V neděli vstoupi v platnost nový zákon, který zamezuje velkým firmám optimalizovat daně v takzvaných daňových rájích. Česko by si tak mohlo přijít na dvě miliardy korun ročně. Zaplatí je největší firmy světa včetně technologických gigantů.
Rok 2024 bude nejen ve znamení změn, které mají za cíl snižovat deficit veřejných financí, které přináší konsolidační balíček vlády Petra Fialy. Čeká nás i řada dalších významných legislativních změn jakou jsou například změny dotýkající se zákona o dani z přidané hodnoty. Ve spolupráci s daňovými experty z poradenských společností BDO a Moore Czech Republic tentokrát přinášíme přehled nejdůležitějších změn, které se v roce 2024 dotknou prakticky všech obyvatel. Budou se týkat spotřební daně u zbytných věcí, ale i DPH u zboží a služeb pro osobní potřebu, kterou platíme všichni.
Vysoké úrokové sazby úvěrů na bydlení, stále drahé nemovitosti, a tedy i horší koupěschopnost nakonec vedla v roce 2023 k utlumení trhu. Na něm navíc nyní vládnou hlavně kupující. Tak by se v kostce dal podle odborníků na nemovitosti shrnout realitní rok 2023 v Česku. Na koupi nemovitosti je i přesto teď podle nich ideální doba a nemělo by se s ní otálet. Rok 2024 totiž určitě nebude podle expertů ve znamení levných hypoték a všude dostupných skvělých a levných nemovitostí. Čeká se naopak růst cen nemovitostí i změna chování různých hráčů na rezidenčním trhu. Optimismus je tedy nutné brzdit.
Nejznámější kryptoměna bitcoin zvýšila během letošního roku cenu o více než 150 procent na současných 42 500 dolarů, tedy téměř 950 tisíc korun. Překonala tak všechna běžná investiční aktiva. Příští rok cena bitcoinu dál poroste, shodují se ekonomové.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v prosinci klesla nejníže od začátku roku. Propadla se – poměrně výrazně – na 84,9 bodu, a to z listopadové úrovně 90,7 bodu. Znamená to, že důvěra spotřebitelů v ekonomiku je nyní na úrovni necelých 85 procent dlouhodobého průměru období let 2003 až 2022. Na spotřebitele v prosinci nepříznivě dolehla zejména debata o zdražování regulované složky cen energií od ledna 2024.
Evropská unie připravuje záložní plán, jak poskytnout Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi, 20 miliard eur (přes 490 miliard korun), a to i bez maďarského souhlasu. S odvoláním na nejmenované představitele zapojené do projednávání plánu to uvedl deník Financial Times.
Již za týden budeme odpočítávat první hodiny a dny roku 2024. Co od nej čekat? Jak změní kurz koruny, úroky hypoték, cen realit, pohonných hmot či elektřiny pro nabíjení vozů?
Prudké zvýšení úrokových sazeb v loňském roce vedlo nejen k vyšší ceně peněz pro podnikatele, ale spolu s rostoucími cenami vstupů způsobilo také větší zdrženlivost bank ve financování menších podnikatelských záměrů. Poptávka po nebankovním financování tak začátkem roku stoupla o třetinu.
I poslední předvánoční týden se nesl na vlně růstu akciových titulů, komodit a dluhopisů. Hlavní americký index S&P 500 se obchodoval poblíž mety 4800 bodů, technologický Nasdaq byl hnán vzhůru vlnou uzavřených krátkých pozic. Volatilita zůstává nízko.
Tým vědců z firmy LOGeco deset let vyvíjel technologii na zpracování odpadu, aby se dal znovu využit, jako palivo pro agregáty, které vyrábějí elektřinu. Své jednotky na zpracování rozličného odpadu zatím technici využívají v kladenském provozu. Nyní podnik se svou modernizovanou recyklační jednotkou ERVOeco vstupuje do Bulharska.
Polský podnikatel Rafal Brzoska se chystá investovat 100 milionů eur (asi 2,454 miliardy korun) na Ukrajině, uvedl polský list Rzeczpospolita, podle kterého se Brzoska do svého fondu chystá přilákat další polské firmy a také podnikatele z okolních zemí.
