Za každou střelu, kterou odteď vypálí jemenští povstalci Húsíové, ponese zodpovědnost a „hrozivé“ následky Írán, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu v sobotu nařídil údery na húsíjské pozice, šíitští rebelové poté v neděli zaútočili balistickými raketami a bezpilotními letouny na americkou letadlovou loď USS Harry S. Truman.
Útoky jemenských povstalců v Rudém moři mají dopad do ekonomik evropských zemí. Jen co se přehnala jedna inflační vlna, hrozí další. Podle deníku The Wall Street Journal může kvůli tomu Evropa začít ekonomicky více zaostávat za USA.
Spojené státy znovu zařadí jemenské povstalce Húsíe na seznam globálních teroristických skupin kvůli jejich útokům na lodní dopravu v oblasti Rudého moře. Oznámil to dnes Bílý dům s tím, že tento krok je významným nástrojem pro odstřižení této Íránem podporované šíitské skupiny od financování a přístupu na finanční trhy. Potvrdil tak úterní zprávu agentury AP, která se odvolávala na tři informované zdroje.
Dlouhotrvající konflikt v Rudém moři a eskalující napětí na Blízkém východě mohou mít zničující dopady na globální ekonomiku, opětovně nastartovat vysokou inflaci a narušit dodávky energií, varovali přes víkend přední světoví ekonomové.
Spojené státy v noci na sobotu znovu zaútočily na šíitské povstalce v Jemenu, cílem byl tentokrát radar Húsíů. Na síti X to uvedlo regionální velitelství americké armády CENTCOM. Mluvčí povstalců později řekl, že americké údery, včetně toho posledního v metropoli Saná, nebudou mít žádný vliv na kapacitu povstalců pokračovat v útocích na obchodní lodě v Rudém moři a v Adenském zálivu. I v pátek Húsíové podle Washingtonu odpálili nejméně jednu balistickou střelu proti nákladnímu plavidlu. Húsíové televizi Al-Džazíra také řekli, že si poslední úder amerických sil nevyžádal mrtvé ani zraněné. Rebelové také znovu slíbili pomstu.
Provokativní a nebezpečné útoky Húsíů na námořní dopravu na Rudém moři nemohou být dále tolerovány, uvedl na sociální síti X prezident Petr Pavel. Zásah spojenců byl nezbytným krokem k zamezení rostoucímu napětí v regionu, míní.
Jihokorejská prokuratura požaduje 1️⃣0️⃣letý trest pro exprezidenta Jun Sok-jola za to, že se snažil zabránit svému zadržení. Je to první konkrétní požadavek výše trestu pro bývalou hlavu státu, která čelí řadě dalších obvinění, napsala agentura Reuters. Zvláštní prokurátoři se Junovým případem zabývají od jeho loňského prosincového pokusu vyhlásit stanné právo.
