Liberty Ostrava je historicky největší huť v Česku, největší zaměstnavatel na Ostravsku a do jisté míry součást identity města, včetně toho strašného vzduchu, když jedete kolem Bartovic. Fabrika prošla od devadesátek několika zpackanými privatizacemi a celý košatý příběh je opravdu hodně nešťastný. Není divu, že na Ostravsku zanechal mezi lidmi silnou pachuť.
Probíhající globální změny mají pro Evropu závažnější ekonomické důsledky než pro Ameriku. Na jedné straně se projevuje geografická blízkost k probíhajícím horkým konfliktům, na druhé straně jde o mizivou schopnost Evropy z proměny světa těžit.
Mají důchodci málo, nebo hodně peněz? Každý důchodce vám řekne, že má málo. A má pravdu. Oproti platu před odchodem na penzi je státem stanovený výměr jistě výrazné finanční ponížení. Jenže tak to prostě funguje. Kdo je starý a už nepracuje, nemůže brát peníze jako dřív, když pracoval. To snad každému, i důchodcům, musí dávat smysl.
Premiér podle informací, které někdo podstrčil médiím, držel milion korun v jisté záložně a příjmy z investice nedanil. Ať je to, jak je to, z politického hlediska je to aférka na pár dní, pěna dní. Ale z hlediska pevnosti vlády to ukazuje na něco hlubšího. Zajímavé na celém „případu“ není ani tak to, že by premiér chtěl obcházet zákony a nedanit. To bychom od pana profesora skutečně nečekali. Zajímavé je, že tato informace vůbec vešla na veřejnost.
Obstrukční blábolení Okamury a Babiše ve sněmovně je peklo. Je čas zpřesnit pravidla, upravit jednací řád, zavést omezení na délku projevů a také vyřešit klouzavé mandáty poslanců, když se stanou ministry. A pokud dnes někdo začne exhibovat a hodiny žvanit, tak to důsledně ignorujme mediálně.
V roce 2000 ekonomové (a politici s nimi) slibovali až 200procentní růst obchodu díky euru, dnes už se shodují, že dopad společné evropské měny je nulový. Jde o velkou blamáž ekonomie, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Dění uplynulého týdne vyvolalo napříč politickým spektrem řadu otázek. Odpovědí se snad také dočkáme – časem. Každopádně třeba lidovci odhalí ledví už v nadcházejícím týdnu. Sejdou se v pátek.
V týdnu trhy mírně ovlivňovaly komentáře přicházející ze Světového ekonomického fóra (WEF), které se koná každoročně v švýcarském Davosu. Letošní zasedání se uskutečnilo během složitého geopolitického období, a to i podle jednoho z představitelů konference, prezidenta WEF Børge Brendeho. Riziková aktiva trápí nadále útoky v Rudém moři, a zprávy z ekonomiky, které spíše podporují scénář o možném pomalejším poklesu úrokových sazeb.
Češi letos za alkohol utratí nejvíce v historii, asi 120 miliard korun, a to i přes to, že akce „Suchej únor“ připraví prodejce o víc než miliardu korun.
Česká ekonomika je stále „jako cedník“. Z okolních zemí zůstává jedinou, z níž lidmi vytvořené bohatství masivně mizí bez náhrady do zahraničí. Komentuje aktuální statistiku Světové banky ekonom Lukáš Kovanda.
Na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze začala rekonstrukce prostranství za půl miliardy korun. Ano, čtete dobře, půl miliardy. Místo současných stromů, trávy a laviček tam budou nové stromy, nová tráva, nové lavičky. Akce bude trvat 33 měsíců. Místní se nejvíce podivují nad délkou rekonstrukce. V debatách na Facebooku se pohoršují nad tím, že prý nebudou moci na náměstí venčit pejsky. Cena akce je nezajímá. Pokud jde o erární výdaje, cena totiž nikoho moc nezajímá.
