Ten příběh se pořád opakuje. Nějaký mladý dravec vymyslí nový koncept, sežene investora, pár let sedí v exekutivě, rozvíjí expanzivní plány. Ale potom přijde okamžik, ke kterému podnikatelské myšlenky nové štiky v rybníce vždy směřovaly. Vykešovat peníze, zhodnotit své několikaleté úsilí, a odjet do teplých krajin.
Skupina Packeta, která vlastní českou logisticko-technologickou společnost Zásilkovna, začala hledat nové investory. Důvodem je dlouhodobý zájem trhu o firmu i snaha zajistit další růst firmy s miliardovými obraty, uvedla v prohlášení zaslaném médiím firma, v níž téměř poloviční podíl drží manželé Simona a Jaromír Kijonkovi.
Skupina Packeta, která vlastní logistickou firmu Zásilkovna, získala klubové financování od konsorcia tří bank v hodnotě jedné miliardy korun. Skupinu financujících bank tvoří Citibank, Česká spořitelna a UniCredit Bank. Packeta uvedla, že finanční prostředky plánuje využít na posílení své pozice na stávajících trzích, budování infrastruktury a na zvyšování kvality.
Simona Kijonková před dvanácti lety založila Zásilkovnu. Tvrdě s ní šlape na paty České poště. Loňský obrat firmy, která již působí i na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v dalších zemích, poskočil na 4,9 miliardy korun. Kijonkovou i díky těmto úspěchům nyní vyhlásily Hospodářské noviny ve své anketě podnikatelkou roku. Newstream s ní udělal minulý týden exkluzivní rozhovor. Nyní ho znovu nabízíme ke čtení těm, kteří ho nestihli přečíst.
Na pozici Chief Financial Officer (CFO) skupiny Packeta, majitele Zásilkovny, nastoupil David Soukup. V této pozici je zároveň členem nejužšího vedení a podílí se na strategických rozhodnutích a směřování Packety.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.
V Íránu bylo během současné války na Blízkém východě zabito více než 1900 lidí a nejméně 20 tisíc bylo zraněno. Podle agentury Reuters to dnes řekl zástupce Červeného kříže s odvoláním na údaje íránského Červeného půlměsíce.