Čínská vláda připravila nová víza, která mají do země přilákat cizí vědce, techniky, matematiky. Je to další krok v její snaze dosáhnout světové dominance v moderních technologiích. Zdá se však, že úsilí poněkud zadrhává. Jednak pro cizince není čínština snadným jazykem, ale navíc na ně zřejmě čeká poněkud lidsky nehostinné prostředí.
Kauza upraveného projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který odvysílal pořad britské veřejnoprávní stanice BBC, hýbe politickou i mediální scénou Spojeného království. Nedělní rezignace generálního ředitele BBC Tima Davieho a šéfky zpravodajství Deborah Turnessové označil deník The Daily Telegraph za největší krizi stanice za více než desetiletí. Analytici kladou otázky týkající se zaujatosti média i sporů uvnitř BBC, zatímco někdejší šéfredaktor bulvárního listu The Sun a nynější moderátor BBC David Yelland považuje Davieho pád za puč připravený Radou BBC.
Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social označil za hlupáky lidi, kteří nesouhlasí se cly, které uvalil na dovoz z řady zemí světa. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu nyní nejbohatší a nejrespektovanější zemí na světě, kde není téměř žádná inflace a ceny na akciovém trhu jsou rekordní. Země podle Trumpa zažívá nebývalé investice a všude vyrůstají nové továrny. Každému, kromě osob s vysokým příjmem, bude podle něj vyplacena dividenda ve výši nejméně 2000 dolarů, tedy asi 42 tisíc korun.
Maďarský premiér Viktor dosáhl zásadního politického úspěchu. U amerického prezidenta Donalda Trumpa si v sobotu zajistil podle svých slov „časově neomezenou“ výjimku na nákup ruské ropy i zemního plynu. Z výjimky nejen z Trumpových říjnových sankcí na ruské energetické kolosy Rosněfť a Lukoil bude těžit také Slovensko. Už jen proto, že většinu ropy, kterou dováží, zajišťuje importem z Ruska právě maďarský petrochemický podnik MOL.
Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil agentuře Bloomberg Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem.
Historie se opakuje, v tomto případě po šesti desetiletích. Dvě vědkyně ve státních úřadech v jedné ze zdánlivě nejsvobodnějších zemí světa, ve Spojených státech, čelily tlakům, aby slevily z odborných principů. Šlo přitom o životy lidí. Ta první před lety vyhrála. A ta druhá nyní? Zatím ne.
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána.
Zdá se to jako věčnost, ale Donald Trump vyhrál volby teprve před rokem. Do dalších zbývají ještě dlouhé tři roky. Média a komentátoři si zkracují čas spekulacemi, kdo by mohl Trumpa nahradit, případně jestli vůbec bude někdo někoho nahrazovat. Nastane návrat racionální politiky nebo se Amerika propadne ještě více do autoritářství?
Hned několik předních představitelů Evropské unie včetně německého kancléře Friedricha Merze a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se nezúčastní nadcházejícího summitu EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC). Podle informací agentury Bloomberg je důvodem mimo jiné obava z podráždění amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí CBS prohlásil, že Rusko a Čína testují jaderné zbraně, ale nemluví o tom. Šéf Bílého domu zároveň zopakoval, že i Spojené státy budou testovat jaderné zbraně, stejně jako to podle něj dělají ostatní země. Čínské ministerstvo zahraničí Trumpovo tvrzení odmítlo s tím, že Peking plní svůj závazek jaderné testy neprovádět, píše web stanice CBS News. Moskva naposledy otestovala jadernou zbraň v roce 1990, zatímco Peking tak učinil v roce 1996, uvádí stanice BBC.
Americký prezident Donald Trump vyloučil, že by Spojené státy poskytly Ukrajině střely dlouhého doletu Tomahawk, o které Kyjev žádá. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.
