Vojtěch Měřínský: Voda pro zlatokopy umělé inteligence

Úzkým hrdlem AI nejsou čipy, ale elektřina a přípojky. Investiční horečku přitom stále víc pohání dluh, který se ztrácí z dohledu regulátorů. Kdo nakonec zaplatí za vodu?

Když se mluví o investicích do umělé inteligence, většina lidí si vybaví výrobce čipů a technologické giganty. Skutečné úzké hrdlo však leží jinde. Datová centra spotřebovávají obrovské množství elektřiny, a zatímco nový čip lze vyrobit za několik měsíců, posílit síť nebo povolit trafostanici trvá roky. Přípojka s dostatečným příkonem se tak stává vzácnější komoditou než samotný hardware.

O zlaté horečce se říká, že nejlépe vydělali prodejci lopat. Výstižnější je ale příběh vody. Bez ní nešlo zlato z naplavenin vyrýžovat, a kdo ji dokázal přivést na naleziště, držel v rukou to, bez čeho se neobešel nikdo. Dnes stejnou roli hraje přípojka k síti a infrastruktura kolem ní. Šanci tu má i Evropa, přestože ve vývoji AI hraje až třetí housle. V Irsku spotřebují datová centra téměř čtvrtinu elektřiny, víc než všechny městské domácnosti, a nová smějí vzniknout jen s vlastním zdrojem energie. Provozovatelé proto hledají alternativy a pro střední Evropu to může být příležitost.

Nadšení je ale třeba krotit. Největší technologické firmy letos podle odhadů bank investují do AI 600 až 800 miliard dolarů, zhruba dvojnásobek ročního výkonu české ekonomiky, a jejich výdaje rostou rychleji než příjmy, které jim AI zatím přináší. Část peněz navíc koluje v kruhu. Dodavatelé čipů investují do svých zákazníků, kteří za získané prostředky nakupují jejich čipy. Nic nového. Kolem roku 2000 stejně postupovali výrobci telekomunikačních zařízení. Americký Lucent se zavázal půjčit zákazníkům a ručit za jejich dluhy přes osm miliard dolarů a po prasknutí bubliny musel miliardy odepsat. Optických kabelů se tehdy položilo tolik, že velká část roky ležela nevyužitá, a investoři prodělali, přestože se internet nakonec prosadil.

Firmy sázejí na AI. Klíčová rozhodnutí by jí ale svěřil jen každý sedmý finanční šéf

Zprávy z firem

Umělá inteligence se dostává mezi hlavní investiční priority velkých firem a o penězích na její rozvoj stále častěji rozhodují finanční ředitelé. Ochota zavádět nové nástroje ale neznamená ochotu předat jim kontrolu. Plnou autonomii při zásadních rozhodnutích by AI svěřilo jen 14 procent finančních manažerů, ukazuje globální průzkum Deloitte Finance Trends 2027.y

nst

Přečíst článek

Stavbu datových center dnes stále víc platí dluh. Podle Bank of England dosáhly letošní emise dluhu spojeného s AI už začátkem září zhruba 450 miliard dolarů, víc než dvojnásobek celého loňského roku. Velká část přitom nikdy neskončí v rozvaze technologických gigantů. Meta loni financovala největší datové centrum v Louisianě přes účelovou společnost, která vydala dluhopisy za 27 miliard dolarů. Sama v ní drží menšinový podíl a centrum si od ní pronajímá.

Další dluh dodávají fondy privátního úvěru a hotová centra se refinancují sekuritizovanými cennými papíry splácenými z nájemného. Riziko se tak řetězí od technologické firmy až k penzijním fondům a investorům, kteří ho ve svém portfoliu vůbec nehledají.

Dluh, který putuje z technologické firmy do účelové společnosti a odtud do fondu či přebaleného cenného papíru, se centrální bance postupně ztrácí z dohledu. Bank of England proto varuje, že rostoucí zadluženost, neprůhledné struktury a kruhové obchody ztěžují odhad rizik a v případě zklamání mohou ztráty znásobit.

Angelika Houdková: Retail parky jdou za zákazníkem i do menších měst

Reality

Český trh komerčních nemovitostí se po turbulentních letech stabilizoval. Prostor pro další velká nákupní centra je podle Angeliky Houdkové, výkonné ředitelky společnosti Real Estate Facility Management ze skupiny DRFG, už velmi omezený. Retail parky naopak mohou dál expandovat, hlavně do menších měst. „Zákazníci stále více oceňují, že mohou běžné nákupy vyřídit rychle a blízko domova. V těchto lokalitách proto jde především o nabídku zboží denní spotřeby,“ říká.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Celé financování přitom stojí na předpokladech, které se nemusí naplnit. Zda skutečná profitabilita AI dorovná tu očekávanou, zda budou včas k dispozici elektřina a přípojky a jak rychle čipy zastarají. Dluh se splácí desítky let, čipy mohou být za pár let překonané. A riziko se přelévá i k drobným investorům, kterým se fondy privátního úvěru stále víc otevírají. Kdo si koupil zdánlivě konzervativní fond, může v nejhorší chvíli zjistit, že z něj nemůže rychle vystoupit.

Osobně proto infrastrukturu nevnímám jako jistotu, ale jako střízlivější způsob, jak se na AI dívat. Zlato se v ní nejspíš opravdu najde. Rozhodovat ale bude, kolik jste zaplatili za vodu.

Vojtěch Měřínský, investiční analytik, DRFG Investment Group Ve skupině DRFG se věnuje propojování makroekonomických analýz s finančním modelováním. Má na starosti formulování investičních tezí a vyhodnocování příležitostí v oblasti private equity, přičemž se zaměřuje především na segmenty energetiky a nemovitostí. V rámci těchto oborů se specializuje na nastavování finančních a kapitálových struktur a přípravu klíčových podkladů pro investiční rozhodování skupiny. Své první profesní zkušenosti v oboru financí získal ve skupině J&T. Odborné zázemí čerpá ze studia na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se specializuje na makroekonomii, hospodářskou politiku a finanční ekonomii.