server The Times of Israel (ToI). Pokyn přichází krátce poté, co americký prezident Donald Trump zmínil záměr, že Spojené státy převezmou Pásmo Gazy, přičemž tamní obyvatelé budou přesídleni do okolních arabských zemí.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
