Máme to nejhorší za sebou? Klíčové ukazatele globální inflace začínají vykazovat zlepšení. Růst cen pozvolna brzdí v USA, Japonsku, Evropské unii či Velké Británii, naznačuje agentura Bloomberg. Zatímco ceny jídla, zboží i přepravy nejspíš již výrazněji neporostou, zejména energie v Evropě budou nadále dělat světu problémy, dodává Bloomberg.
Rusko nyní spaluje obrovské množství volného zemního plynu, denně odhadem za deset milionů dolarů (asi 247 milionů korun). Ukazuje to analýza expertů, na kterou se odvolává britská stanice BBC. Podle odborníků jde o plyn, který by za jiných okolností směřoval do Německa. Vědci mají obavy, že takové množství škodlivých uhlíkových emisí může urychlit tání ledovců v Arktidě.
Z příběhu o tom, že stále vyšší ceny budou mít jen krátkého trvání a časem odezní, se čím dál více stává čistá fantasy. Cena elektrické energie na německém trhu dál prudce narůstá, a to jak v případě spotového trhu, tak i toho forwardového, kde se obchodují kontrakty na další roky. Nejenom, že přepisují dosavadní maxima, ale změnil se i jejich poměr. Cena elektřiny pro další rok je vyšší než ta současná, což znamená odklad happy endu, na nějž jsme doposud spoléhali, na neurčito, míní hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.
Regulované účty za energie se lidem v Británii od října zvýší o 80 procent. Cenový strop na průměrnou domácnost se zvedne z 1971 liber (57 432 korun) ročně na 3549 liber (103 412 korun), uvedl energetický regulační úřad Ofgem. Dodal přitom, že ani na nově stanovené cenové úrovni by se růst nemusel zastavit. Británie přitom už teď bojuje s nejvyšší inflací za 40 let.
Tíživá situace ve výrobě hnojiv se v Evropě zhoršuje, již třetí evropská firma oznámila, že omezí výrobu čpavku zásadního pro výrobu hnojiv. Je jí norská společnost Yara International, důvodem jsou rekordní ceny plynu. Informovala o tom agentura Bloomberg, podle níž produkce dusíkatých hnojiv v Evropě klesla po ruské invazi na Ukrajinu více než o čtvrtinu. Klesající zásoby hnojiv se podle expertů mohou odrazit na úrodě a posléze na ceně potravin.
Cena elektřiny roste, spotřebitelé si na vytápění mohou připlatit v příštím roce desítky tisíc navíc oproti současným, už tak vysokým cenám. Úsporný tarif téměř nic neřeší, zvláště u ohrožených domácností, míní analytik Arsen Lazarevič.
Proč chtěl vlastně Fiala vyhrát volby? Osvobodit Česko od Babiše? OK, ale co dál? Jak se ukazuje, nic moc dalšího tady není. Žádný plán, žádná strategie pro Česko. Jak se naše krásná země plná šikovných lidí stane lepší? Vláda nic neukázala. Znalostní ekonomika? Zmenšení byrokracie? Nic se nestalo.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes přesáhla 300 eur za megawatthodinu (MWh). Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září dopoledne vykazovala růst o více než šest procent skoro na 316 eur (7792 korun) za megawatthodinu. V předchozích dvou dnech byla přitom poměrně stabilní. Dražší byl zemní plyn jen bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině.
Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda na svém jednání schválila návrh očekávaného takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 tisíc korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle analytiků je pomoc malá. Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila vláda podle Fialy 177 miliard korun.
Menšinoví akcionáři francouzské energetické společnosti EDF se snaží napadnout cenu stanovenou vládou za opětovné zestátnění skupiny. Vláda jim nabídla cenu, která je o více než 50 procent vyšší, než kolik činila před dnem, kdy vláda informovala o plánech na zestátnění firmy. Podle menšinových akcionářů je to ale málo, napsala agentura Reuters.
