Lotyšsko obnovilo povinnou službu v armádě, aby odstrašilo Rusko od invaze do Evropy, vysvětloval v britském tisku lotyšský ministr zahraničí Krišjánis Kariňš. V malé pobaltské zemi, která je členem Severoatlantické aliance, se vyžaduje, aby všichni muži s lotyšským občanstvím ve věku od 18 do 27 let absolvovali roční službu ve vojsku. Nová pravidla schválená v loňském roce začala platit od začátku tohoto roku.
Turecký parlament schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument podle agentury Reuters nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu zhruba jeden rok. Krok přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. Šéf NATO Jens Stoltenberg nyní vyzval k co nejrychlejší ratifikaci švédské žádosti Maďarsko. To je posledním členem aliance, jehož parlament rozšíření NATO neschválil.
Slovenský premiér Robert Fico v rozhlasovém rozhovoru Ukrajinu označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc, a jako nereálné odmítl snahy Kyjeva osvobodit území okupovaná Ruskem. Deník Ukrajinska pravda výroky komentoval jako „skandální“. „Stydím se za takového premiéra,“ řekl předák slovenské opozice Michal Šimečka.
Do největšího vojenského cvičení NATO od studené války, které začne příští týden, se zapojí až 90 tisíc vojáků ze všech států aliance a Švédska. V Bruselu to oznámil jeden z nejvyšších velitelů NATO Chris Cavoli. Cvičení ponese název Steadfast Defender (Pevný obránce) a potrvá až do května.
Německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku. Dokument, ke kterému získal přístup nejprodávanější německý deník Bild, začíná ruskou mobilizací letos v únoru a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025.
Americký prezident Joe Biden je ochotný přistoupit na kompromis ohledně americké imigrační politiky, jejíž změnou republikáni v Kongresu podmiňují schválení další rozsáhlé finanční pomoci Ukrajině. Podle agentury Reuters to řekl v projevu v Bílém domě.
Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej dnes označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO.
Rusko v noci na dnešek dokončilo proceduru odstoupení od smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), kterou tiskové agentury označují za klíčovou bezpečnostní smlouvu z období po studené válce. Krok Moskvy představuje nejnovější známku rostoucího napětí mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí (NATO), uvedla agentura Reuters.
NATO bude pokračovat v podpoře Ukrajiny, je to důležité pro celou Severoatlantickou alianci. Před zahájením dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO to uvedl šéf aliance Jens Stoltenberg. Na jednání do Bruselu rovněž nečekaně přicestoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Výdaje na obranu přesáhnou příští rok dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany (MO) bude hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více oproti letošnímu rozpočtu. Dalších 8,6 miliardy korun je v rozpočtu vyčleněno na výdaje na obranu mimo kapitolu MO, celkem tedy výdaje na obranu dosáhnou 160 miliard korun. Vyplývá to z tiskové zprávy MO.
Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR dnes na letišti v Mošnově na Novojičínsku navštívilo přibližně 100 tisíc lidí, uvedli pořadatelé akce, která bude v neděli pokračovat. Lidé mohli poprvé vidět například vrtulníky americké výroby AH-1Z Viper a UH-1Y Venom, které si pořídila česká armáda, naopak derniéru má na akci jejich předchůdce, bitevní vrtulník Mi-24. Lákala i pětice letadel F-35 Lightning II, o jejichž koupi jedná Česko s USA. Na největší bezpečnostní přehlídce v Evropě se letos prezentují armádní, bezpečnostní a záchranářské jednotky z 19 zemí.
