Za každou střelu, kterou odteď vypálí jemenští povstalci Húsíové, ponese zodpovědnost a „hrozivé“ následky Írán, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu v sobotu nařídil údery na húsíjské pozice, šíitští rebelové poté v neděli zaútočili balistickými raketami a bezpilotními letouny na americkou letadlovou loď USS Harry S. Truman.
Útoky jemenských povstalců v Rudém moři mají dopad do ekonomik evropských zemí. Jen co se přehnala jedna inflační vlna, hrozí další. Podle deníku The Wall Street Journal může kvůli tomu Evropa začít ekonomicky více zaostávat za USA.
Spojené státy znovu zařadí jemenské povstalce Húsíe na seznam globálních teroristických skupin kvůli jejich útokům na lodní dopravu v oblasti Rudého moře. Oznámil to dnes Bílý dům s tím, že tento krok je významným nástrojem pro odstřižení této Íránem podporované šíitské skupiny od financování a přístupu na finanční trhy. Potvrdil tak úterní zprávu agentury AP, která se odvolávala na tři informované zdroje.
Dlouhotrvající konflikt v Rudém moři a eskalující napětí na Blízkém východě mohou mít zničující dopady na globální ekonomiku, opětovně nastartovat vysokou inflaci a narušit dodávky energií, varovali přes víkend přední světoví ekonomové.
Spojené státy v noci na sobotu znovu zaútočily na šíitské povstalce v Jemenu, cílem byl tentokrát radar Húsíů. Na síti X to uvedlo regionální velitelství americké armády CENTCOM. Mluvčí povstalců později řekl, že americké údery, včetně toho posledního v metropoli Saná, nebudou mít žádný vliv na kapacitu povstalců pokračovat v útocích na obchodní lodě v Rudém moři a v Adenském zálivu. I v pátek Húsíové podle Washingtonu odpálili nejméně jednu balistickou střelu proti nákladnímu plavidlu. Húsíové televizi Al-Džazíra také řekli, že si poslední úder amerických sil nevyžádal mrtvé ani zraněné. Rebelové také znovu slíbili pomstu.
Provokativní a nebezpečné útoky Húsíů na námořní dopravu na Rudém moři nemohou být dále tolerovány, uvedl na sociální síti X prezident Petr Pavel. Zásah spojenců byl nezbytným krokem k zamezení rostoucímu napětí v regionu, míní.
Meziroční míra inflace 🛒 na Slovensku v červenci zvolnila tempo růstu na 3,3 procenta, byla tak nejnižší od začátku loňska. Oznámil to slovenský statistický úřad. V červnu spotřebitelské ceny stouply proti stejnému období před rokem o 3,5 procenta.
Čínský výrobce počítačů Lenovo 💻 v prvním finančním čtvrtletí zvýšil tržby meziročně o 43 procent. Je to nejvíce za pět let a zároveň to znamená rekord. Firma se však propadla do čisté ztráty 609 milionů dolarů (12,8 miliardy korun) po zisku 505 milionů dolarů ve stejném období loni. Důvodem byla hlavně jednorázová účetní ztráta 1,7 miliardy dolarů způsobená přeceněním opčních listů. Firma to uvedla v tiskové zprávě.
Hrubý domácí produkt (HDP) Británie ve druhém čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Růst zpomalil z tempa 0,6 procenta v předchozím čtvrtletí, uvedl ve své předběžné zprávě britský statistický úřad. V červnu ekonomika meziměsíčně vzrostla o 0,3 procenta, o měsíc dříve stagnovala. Překonala tak očekávání analytiků, kteří odhadovali, že bude stagnovat i nadále.
Řada podniků v Německu předpokládá, že rostoucí využívání umělé inteligence (AI) povede v příštích pěti letech k poklesu mezd 💰. Informoval o tom mnichovský ekonomický institut Ifo s odvoláním na výsledky průzkumu mezi zhruba třemi tisícovkami německých podniků, které již AI využívají.
Číst více
Platforma Nesnězeno 🥙🥐, prostřednictvím které podniky nabízejí balíčky s nespotřebovaným jídlem, chce letos oproti loňskému roku skončit v zisku. Pomoci by jí tomu měl i odchod podobné společnosti Too Good To Go k 31. červenci z Česka. Díky tomu firma navázala více partnerství a letos plánuje expanzi do malých měst. Uvedl to zakladatel a ředitel Nesnězeno Jakub Henni. Minulý rok bylo Nesnězeno ve ztrátě 3,7 milionu korun.
Číst více
Americký start-up vyrábějící baterie 🔋 s využitím rzi získal od investorů dalších 750 milionů dolarů 💲 (15,8 miliardy korun), píše web deníku The Wall Street Journal (WSJ). Celkem už se firmě Form Energy podařilo vybrat více než dvě miliardy dolarů. Peníze chce využít k navýšení produkce a k realizaci první vlny komerčních projektů.
Číst více
Ruský prezident Vladimir Putin dnes navštívil Iturup, největší z jižních Kurilských ostrovů, na něž si dlouhodobě kladou územní nárok Rusko i Japonsko. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, která zdůraznila, že jde o první Putinovu osobní návštěvu tohoto souostroví. Moskva a Tokio od konce druhé světové války právě kvůli nevyřešenému sporu o Kurily nikdy nepodepsaly oficiální mírovou smlouvu.