Realitní Club

Od ledna vstoupil v platnost nový stavební zákon, který vláda dva roky pod ministrem Ivanem Bartošem připravovala. Zatím se změny týkají velkých liniových či energetických staveb. Od poloviny roku by měla novela stavebního zákona začít platit pro veškerou výstavbu v Česku. Hlavním cílem bylo urychlit celý proces povolování. Co se nakonec změní a jak nyní vypadá situace se stavebním zákonem? Například s digitalizací stavebního řízení to podle Kristýny Faltýnkové, advokátky společnosti PRK Partners, která se nemovitostnímu právu věnuje, „nevypadá úplně optimisticky.“

„Hlavní nádraží v Praze je jedinečné, jeho postmoderní brutalistní architektura spoluvytváří identitu města,“ říká spoluzakladatel architektonického ateliéru re:architekti Ondřej Synek. Projekt, na němž spolupracovali v pražské kanceláři s italskými architekty ze studia baukuh, se umístil na třetím místě soutěžního dialogu na podobu Nového Hlaváku.

Od roku 2012 působil Martin Mucha na newyorském nemovitostním trhu, zejména na Manhattanu. A to ve velmi prestižním postavení. „Měl jsem na starosti nákup a prodej velkých budov, mrakodrapů. Některé projekty byly také ve Washingtonu D.C. Měli jsme pod správou několik miliard dolarů, a k tomu deset až patnáct tisíc bytů,“ říká muž, který nyní stojí u zrodu úplně nové platformy pro obchodování s nemovitostmi v Česku.

V nemovitostních fondech by měli mít klienti patnáct až dvacet procent veškerých svých investic, říká Dušan Sýkora, ředitel nemovitostních fondů Reico České spořitelny. Účelem investic do nemovitostí podle něj nemusí být primárně rekordní zhodnocení financí, ale naopak ochrana peněz před znehodnocením pomocí konzervativního instrumentu.

Praha má velký potenciál výstavby. Rozvojových lokalit nicméně ubývá a většinou jsou v rukou velkých developerů. „Hlavní město přesto neopouštíme. Naopak. Velký potenciál ale vidíme hlavně ve středních Čechách,“ přibližuje v dalším díle podcastu Realitní Club Jakub Vais, spolumajitel a generální ředitel skupiny EBM.

Lidé, zejména ti movitější, kumulovali poslední dva roky zdroje, říká Prokop Svoboda, majitel a zakladatel realitní společnosti Svoboda & Williams. A teď pomalu přichází čas, kdy tyto peníze opět vrhnou do nemovitostí. „Možná měli pocit, že jim peníze plesnivěly na účtu,“ říká Svoboda.

Hodně času tráví český architekt Petr Kolář kvůli práci mimo Česko. Aktuálně se podle projektu studia ADR, které založil s Alešem Lapkou, staví luxusní hotelový resort v Hondurasu nebo vesnice v Kanadě. Přední český architekt se ale neustále vrací i na Maledivy, kam navrhoval resort pro českého miliardáře Jiřího Šmejce.

Jak získat vlastní bydlení, když na něj nedosáhnu? To je klíčová otázka, která trápí tisíce Čechů. Martin Machala, který se dlouhodobě věnuje otázkám bydlení, přišel před necelými dvěma lety na nové řešení. V principu jde o toto: Byt si vyberete, Machalova společnost ho za své peníze pořídí, a dá vám smlouvu, podle které v něm budete nějaký čas bydlet v nájmu, a až bude vaše finanční situace lepší nebo až budou hypotéky dostupnější, byt odkoupíte.

Ceny stavebních materiálů jsou stále vysoké, významně prodražují celkové náklady na stavbu. Objemné skladové zásoby se do jejich ceny nepropisují, říká šéf developerské společnosti Sekyra Group Leoš Anderle v dalším díle podcastu Realitní Club.

Byty vybavené do posledního detailu, třeba včetně obrazů nebo dokonce příborů. A hlavně spousta doplňkových služeb. Tak nějak bude brzy vypadat tuzemský trh s nájemním bydlením. Vlastní bydlení v Praze je těžko dosažitelný luxus, lidé nejenže půjdou do nájmů, ale budou čím dál častěji vyhledávat tento jakýsi hotelový koncept nájmu, říká v dalším díle podcastu Realitní Club zakladatelka společnosti BTR Consulting a členka prezidia Asociace nájemního bydlení Zuzana Chudoba.

