Realitní Club

Situace na rezidenčním trhu se oproti začátku roku podle obchodníka s nemovitostmi Jiřího Kučery nijak výrazně nezměnila. A to přes proklamace některých developerů o oživení poptávky. Podle Kučery stále platí kombinace vysokých sazeb a vysokých cen bydlení.

Do nemovitostí může investovat každý, kdo má pár set volných korun a chce se do této perspektivní investiční branže pustit. Investice do nemovitostí totiž nejsou, jak si možná někdo představuje, žádná velká věda. V této oblasti je možné dosáhnout solidního zhodnocení vložených peněz i s poměrně malým vkladem.

Poslední rok se průměrná cena nových bytů v Praze téměř nehýbe a drží se mírně nad sto padesáti tisíci korunami za metr. Developeři věří, že se cena brzy opět pohne nahoru. Podle Michaely Tomáškové, výkonné ředitelky společnosti Central Group, to má několik důvodů. Více v novém díle Realitního podcastu.

Preferování dálničních sítí je krokem zpět. Na stole je významné posílení železniční sítě, protože kombinace vysokorychlostních tratí a příměstské dopravy je totiž tím nejúčinnějším způsobem, jak omezit individuální automobilovou dopravu. „Železniční doprava byla otloukánkem, a to se změní,“ říká v dalším díle podcastu Realitní Club Petr Hlaváček, radní pro územní rozvoj.

Po Rakousku, Slovensku nebo Polsku se projekt Amazing Places rozroste do dalších a vzdálenějších destinací za hranicemi Česka. Všechna „úžasná místa“ bude spojovat jedna linka. Postavili je nebo je provozují Češi. „Už dlouho mě láká představa zmapovat místa, kde jsme zanechali stopu. A projekt Češi, potažmo Slováci ve světě, už se skutečně rýsuje,“ říká zakladatel Amazing Places Petr Kotík v dalším díle podcastu Realitní Club.

Mrzí mě, že pár posledních generací politiků neřeklo, kam se město má rozvíjet, říká Tomáš Portlík, starosta Prahy 9. Podle něj dosud spousta lidí žije v přesvědčení, že každá zelená plocha se má chránit, protože zástavby už je údajně moc. „Ale když si porovnáte Prahu se zahraničními městy, tak zjistíte, že hustota u nás je jedna z nejmenších,“ uvádí starosta části města, kde v posledních letech vzniká nejvíce bytů. Portlík si nemyslí, že by nízká hustota byla špatně, ale přináší to větší náklady na údržbu a obsluhu města.

Trend Tiny Houses dorazil i do Česka. Poptávka po minidomcích razantně narostla během pandemie. A stejně rychle narostl i počet firem, které je nabízí. „Není jich pět nebo šest. Po rešerši jsme zjistili, že jich je něco kolem 150,“ přibližuje Radek Váňa, vydavatel knihy Tiny House: průvodce krajinou minimalistického bydlení v dalším díle podcastu Realitní Club. A na kolik takový domek vyjde?

Praha je zajímává, za to ale velmi drahá. Pro menšího developera může ale stejně tak být atraktivní výstavba v regionech. Tu ale zase brzdí nedostatečná infrastruktura, nejenom ta dopravní, říká v novém díle podcastu Realitního Clubu Tereza Kouklová ze společnosti SFG.

V Polsku vyjde každý rok ze škol osmdesát tisíc inženýrů, což je stejně jako v Německu. Tady nám ujíždí vlak, říká Milan Kratina, miliardář a zakladatel společnosti Accolade. Jedné z největších evropských společností, která staví, kupuje a provozuje průmyslové parky. V šesti evropských zemích jí nyní patří jednapadesát moderních průmyslových areálů, a další budou brzy přibývat.

Zpoždění. To je hlavní slovo, které vystihuje dění na trhu výstavby bydlení. Klienti jsou „zpoždění“ ve svém rozhodování, přístup k financování nákupu nemovitostí je značně ztížen. Přesněji řečeno, získat hypotéku je nyní téměř nemožné. A dokonce i lidé, kteří mají hotovost, nyní přemýšlejí, jakým směrem se trh vydá.

