Letošní schodek státního rozpočtu může být rekordní, i 450 miliard korun. I Národní rozpočtová rada už v podstatě vylučuje, že by vláda mohla splnit svůj nyní plánovaný schodek. Novela zákona o rozpočtu bude nezbytná, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Francouzská automobilka Renault se loni kvůli odchodu z ruského trhu propadla do ztráty 700 milionů eur (16,6 miliardy korun) po zisku téměř 967 milionů eur v předchozím roce. Tržby se ale zvýšily. Firma uvedla, že poprvé od roku 2019 plánuje vyplatit dividendu.
Polostátní energetická skupina ČEZ odvede letos státu více než 100 miliard korun. Půjde o kombinaci odvodů z běžných a mimořádných daní či odvodů a výplaty dividendy z loňského zisku. V této souvislosti ČEZ očekává za letošní rok čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši 30 až 40 miliard korun. Konečná částka se bude odvíjet především od tržních cen elektřiny. ČTK to sdělil mluvčí společnosti Ladislav Kříž.
Zisk ČEZ ve druhém čtvrtletí letošního roku zaostal za očekáváním. Podnik ale navýšil odhad letošního celoročního výsledku. Příští rok vyplatí rekordní dividendu. Stát se tak může těšit až na 36 miliard korun.
Úsporný energetický tarif lidem pomůže jen nepatrně. Nejběžněji přibližně v rozsahu maximálně kolem patnácti procent. Ministr průmyslu Jozef Síkela absolutně neřeší podstatu problému, pouze plošně a na dluh maskuje příznaky drahých energií.
Patří k vlivným českým portfoliomanažerům a na Twitteru pravidelně zveřejňuje výsledky fondů J&T Investiční společnosti, v nichž právě ČEZ hraje významnou roli. I proto se dění v polostátním energetickém gigantu výrazně věnuje a často je komentuje. „Nekonzistentnost názoru naší politické elity, její nejednoznačná vyjádření, posílají akcie ČEZ dolů, protože přesně to, co si investor nepřeje, se stalo - být v nejistotě,“ říká Michal Semotan v rozhovoru pro newstream.cz.
Stát již nyní inkasuje téměř 80 až 90 procent veškerých zisků společnosti ČEZ a minoritní akcionáři si přerozdělí jen drobky. Zestátnění energetického giganta tak připomíná znárodňování, které se na úspěchu firmy podepíše výrazně negativně, píše v komentáři k vládním vizím budoucnosti ČEZ Arsen Lazarevič.
Levný tarif elektřiny, který vymýšlí ministr průmyslu, je jako chiméra. Nemá obrysy, nemá časové ukotvení, a vůbec se neví, zda se vůbec nějak promítne do koncových cen. Mezitím dodavatelé energií zvyšují zálohy násobně. A začínají posílat upomínky k jejich zaplacení. Platili jste dva tisíce měsíčně, teď už po vás chtějí šest. A bude hůř.
Vláda si například letos mohla vytáhnout z ČEZ větší dividendu, než jakou navrhuje. Její dnešní návrh zní na 48 korun na akcii. Podle trhu a analytiků si mohla říci o více, až takřka o 60 korun na akcii. Nižším návrhem se připravuje o třeba pět miliard korun, které mohla dát výhradně na pomoc zmíněným dvaceti procentům nejpotřebnějších domácností.
Majoritní akcionář ČEZ, ministerstvo financí, chce vyšší dividendu, než jakou navrhlo představenstvo polostátního gigantu. Rezort usiluje o dividendu ve výši 48 korun, vedení podniku přitom navrhlo 44 korun na akcii. Uvedl to šéf komunikace ministerstva Tomáš Weiss.
Metrostav má za sebou poměrně úspěšný rok. I přes dopady covidových opatření navýšil zisk o víc než 15 procent na téměř 722 milionů korun.
