Realitní Club

Preferování dálničních sítí je krokem zpět. Na stole je významné posílení železniční sítě, protože kombinace vysokorychlostních tratí a příměstské dopravy je totiž tím nejúčinnějším způsobem, jak omezit individuální automobilovou dopravu. „Železniční doprava byla otloukánkem, a to se změní,“ říká v dalším díle podcastu Realitní Club Petr Hlaváček, radní pro územní rozvoj.

Po Rakousku, Slovensku nebo Polsku se projekt Amazing Places rozroste do dalších a vzdálenějších destinací za hranicemi Česka. Všechna „úžasná místa“ bude spojovat jedna linka. Postavili je nebo je provozují Češi. „Už dlouho mě láká představa zmapovat místa, kde jsme zanechali stopu. A projekt Češi (potažmo Slováci) ve světě, už se skutečně rýsuje,“ říká zakladatel Amazing Places Petr Kotík v dalším díle podcastu Realitní Club.

Mrzí mě, že pár posledních generací politiků neřeklo, kam se město má rozvíjet, říká Tomáš Portlík, starosta Prahy 9. Podle něj dosud spousta lidí žije v přesvědčení, že každá zelená plocha se má chránit, protože zástavby už je údajně moc. „Ale když si porovnáte Prahu se zahraničními městy, tak zjistíte, že hustota u nás je jedna z nejmenších,“ uvádí starosta části města, kde v posledních letech vzniká nejvíce bytů. Portlík si nemyslí, že by nízká hustota byla špatně, ale přináší to větší náklady na údržbu a obsluhu města.

Trend Tiny Houses dorazil i do Česka. Poptávka po minidomcích razantně narostla během pandemie. A stejně rychle narostl i počet firem, které je nabízí. „Není jich pět nebo šest. Po rešerši jsme zjistili, že jich je něco kolem 150,“ přibližuje Radek Váňa, vydavatel knihy Tiny House: průvodce krajinou minimalistického bydlení v dalším díle podcastu Realitní Club. A na kolik takový domek vyjde?

V Polsku vyjde každý rok ze škol osmdesát tisíc inženýrů, což je stejně jako v Německu. Tady nám ujíždí vlak, říká Milan Kratina, miliardář a zakladatel společnosti Accolade. Jedné z největších evropských společností, která staví, kupuje a provozuje průmyslové parky. V šesti evropských zemích jí nyní patří jednapadesát moderních průmyslových areálů, a další budou brzy přibývat.

Zpoždění. To je asi hlavní slovo, které vystihuje dění na trhu výstavby rezidenčního bydlení. Klienti jsou „zpoždění“ ve svém rozhodování, přístup k financování nákupu nemovitostí je v uvozovkách značně ztížen. Přesněji řečeno, získat hypotéku je nyní téměř nemožné. A dokonce i lidé, kteří mají hotovost, nyní přemýšlejí, jakým směrem se vydá trh.

Moderní nájemní bydlení vypadá trochu jako v hotelu, říká Tomáš Kašpar, spoluzakladatel a viceprezident Asociace nájemního bydlení. Ta zastupuje vlastníky nájemních bytů, kterých nyní rychle přibývá.

Praha není zdravým způsobem zahuštěná. A trpí kvůli tomu, říká architekt Jan Holna, spolumajitel architektonického studia DAM. Hlavní město má spoustu satelitů, ze kterých jezdí každé ráno a večer spousta lidí do města za prací. Tvoří dopravní zácpy, zahušťují dopravu a otravují vzduch zplodinami ze svých aut.

Development průmyslových hal je specifickým segmentem realitního trhu, který ani v době, kdy spotřeba Čechů klesá, rozhodně nezamrzl. Poptávku po výstavbě táhne nyní především průmysl a výroba, nikoliv e-commerce. Jak se v Česku staví průmyslové areály a zda jsou vůbec potřeba jsme si povídali s generálním ředitelem společnosti Panattoni Pavlem Sovičkou.

Ze severočeských Hořic do San Franciska a posléze do Šanghaje. Aktuálně ale architektka Eva Le Peutrec žije v Nové Kaledonii. Na tichomořském ostrově nejenom vychová své děti, ale i pracuje. Projektovala odsud například rekonstrukci pařížské Notre-Dame.

Kanceláře v Berlíně jsou mnohem dražší, v Praze se nájem vyšplhá nad 20 eur za metr čtvereční, říká šéf developerské skupiny Sekyra Group Leoš Anderle.