Moderní nájemní bydlení vypadá trochu jako v hotelu, říká Tomáš Kašpar, spoluzakladatel a viceprezident Asociace nájemního bydlení. Ta zastupuje vlastníky nájemních bytů, kterých nyní rychle přibývá.

Praha není zdravým způsobem zahuštěná. A trpí kvůli tomu, říká architekt Jan Holna, spolumajitel architektonického studia DAM. Hlavní město má spoustu satelitů, ze kterých jezdí každé ráno a večer spousta lidí do města za prací. Tvoří dopravní zácpy, zahušťují dopravu a otravují vzduch zplodinami ze svých aut.

I kvůli neřešenému územnímu plánováni se development průmyslových nemovitostí potýká s obtížemi. Česko tak pomalu ztrácí konkurenceschopnost, pomalu ho válcují Polsko i Slovensko. Co by potřebovalo změnit tuzemsko, aby dokázalo přitáhnout miliardové investice? A proč jsou potřeba další průmyslové areály? Poslechněte si další díl podcastu Realitní Club s generálním ředitelem společnosti Panattoni Pavlem Sovičkou.

Ze severočeských Hořic do San Franciska a posléze do Šanghaje. Aktuálně ale architektka Eva Le Peutrec žije v Nové Kaledonii. Na tichomořském ostrově nejenom vychová své děti, ale i pracuje. Projektovala odsud například rekonstrukci pařížské Notre-Dame.

Kanceláře v Berlíně jsou mnohem dražší, v Praze se nájem vyšplhá nad 20 eur za metr čtvereční, říká šéf developerské skupiny Sekyra Group Leoš Anderle.

Pokud budeme počítat cenu průměrného, spíš menšího nového bytu v Praze sedm nebo osm milionů korun, tak potřebujete na jeho pořízení milion a půl vlastních peněz. A měsíční splátka bude kolem padesáti tisíc korun, říká Jan Sadil, bývalý člen představenstva ČSOB, který se hypotékám věnoval téměř celý profesní život. Třináct let řídil Hypoteční banku, letos v únoru ovšem „převlékl dres“ a nyní řídí developerskou společnost JRD. Čísla kolem hypoték však pořád v hlavě má.

Podstatou luxusu je pro mě kvalitní prostor, a ten se dá ovlivnit architektonickými prostředky, proporcemi, světlem, barevností, vnesenou náladou, pečlivostí provedení… A až na posledním místě drahými materiály a komponenty, říká architekt Josef Pleskot, který by se nyní s novým prezidentem republiky měl podílet na rozvoji areálu Pražského hradu. Exkluzivně se o své myšlenky podělil s newstream.cz, rozhovor s guru české architektury přinášíme v novém čísle prestižního magazínu Realitní Club, který právě vydáváme.

Brownfield? To přeci není jen Smíchov. Zanedbané plochy bez využití existují i v mnohem méně atraktivních lokalitách. „Takové pohraničí je v podstatě jeden velký brownfield. Vtisknout nebo vrátit takovým místům život, to je jiná architektonická disciplína,“ říká Martin Krupauer, majitel a zakladatel architektonického ateliéru A8000, v dalším díle podcastu Realitní Club.

Zatímco v Česku je nájemní bydlení vnímáno jako nouzová varianta, když není na vlastní, v Německu je zcela běžné. Němci se nechtějí k nemovitosti vázat. Zároveň ale mají striktně nastavené vztahy mezi nájemcem a pronajímatelem, neriskují tolik jako Češi. Nejen o tom byla řeč v dalším dílu podcastu Realitní Club, tentokrát s ředitelem realitní skupiny EHS Hendrikem Mayerem.

Český trh s luxusním bydlením je klidný investiční přístav, kterému dominují Češi, říká Jiří Kučera, šéf realitní kanceláře Luxent. Ta se specializuje na luxusní nemovitosti. Většina běžných lidí, kteří přemýšlejí o nákupu bydlení, se zhrozí při první návštěvě banky, kam si jdou pro hypotéku. U bytu sedmdesát metrů na okraji Prahy to nyní dělá kolem padesáti tisíc korun. Hypoteční trh je kvůli tomu mrtvý.