E.ON očekává, že počet odběrných míst zapojených do sdílení bude dále růst. „Každý měsíc se připojí přibližně 600 nových odběrných míst a s příchodem teplejšího a slunečného počasí lze očekávat další nárůst,“ dodává Šárka Fialová, vedoucí podpory a obslužných procesů společnosti E.ON.
Česká republika je nově připravená přejít v případě výpadků ruské ropy z ropovodu Družba na plné zásobování ropou západní cestou ropovody TAL a IKL.Technologické úpravy pro rozšíření italského ropovodu TAL jsou hotové a technologie je funkční. Nyní pokračují testy a certifikace. Nadále platí, že se má Česko od ruské ropy odstřihnout v polovině letošního roku, jak vláda oznámila loni v červnu. Kapacita západních ropovodů dosáhne až osmi milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinerií v Česku, uvedli premiér Petr Fiala (ODS) a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves.
Slovensko stále nijak nereagovalo na českou nabídku přepravních a zásobníkových kapacit plynu. V televizi Nova to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Využití české infrastruktury nabídl slovenským protějškům na konci loňského roku v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu. Ministr zároveň nevyloučil, že do Česka může přes uzavření východní cesty stále proudit i ruský plyn přes západ.
Polovina Čechů očekává, že na tom letos bude finančně stejně nebo lépe než loni, před rokem to bylo zhruba 40 procent. Obavy z nového roku má pětina lidí, loni to byla čtvrtina. Finančně nejnáročnější události roku 2025 budou zejména vyúčtování za energie a výdaje na dovolenou. Vyplývá to z prosincového průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi více než tisícovkou respondentů.
Důvodem cesty do Moskvy byla snaha zajistit zemní plyn pro Slovensko. Před jednáním v Bruselu s představiteli Evropské komise to prohlásil slovenský premiér Robert Fico, který se krátce před Vánocemi sešel v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Na facebooku poznamenal, že se mu dodávky plynu zařídit podařilo. Po zastavení tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu dostává Slovensko tuto energetickou surovinu z Ruska přes Maďarsko.
Na ukončení ruského tranzitu plynu přes Ukrajinu doplatí nejvíce sám Kyjev, plyne z výpočtu britské společnosti Capital Economics, jejž cituje agentura Bloomberg. Do EU bude ruský plyn proudit v poměrně velkém objemu nadále, byť dráže, a to námořní cestou ve zkapalněné podobě.
V roce 2023 a pak i v roce loňském roce se stala do té doby nebývalá věc. České domácnosti platily za elektřinu více než domácnosti německé. K historickému „doběhnutí a předběhnutí“ Němců došlo podle dat Eurostatu v prvním pololetí roku 2023. Tehdy česká domácnost s běžnou úrovní spotřeby platila v paritě kupní síly za elektřinu, včetně daní, průměrně 0,38 eura za kilowatthodinu, zatímco ta německá 0,37 eura. Předtím se nikdy nestalo, aby česká domácnost platila více než německá. Byť ještě v prvním pololetí 2022 se ceny v obou zemích víceméně srovnaly, na úrovni 0,30 eura za kilowatthodinu.
Česko v letech 2021 až 2023 vyvezlo v čistém vyjádření 33,4 terawatthodiny elektřiny. To je mírně vyšší množství elektřiny, než kolik jí za rok vyrobí – pomyslně – hned dvě jaderné elektrárny Temelín. Vždyť v roce 2024 Temelín vyrobil 15 terawatthodin elektřiny, předloni pak 16,1 terawatthodiny.
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil Ukrajině vedle zastavení dodávek elektřiny také snížením podpory Ukrajinců, kteří se zdržují na Slovensku. Učinil tak ve vyjádření na sociální síti a v reakci na středeční zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu po vypršení příslušného kontraktu mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem. Zastavení tranzitu Fico označil za sabotáž ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Kyjev, který už téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi, platnost smlouvy o tranzitu plynu podle očekávání neprodloužil.
Domácnostem na Slovensku hrozí v příštím roce po rozhodnutí místního energetického regulačního úřadu (ÚRSO) zdražení zemního plynu až o třetinu, uvedl šéf ÚRSO Jozefa Holjenčík.
Klíčová ocelárna Evropy, Thyssenkrupp, v čase války plánuje masivně snížit stav zaměstnanců, o 11 tisíc osob. V EU tedy stále vítězí zelená agenda nad snahou Rusko vojensky odstrašit, což může být fatálně krátkozraké.
