Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka navrhuje od příštího roku zvýšit minimální mzdu o 1100 korun, a to ze 16 200 na 17 300 korun. Minimální mzda by tak vzrostla o 6,8 procenta. Jedná se o přílišné navýšení, zhodnotil Jurečkův návrh ekonom Lukáš Kovanda.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka včera oznámil záměr vlády zvýšit životní i existenční minimum a i přídavky na děti. Konkrétní míra zvýšení ještě není známa, ale měla by podle ministra být nad úrovní pěti procent.
Platy ve veřejném sektoru jsou dlouhodobě polem, na němž se ekonomové střetávají s politiky. Ještě před pár měsíci se vzácně shodli, že platy v těžkých dobách nelze zvedat. Tomu je ale nyní konec. V ještě těžších dobách jde evidentně ekonomická logika stranou a převládá logika politická. Ta se ale brzy projeví na dalším růstu inflace.
Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Z nejnovějších, červnových údajů České národní banky plyne, že podíl nesplácených nebo jinak problémových hypoték (takzvaně nevýkonných) je nyní nejnižší v celé historii sledování, tedy od roku 2002. Tento podíl totiž v červnu představoval jen 0,62 procenta na celkovém objemu hypotečních úvěrů.
Návrh Mariana Jurečky na zvýšení platů některým státním zaměstnancům zdivočel ekonomické komentátory. Ministr po jednání s odbory veřejně navrhl, že by stát měl přidat deset procent na platech třem stům tisícům státních pracovníků. Lidem ze školství, z kultury.
Za zásadní proinflační tlak považují ekonomové večerní slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o zvýšení platů zhruba 300 tisícům zaměstnancům ve veřejném sektoru o 10 procent.
Na víc peněz by si od začátku září mělo přijít zhruba 300 tisíc pracovníků ve veřejném sektoru. Obecnou shodu na růstu platů ale odbory se zástupci vlády nenašli.
Rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého by mohly začít ve druhé polovině letních prázdnin dostávat pět tisíc korun na děti, kterým nebude 1. srpna ještě 18 let. Domácnosti, které pobírají přídavky na děti, by měly podporu získat automaticky. Ostatní rodiče o ni budou žádat.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se spletl. Vláda hodlá v srpnu vyplácet mimořádnou dávku na dítě v závislosti na hrubém, nikoli čistém příjmu domácnosti. Takže nárok na ni budou mít domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun ročně hrubého. Dávku tak stále bude získávat třeba i domácnost, v níž oba rodiče pobírají mzdu 41 600 korun hrubého měsíčně. To zhruba odpovídá průměrné mzdě pro první čtvrtletí letošního roku, jak uvádí ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ustavil tým, který má připravit důchodovou reformu. Jsou v něm experti, koaliční politici a zástupci ministerstev. Poprvé se sejde za týden, informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v tiskové zprávě. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal k tomu, že důchodovou reformu předloží do konce roku 2023 s cílem nastavit „stabilní systém férových důchodů“.
Hnacím motorem navýšení dávek pro nízkopříjmovou populaci je dvouciferná inflace. Mezi zvažovanými dávkami, které by se měly zvýšit, jsou životní minimum nebo příspěvek na mobilitu. Konkrétní opatření předloží ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka příští týden.
Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu, uvádí agentury. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než 700 miliony spotřebitelů.
Prvním místopředsedou Občanské demokratické strany (ODS) zvolil stranický kongres starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. V tajné volbě získal 412 ze 471 platných hlasů, byl jediným kandidátem. Ve vedení doplnil předsedu Martina Kupku, který po 12 letech vystřídal bývalého premiéra Petra Fialu.
Číst více
Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsaly obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než 700 miliony spotřebitelů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. února zavede kvůli Grónsku desetiprocentní clo na zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska. Clo bude podle něj v platnosti, dokud se Spojeným státům nepodaří uzavřít dohodu o koupi tohoto arktického ostrova. Pokud dohoda nebude hotová do června, zvýší se clo od tohoto data na 25 procent. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social.
Tisíce lidí se sešly v hlavním městě Grónska, aby tam protestovaly proti plánům amerického prezidenta Donalda Trumpa na připojení tohoto dánského autonomního území ke Spojeným státům. Mezi demonstranty byl i místní premiér Jens-Frederik Nielsen. Ze stejného důvodů se konaly demonstrace i v řadě dánských měst
Senátor Martin Červíček odstoupil z kandidatury na prvního místopředsedu Občanské demokratické strany (ODS). V závěru řeči na dnešním stranickém kongresu podpořil svého protikandidáta, starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. Jako komunální politik bude podle něj Portlík vhodnějším prvním místopředsedou s ohledem na letošní obecní volby.
ODS s novým předsedou. V čele Občanské demokratické strany (ODS) nahradil expremiéra Petra Fialu dosavadní místopředseda strany Martin Kupka. V tajné volbě pražského kongresu dnes porazil Radima Ivana. Fiala opustil funkci po 12 letech. Kupka chce na jeho působení navázat, Fialovi za práci pro ODS poděkoval.
Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na dnešek letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
Americký prezident Donald Trump v pátek poslal svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi dopis, v němž ho vyzval, aby s ním a dalšími politiky zasedl v Radě míru pro Pásmo Gazy. S odvoláním na úřad tureckého prezidenta o tom dnes informovala agentura AFP, podle níž se Erdogan bezprostředně nevyjádřil.
Americký Federální úřad pro letectví vydal varování pro ✈️✈️✈️ americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.