Pokud budeme počítat cenu průměrného, spíš menšího nového bytu v Praze sedm nebo osm milionů korun, tak potřebujete na jeho pořízení milion a půl vlastních peněz. A měsíční splátka bude kolem padesáti tisíc korun, říká Jan Sadil, bývalý člen představenstva ČSOB, který se hypotékám věnoval téměř celý profesní život. Třináct let řídil Hypoteční banku. Letos v únoru ovšem „převlékl dres“ a nyní řídí developerskou společnost JRD. Čísla kolem hypoték však pořád má v hlavě.

Podstatou luxusu je pro mě kvalitní prostor, a ten se dá ovlivnit architektonickými prostředky, proporcemi, světlem, barevností, vnesenou náladou, pečlivostí provedení… A až na posledním místě drahými materiály a komponenty, říká architekt Josef Pleskot, který by se nyní s novým prezidentem republiky měl podílet na rozvoji areálu Pražského hradu. Exkluzivně se o své myšlenky podělil s newstream.cz, rozhovor s guru české architektury přinášíme v novém čísle prestižního magazínu Realitní Club, který právě vydáváme.

Brownfield? To přeci není jen Smíchov. Zanedbané plochy bez využití existují i v mnohem méně atraktivních lokalitách. „Takové pohraničí je v podstatě jeden velký brownfield. Vtisknout nebo vrátit takovým místům život, to je jiná architektonická disciplína,“ říká Martin Krupauer, majitel a zakladatel architektonického ateliéru A8000, v dalším díle podcastu Realitní Club.

Zatímco v Česku je nájemní bydlení vnímáno jako nouzová varianta, když není na vlastní, v Německu je zcela běžné. Němci se nechtějí k nemovitosti vázat. Zároveň ale mají striktně nastavené vztahy mezi nájemcem a pronajímatelem, neriskují tolik jako Češi. Nejen o tom byla řeč v dalším dílu podcastu Realitní Club, tentokrát s ředitelem realitní skupiny EHS Hendrikem Mayerem. 

Český trh s luxusním bydlením je klidný investiční přístav, kterému dominují Češi, říká Jiří Kučera, šéf realitní kanceláře Luxent. Ta se specializuje na luxusní nemovitosti. Většina běžných lidí, kteří přemýšlejí o nákupu bydlení, se zhrozí při první návštěvě banky, kam si jdou pro hypotéku. U bytu sedmdesát metrů na okraji Prahy to nyní dělá kolem padesáti tisíc korun. Hypoteční trh je kvůli tomu mrtvý.

Řada velkých transakcí na nemovitostním trhu nyní míří do nájemního bydlení, říká v podcastu Realitní Club Zdenka Klapalová, bez nadsázky první dáma českého nemovitostního trhu. Je prezidentkou Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí a také řídící partnerkou poradenské společnosti Knight Frank, která v Česku stojí za řadou velkých obchodů v tomto byznysu.

Kromě Bílovic u Uherského Hradiště se městský mobiliář tuzemské značky mmcité vyrábí i v Brazílii. Právě posílení produkce je jedním z hlavních důvodů, proč skupina Davida Karáska chce od investorů na pražské burze Start získat 160 milionů korun. Nejen o tom, na co chce firma peníze použít, jsme si povídali v dalším díle podcastu Realitní Club.

Nový stavební zákon stále čeká na to, až ho schválí poslanecká sněmovna. Platit by měl od příštího roku. Tento závazek vlády trvá. Faktem však je, že se neustále pracuje na dílčích změnách této klíčové normy. „Připravuje se vládní poslanecká iniciativa. Zdá se, že výsledkem bude kompromis mezi původním návrhem a představami současné vlády,“ říká Jan Šebesta, expert na stavební právo ze Svazu průmyslu a dopravy.

Pražská developerská společnost (PDS) chystá v Praze zastavět několik velkých ploch. Vzniknou tak v podstatě celá nová „sídliště“. Ne však taková, jak se tomu rozumělo před dvaceti či třiceti lety. Nepůjde o shluk na sebe namačkaných paneláků, ale o oblasti, kde vzniknou stovky bytů, ale i obchody, provozovny služeb, klidové zóny. O stavu záměru mluvil v podcastu Realitní Club Petr Urbánek, ředitel PDS.