Ke společnému prohlášení víc než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby židovských osad východně od Jeruzaléma na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva, se připojila i Česká republika.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Španělsko požádá členské státy EU, aby schválily okamžité pozastavení asociační dohody EU s Izraelem. Před jednáním v Bruselu to uvedl španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. Šéf diplomacie chce rovněž žádat o schválení embarga na zbraně prodávané Izraeli a schválení sankcí vůči osobám, které narušují úsilí o dvoustátní řešení, tedy vzniku palestinského státu vedle Izraele.
Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu, uvedl pro agenturu Bloomberg americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee.
Americký prezident Donald Trump zopakoval svůj záměr zabrat Pásmo Gazy, když podnikatelům na jednání v Kataru řekl, že Spojené státy by z toho válkou zdecimovaného území vytvořily „zónu svobody“. Argumentoval přitom tím, že na tomto palestinském území už není co zachránit, napsala agentura Reuters. Zástupce teroristického hnutí Hamás Básim Naím reagoval slovy, že Pásmo Gazy není na prodej.
Evropská unie zvýší svou finanční podporu Palestinské autonomii a v rámci tříletého balíčku jí poskytne 1,6 miliardy eur (přibližně 40 miliard korun). Agentuře Reuters to řekla komisařka pro Středomoří Dubravka Šuicová, podle níž bude tato podpora podmíněna reformami Palestinské autonomie, kterou kritici obviňují z korupce a špatného vládnutí.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v New Yorku v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy korun), napsala agentura Reuters. Opatření podle ní americké ministerstvo školství zdůvodnilo „nečinností“ univerzity „tváří v tvář šikaně vůči židovským studentům“.
Palestinci nebudou mít právo na návrat do Pásma Gazy, až bude toto zdevastované území po válce ve „vlastnictví“ Spojených států, řekl americký prezident Donald Trump. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na zveřejněnou ukázku z prezidentova rozhovoru pro média.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac nařídil armádě, aby připravila plán umožňující odchod Palestinců z Pásma Gazy. S odvoláním na Kacův úřad o tom informoval server The Times of Israel (ToI). Pokyn přichází krátce poté, co americký prezident Donald Trump zmínil záměr, že Spojené státy převezmou Pásmo Gazy, přičemž tamní obyvatelé budou přesídleni do okolních arabských zemí.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 dolarů za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala válka na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří ve válce s Ukrajinou na dobu oslav sovětského vítězství v druhé světové válce, uvedl podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov.
Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu.
Ve strategické průmyslové zóně Triangle nedaleko Žatce na Lounsku uvažuje zájemce o investici ve výši deset miliard korun. Zaměstnat by mohl 1000 lidí. Radní Ústeckého kraje schválili realizaci ve dvou etapách. Řekl to hejtman Richard Brabec (ANO) s tím, že jméno investora zatím uvést nemůže. V zóně na hranici Lounska, Mostecka a Chomutovska pracuje přes 5200 lidí.
Podnikatelé zvolili za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka. Získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
Německá vláda schválila základní obrysy státního rozpočtu na příští rok a finanční plán na roky 2028 až 2030. V jádrovém rozpočtu, který zajišťuje základní chod státu, jsou podle DPA v příštím roce plánované výdaje ve výši 543,3 miliardy eur (13,2 bilionu Kč), tedy více než letos. Významně by měly vzrůst výdaje na obranu.
Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie.
Plzeňská Škoda, výrobce a dodavatel zařízení pro jadernou energetiku, získala jako první výrobní firma ze střední a východní Evropy americké certifikáty jaderného průmyslu ASME. Uvedl to Karel Samec, mluvčí firmy ze skupiny ČEZ.
Americká společnost Booking Holdings, která mimo jiné provozuje ubytovací platformu Booking.com, snížila celoroční výhled zisku. Uvedla to v úterý při zveřejnění hospodářských výsledků za první čtvrtletí. Krok zdůvodnila dopady války na Blízkém východě. Ta mimo jiné prudce zvyšuje ceny paliv, což staví například evropské aerolinky před nejnáročnější prostředí od pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
Největší švýcarská banka UBS 🏦🏦🏦 v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 80 procent na tři miliardy dolarů (zhruba 62,5 miliardy orun). Oznámila t v tiskové zprávě. K růstu zisku přispěly rekordní příjmy z obchodování na finančních trzích. Ty v poslední době procházely výkyvy v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.