Nabídka, se kterou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) souhlasila Česká lékařská komora (ČLK) i zdravotnické odbory, je růst výdělků lékařů o 5000 až 15 000 korun podle stupně vzdělání a ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických o pět procent. Finální dohodu chtějí zúčastněné strany podepsat v pátek, poté by měli lékaři odvolat protest.
Žádosti o starobní, invalidní i pozůstalostní důchody je možné od nynějška podávat on-line. Není tak už nutné chodit do poboček sociální správy, informoval ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pro přihlášení do digitálního formuláře je potřeba elektronická identita, tedy třeba ta bankovní. Pokud mají žadatelé podle šéfa resortu evidenci odpracované doby a důchodových odvodů kompletní, vyplňování by mělo zabrat jen několik minut.
Zlato je nejdražší v dějinách, bitcoin překonal hranici 40 tisíc dolarů za kus. Sázky na snižování úrokových sazeb v USA nabíjí trhy optimismem, že americká centrální banka udolala inflaci, píše ekonom Lukáš Kovanda.
Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42.658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Miliardy z programu Antivirus na udržení pracovních míst v době covidu-19 dostaly od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců. V jednom ze tří režimů programu stát navíc nesl téměř sto procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích Evropské unie, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci. Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Klidnější vánoční sezona je za rohem a je to znát i na trzích. Událostí týdne bylo bezesporu zasedání členů kartelu OPEC+, to mělo rozhodnout o nastavení těžebních limitů ropy pro rok 2024. Tématem na trzích bylo rovněž Německo, které se dostalo do významné rozpočtové krize. Hlavní americký index S&P 500 se pohyboval opět v rozpětí 4500 až 4600 bodů.
Lidí, kteří v Česku dluží za nájemní bydlení, mírně přibylo. V současné době je jich 12,3 procenta, zatímco loni to bylo 10,8 procenta. Důvodem nárůstu je pokles příjmů domácností. Vyplývá to z analýzy společnosti UlovDomov.cz, která spravuje 2800 bytů po celé České republice. Mezi dlužníky jsou ti, kteří mají více než 30 dnů po splatnosti nezaplacené závazky přes 1000 korun.
Průtok plynu „z ruského směru“ do Česka byl včera nejvyšší od roku 2019. Úřady veřejnosti dluží jasnou odpověď, jaký objem ruského plynu tedy Česko dováží – v listopadu to totiž zřejmě bylo nejvíce od zničení plynovodů Nord Stream, komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Od minerálu perovskit se čeká, že pronikavě zlepší efektivitu fotovoltaických panelů pro výrobu elektřiny ze slunce. Sluneční články, v nichž je perovskit spojen s obvyklým křemíkem, už v laboratorních podmínkách dosahují účinnosti 34 procent, což je dvojnásobek oproti běžné fotovoltaice. Umožní to fotovoltaice nahradit fosilní elektrárny?
Kabinet Petra Fialy nachystal pro příští rok balík změn v daních. Je to honička i pro účetní, stěžují si.
Nálada v německém automobilovém průmyslu, který je nejdůležitějším průmyslovým odvětvím v zemi, se v listopadu dál zhoršila. Ukázal to dnes průzkum hospodářského institutu Ifo.