Situace na rezidenčním trhu se oproti začátku roku podle obchodníka s nemovitostmi Jiřího Kučery nijak výrazně nezměnila. A to přes proklamace některých developerů o oživení poptávky. Podle Kučery stále platí kombinace vysokých sazeb a vysokých cen bydlení.

Do nemovitostí může investovat každý, kdo má pár set volných korun a chce se do této perspektivní investiční branže pustit. Investice do nemovitostí totiž nejsou, jak si možná někdo představuje, žádná velká věda. V této oblasti je možné dosáhnout solidního zhodnocení vložených peněz i s poměrně malým vkladem.

Poslední rok se průměrná cena nových bytů v Praze téměř nehýbe a drží se mírně nad sto padesáti tisíci korunami za metr. Developeři věří, že se cena brzy opět pohne nahoru. Podle Michaely Tomáškové, výkonné ředitelky společnosti Central Group, to má několik důvodů. Více v novém díle Realitního podcastu.

Preferování dálničních sítí je krokem zpět. Na stole je významné posílení železniční sítě, protože kombinace vysokorychlostních tratí a příměstské dopravy je totiž tím nejúčinnějším způsobem, jak omezit individuální automobilovou dopravu. „Železniční doprava byla otloukánkem, a to se změní,“ říká v dalším díle podcastu Realitní Club Petr Hlaváček, radní pro územní rozvoj.

Po Rakousku, Slovensku nebo Polsku se projekt Amazing Places rozroste do dalších a vzdálenějších destinací za hranicemi Česka. Všechna „úžasná místa“ bude spojovat jedna linka. Postavili je nebo je provozují Češi. „Už dlouho mě láká představa zmapovat místa, kde jsme zanechali stopu. A projekt Češi, potažmo Slováci ve světě, už se skutečně rýsuje,“ říká zakladatel Amazing Places Petr Kotík v dalším díle podcastu Realitní Club.

Mrzí mě, že pár posledních generací politiků neřeklo, kam se město má rozvíjet, říká Tomáš Portlík, starosta Prahy 9. Podle něj dosud spousta lidí žije v přesvědčení, že každá zelená plocha se má chránit, protože zástavby už je údajně moc. „Ale když si porovnáte Prahu se zahraničními městy, tak zjistíte, že hustota u nás je jedna z nejmenších,“ uvádí starosta části města, kde v posledních letech vzniká nejvíce bytů. Portlík si nemyslí, že by nízká hustota byla špatně, ale přináší to větší náklady na údržbu a obsluhu města.

Trend Tiny Houses dorazil i do Česka. Poptávka po minidomcích razantně narostla během pandemie. A stejně rychle narostl i počet firem, které je nabízí. „Není jich pět nebo šest. Po rešerši jsme zjistili, že jich je něco kolem 150,“ přibližuje Radek Váňa, vydavatel knihy Tiny House: průvodce krajinou minimalistického bydlení v dalším díle podcastu Realitní Club. A na kolik takový domek vyjde?

Praha je zajímává, za to ale velmi drahá. Pro menšího developera může ale stejně tak být atraktivní výstavba v regionech. Tu ale zase brzdí nedostatečná infrastruktura, nejenom ta dopravní, říká v novém díle podcastu Realitního Clubu Tereza Kouklová ze společnosti SFG.

V Polsku vyjde každý rok ze škol osmdesát tisíc inženýrů, což je stejně jako v Německu. Tady nám ujíždí vlak, říká Milan Kratina, miliardář a zakladatel společnosti Accolade. Jedné z největších evropských společností, která staví, kupuje a provozuje průmyslové parky. V šesti evropských zemích jí nyní patří jednapadesát moderních průmyslových areálů, a další budou brzy přibývat.

Zpoždění. To je hlavní slovo, které vystihuje dění na trhu výstavby bydlení. Klienti jsou „zpoždění“ ve svém rozhodování, přístup k financování nákupu nemovitostí je značně ztížen. Přesněji řečeno, získat hypotéku je nyní téměř nemožné. A dokonce i lidé, kteří mají hotovost, nyní přemýšlejí, jakým směrem se trh vydá.