Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, podle něhož je třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.
Izraelské ministerstvo zahraničí odsoudilo plány Kanady ohledně uznání Státu Palestina. S kritikou se připojil také americký prezident Donald Trump, který prohlásil, že kvůli plánu uznat Palestinu bude těžké uzavřít s Kanadou obchodní dohodu.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Španělsko požádá členské státy EU, aby schválily okamžité pozastavení asociační dohody EU s Izraelem. Před jednáním v Bruselu to uvedl španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. Šéf diplomacie chce rovněž žádat o schválení embarga na zbraně prodávané Izraeli a schválení sankcí vůči osobám, které narušují úsilí o dvoustátní řešení, tedy vzniku palestinského státu vedle Izraele.
Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu, uvedl pro agenturu Bloomberg americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee.
Americký prezident Donald Trump zopakoval svůj záměr zabrat Pásmo Gazy, když podnikatelům na jednání v Kataru řekl, že Spojené státy by z toho válkou zdecimovaného území vytvořily „zónu svobody“. Argumentoval přitom tím, že na tomto palestinském území už není co zachránit, napsala agentura Reuters. Zástupce teroristického hnutí Hamás Básim Naím reagoval slovy, že Pásmo Gazy není na prodej.
Evropská unie zvýší svou finanční podporu Palestinské autonomii a v rámci tříletého balíčku jí poskytne 1,6 miliardy eur (přibližně 40 miliard korun). Agentuře Reuters to řekla komisařka pro Středomoří Dubravka Šuicová, podle níž bude tato podpora podmíněna reformami Palestinské autonomie, kterou kritici obviňují z korupce a špatného vládnutí.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v New Yorku v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy korun), napsala agentura Reuters. Opatření podle ní americké ministerstvo školství zdůvodnilo „nečinností“ univerzity „tváří v tvář šikaně vůči židovským studentům“.
Palestinci nebudou mít právo na návrat do Pásma Gazy, až bude toto zdevastované území po válce ve „vlastnictví“ Spojených států, řekl americký prezident Donald Trump. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na zveřejněnou ukázku z prezidentova rozhovoru pro média.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac nařídil armádě, aby připravila plán umožňující odchod Palestinců z Pásma Gazy. S odvoláním na Kacův úřad o tom informoval server The Times of Israel (ToI). Pokyn přichází krátce poté, co americký prezident Donald Trump zmínil záměr, že Spojené státy převezmou Pásmo Gazy, přičemž tamní obyvatelé budou přesídleni do okolních arabských zemí.
Společnost Smartwings změnila po převzetí tureckou leteckou společností Pegasus Airlines systém řízení. Dosavadní představenstvo a dozorčí radu nahradila tříčlenná správní rada, jejímž předsedou se stal bývalý šéf Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Salvatore Sciacchitano.
Plánovaný zářijový útok na britskou leteckou základnu Fairford využívanou Spojenými státy téměř určitě řídily íránské revoluční gardy, prohlásil dnes podle agentur britský premiér Andy Burnham. Britská diplomacie si dnes kvůli tomu předvolala íránského velvyslance v zemi.
Pokud koalice nenalezne shodu na novele upravující financování asistentů pedagogů, SPD a Motoristé budou zodpovědní za pokračování systému, který nikomu nevyhovuje, řekl po dnešním jednání vládní koalice novinářům ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Zhruba osm procent českých zaměstnavatelů plánuje v posledním čtvrtletí roku, že svým lidem přidá. Je to nejmenší ochota 📈 zvyšovat mzdy za poslední dva roky, během kterých personální agentura Předvýběr.CZ průběžně mapuje mezi stovkou stálých respondentů z řad majitelů firem, šéfů a personalistů, v jaké kondici je pracovní trh. Zbylých 92 procent neplánuje ve mzdách změny. Před rokem plánovalo zvýšení mezd 13 procent zaměstnavatelů.
Německo je v současné době ☝️ ohroženo více než za studené války, kdy ještě existovaly hranice, které se však v současnosti stírají. Podle agentur Reuters a DPA to dnes uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Cílem takzvané stínové války je podle něj destabilizace Německa, které proto musí posílit své tajné služby.
Jakýkoliv útok Ruska na člena Severoatlantické aliance by byl zcela marný. Podle agentur to dnes uvedl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě 👨 Alexus Grynkewich, který na bezpečnostní konferenci ve Varšavě představil svou takzvanou teorii vítězství. NATO je podle Grynkewiche odhodláno se bránit, bojovat a znemožnit nepříteli dosáhnout svých cílů.
V desítkách francouzských 🛒 supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval dnes francouzský deník Ouest-France. Podle Dominiqua Schelchera, šéfa maloobchodního řetězce Coopérative U, šlo o kybernetický útok. Škody jsou podle francouzských médií velké. Incident se týká asi 150 prodejen řetězců U, Intermarché a E.Leclerc.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí vědci 👨 Robert Hall a Michael Woodford za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace. Dnes to oznámila Švédská královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění.
Rusko by v následujících měsících mohlo v Česku či jiné demokratické zemi přistoupit k rizikovějším a závažnějším operacím. Mohlo by například provést sabotážní útoky na objekty, které pomáhají Ukrajině, zaútočit dronem či 🚀 raketou na sklad zbraní určených pro Ukrajinu nebo uskutečnit omezenou vojenskou akci vůči některé členské zemi Severoatlantické aliance. Na mezinárodní konferenci Aktuální bezpečnostní hrozby v Poslanecké sněmovně to dnes řekl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka.
Ministři zahraničí Evropské unie 👍 schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to dnes oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.