Petr Fiala a Andrej Babiš jsou, co se týká rozpočtové odpovědnosti, jako Pat a Mat. Babiš za dva roky covidu, když byl premiérem, nasekal českému státu dluhy za 790 miliard korun. Fiala udělá za čtyři roky svého vládnutí dluh pro každého českého občana v celkové výši přes 1,1 bilionu korun. Je tam budoucí rod, protože Fiala bude utrácet ještě letos, do voleb. Tak kdo je lepší?
Česká republika loni v listopadu dovezla zemní plyn celkově v objemu v přepočtu 270 tisíc tun, v hodnotě 4,8 miliardy korun. Valná většina přitom byla z Ruska, potvrzují nově zveřejněné údaje ČSÚ dřívější spekulace.
Do oficiálního nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta zbývá ještě dvanáct dní. To však nebrání jemu ani jeho "koprezidentovi" Elonu Muskovi, aby již vykonávali téměř většinu agendy státu. Zvlášť výživným se stal začátek týdne, kdy si nejprve popovídali s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, aby následně prohlásili, že si Italové budou moci (tedy muset) koupit nějakou tu supermoderní americkou techniku. A následně Donald Trump více méně otevřeně slibuje vojenskou akci, pokud mu Dánsko nepustí Grónsko a Panama vliv nad klíčovým panamským průplavem. Prý kvůli bezpečnosti. I když ono to je spíš kvůli penězům. A doufejme, že to tak bude i dál.
Česko si musí připravit 260 miliard ročně navíc. Trump totiž v úterý potvrdil, že bude žádat, aby země NATO dávaly na obranu 5 procent HDP. Mnohé země EU ale možná ztratí vůli na Ukrajině dále válčit, když už budou muset boje platit ze svého, ne z amerického. I to Trump zřejmě testuje.
Šachová mocenská partie o pozice ve struktuře státního zastupitelství vrcholí. Odstoupení nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a nástup Lenky Bradáčové je pečlivě vyjednaná rošáda v čele hierarchie a zároveň výrazný mocenský i symbolický pohyb v režii ministra Blažka. Ten po dohodě s oběma aktéry využívá svou pravomoc vybrat nového nejvyššího státního zástupce na dalších 7 let. Co za to bude tento politický bazilišek asi chtít?
Na ukončení ruského tranzitu plynu přes Ukrajinu doplatí nejvíce sám Kyjev, plyne z výpočtu britské společnosti Capital Economics, jejž cituje agentura Bloomberg. Do EU bude ruský plyn proudit v poměrně velkém objemu nadále, byť dráže, a to námořní cestou ve zkapalněné podobě.
S přelomem roku přišel politický a mediální establishment České republiky s novou mantrou. Češi se prý mají dobře, akorát si to neuvědomují. Jako by si tedy s příchodem volebního roku zadali úkol, o tom Čechy přesvědčit. V novoročním projevu se podobně vyjádřil ostatně i prezident Pavel. Tomu k ještě většímu štěstí českého národa schází hlavně euro, byť za problém označuje třeba i ekonomickou rozdílnost jednotlivých regionů.
Na Nový rok nám to lídři dvou super soupeřících sil řekli jasně – čeká nás politicky velmi vyostřené a tudíž drsné období. Loňská jednání Poslanecké sněmovny byla proti tomu, na co si budeme zvykat, naprostou selankou. Tak si užijte ještě týden, dva, kdy si politici jen protahují svaly. Z Babišova novoročního videa: Vláda se vykašlala na občany, je asociální. My s drahotou zatočíme. A kupovat budete to, co produkuje Agrofert, dodáváme my.
V roce 2023 a pak i v roce loňském roce se stala do té doby nebývalá věc. České domácnosti platily za elektřinu více než domácnosti německé. K historickému „doběhnutí a předběhnutí“ Němců došlo podle dat Eurostatu v prvním pololetí roku 2023. Tehdy česká domácnost s běžnou úrovní spotřeby platila v paritě kupní síly za elektřinu, včetně daní, průměrně 0,38 eura za kilowatthodinu, zatímco ta německá 0,37 eura. Předtím se nikdy nestalo, aby česká domácnost platila více než německá. Byť ještě v prvním pololetí 2022 se ceny v obou zemích víceméně srovnaly, na úrovni 0,30 eura za kilowatthodinu.
Česko v letech 2021 až 2023 vyvezlo v čistém vyjádření 33,4 terawatthodiny elektřiny. To je mírně vyšší množství elektřiny, než kolik jí za rok vyrobí – pomyslně – hned dvě jaderné elektrárny Temelín. Vždyť v roce 2024 Temelín vyrobil 15 terawatthodin elektřiny, předloni pak 16,1 terawatthodiny.
Zastavení dodávek ruského plynu do EU poškodí životní prostředí Indie či Bangladéše. Drahý plyn je donutí vrátit se k uhlí. Utrpí i české domácnosti a firmy.
