Agentura Bloomberg v neděli podrobila těžké kritice celý projekt EU. Podle agentury už takřka vypršel čas, aby Evropa mohla obhájit své místo ve stále nesmlouvavějším světě, který jí utíká.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) zřejmě na svém říjnovém zasedání přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, řekl italskému deníku La Repubblica guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Hrozí podle něj, že kvůli pomalému ekonomickému růstu inflace spadne pod dvouprocentní cíl ECB. Rada guvernérů bude zasedat 16. až 17. října ve slovinské Lublani.
Německý průmyslový konglomerát Thyssenkrupp neuspěl v boji proti pět let starému rozhodnutí Evropské komise (EK) zablokovat spojení jeho ocelářských aktivit s aktivitami indické firmy Tata Steel v Evropě. Soudní dvůr Evropské unie se dnes postavil na stranu EK a zamítl odvolání Thyssenkruppu.
Největší evropská automobilka, německý Volkswagen, odsoudila definitivní zavedení cel EU na čínská elektroauta, o kterém Evropská komise rozhodla v pátek. VW vyzývá jak Brusel, tak Peking k tomu, aby i přes tuto definitivu v jednáních dále pokračovaly.
Evropská komise (EK) dostala zelenou k definitivnímu zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů z Číny. Proti návrhu zavést cla se totiž dnes nepostavila dostatečná většina členských států Evropské unie. Výsledek hlasování EK zveřejnila v tiskové zprávě, s Čínou chce ale dál jednat. Odpůrci cel se obávají odvetných opatření Pekingu. Český ministr dopravy Martin Kupka řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Čínou, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.
Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zaplatila z veřejných peněz téměř 150 tisíc eur (asi 3,7 milionu korun) najatému historikovi za vypracování zprávy, která měla komisi pomoci v nedávném sporu s evropskými farmáři. Odměna téměř 1000 eur denně je na úrovni platu nejvyšších úředníků unijní exekutivy, což je u některého z najatých poradců nezvykle vysoká částka, napsal bruselský web Politico.
Jozes Síkela měl na postu eurokomisaře rozhodovat o 300 miliardách eur, má ale jisté jenom jejich jednotky, vyplývá z návrhu rozpočtu EU na příští rok
Ještě včera Národní rozpočtová rada uváděla, že při minulých povodních činila pomoc od EU jednotky procent – a že se Česko musí spoléhat hlavně na své zdroje. To se ale pak večer změnilo.
Evropská komise hodlá poskytnout Ukrajině půjčku v objemu až 35 miliard eur (zhruba 878 miliard korun). Na návštěvě Kyjeva to oznámila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Půjčka je součástí plánu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 poskytnout Ukrajině úvěry za 50 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu korun), jejichž záruky mají tvořit výnosy ze zmrazeného ruského majetku.
Státy střední Evropy zasažené povodněmi budou moci využít deset miliard eur (250 miliard korun) z unijního fondu soudržnosti, řekla ve Vratislavi šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Prohlásila, že je nutné postiženým státům umožnit, aby mohly peníze použít co nejrychleji a co nejjednodušeji. Česko při jednání s von der Leyenovou a premiéry středoevropských zemí zastupoval ministerský předseda Petr Fiala.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
Číst více
