Část členů bankovní rady ČNB se domnívá, že základní úroková sazba je v současnosti blízko neutrální úrovni. Další zase uvedli, že v současnosti považují za adekvátní udržovat měnovou politiku mírně restriktivní. Bankovní rada se minulý týden rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta.
Od července je Jan Frait podruhé členem bankovní rady ČNB. Poprvé do ní na šestileté funkční období nastoupil už v roce 2000. Letos v únoru se stane viceguvernérem. „Žijeme v době inflačního šoku,” říká Frait. Podle něj není žádné optimální řešení, jak s růstem cen rychle zatočit. Hraje tu moc vlivů, například ceny energií jsou nyní naprosto nepředvídatelné. „Nemáme klasickou inflaci, kdy by rostlo víceméně všechno.” Česko se podle něj letos dostane do mírné, asi jednoprocentní recese. Přesto prý není důvod „pro katastrofické scénáře o prudkém poklesu produkce nebo razantním růstu nezaměstnanosti”.
Noví členové bankovní rady jsou známi. Prezident Miloš Zeman dnes jimi jmenoval Jana Procházku, dosavadního šéfa pojišťovny EGAP a Jan Kubíčka, šéfa Úřadu Národní rozpočtové rady. Prezident Zeman se při jejich jmenování vyslovil pro to, aby se úrokové sazby ČNB dále nezvyšovaly, takže je zřejmé, že posledním „jestřábem“ bankovní rady zůstane od února Tomáš Holub.
Miloš Zeman se v krátkém projevu pustil do hodnocení působení Jiřího Rusnoka a dalších členů ČNB v boji s inflací. Končící bankéři si od prezidenta republiky příliš dobré vysvědčení neodnesli. Také proto dva z nich končí, ačkoli nemuseli.
Koruna posiluje, trh se bál „holubičího náletu“, který se ale nekoná. Noví radní ČNB Zamrazilová, Kubelková a Frait jsou totiž hlavně pragmatici, dva z nich navíc trhům již dobře známí.
Prezident Miloš Zeman jmenoval viceguvernérkou České národní banky (ČNB) předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a novými členy bankovní rady hlavní analytičku Hospodářské komory a poradkyni premiéra Petra Fialy (ODS) Karinu Kubelkovou a ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita. V radě nahradí od července stávajícího guvernéra banky Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendu.
Autor interní zprávy, která uvrhla BBC do krize a vedla mimo jiné k rezignaci generálního ředitele a šéfky zpravodajství, v britském parlamentu uvedl, že mediální organizaci ❌ nepovažuje samu o sobě za zaujatou. Veřejnoprávní vysílatel má ale podle něj problémy s redakčními nedostatky, k jejichž nápravě chtěl podle agentury Reuters svou zprávou přispět.
Hodnota akcií internetové společnosti Alphabet se díky boomu umělé inteligence blíží 4️⃣ bilionům dolarů (zhruba 84 bilionů korun). Firma by byla teprve čtvrtou v historii, které by se tuto hranici podařilo překonat, připomíná agentura Reuters.
Předseda hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér 👨 Andrej Babiš dostal nominace na ministry od hnutí SPD a Motoristů. V úterý si je s koaličními partnery formálně potvrdí a tento týden je osobně přinese prezidentu Petru Pavlovi. Babiš to řekl po schůzce s polským prezidentem Karolem Nawrockým v Praze.
Čínský prezident Si Ťin-pching v telefonátu se svým americkým protějškem 👨 Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.
Evropské protinávrhy k 28bodovému mírovému plánu pro Ukrajinu, který vypracovaly Spojené státy, na první pohled ❌ nejsou konstruktivní a pro Moskvu nebudou fungovat. Řekl to dnes poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Mnohé body amerického mírového plánu se ale podle něj zdají být přijatelné, cituje ho agentura Reuters.
Česko podalo pátou žádost o vyplacení peněz z Národního plánu obnovy, žádá o zhruba 1️⃣7️⃣ miliard korun, informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, které plán spravuje. Evropská komise nyní posoudí, zda Česko splnilo požadované milníky a cíle, a následně rozhodne o vyplacení peněz.
Turecký prezident 👴 Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.
