Lukáš Kovanda: Více Filipínců není recept na prosperitu. Česko potřebuje víc než levnou práci
Českým firmám chybějí lidé, vláda jim proto chce otevřít dveře dalším pracovníkům z Filipín. Jenže dovoz pracovní síly není všelékem. Může pomoci výrobě a zvýšit HDP, zároveň však utlumit tlak na růst mezd a snížit motivaci podniků investovat do automatizace, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Příchod dalších Filipínců může české ekonomice pomoci, nesmí však konzervovat její závislost na levné práci. Kulturní předpoklady pro integraci jsou poměrně příznivé, rozhodující bude jazyk a bydlení.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Pokud by všech 1700 dodatečných pracovníků skutečně nastoupilo a každý vytvářel roční hrubou přidanou hodnotu například 1,2 milionu korun, představovalo by to přibližně dvě miliardy korun dodatečného ročního HDP. Skutečný přínos ovšem závisí na tom, zda jde opravdu o nově vytvořenou produkci, nebo pouze o nahrazení jiných zaměstnanců. Zvýšení celkového HDP navíc automaticky neznamená zvýšení životní úrovně obyvatel.
České firmy mají o pracovníky z Filipín takový zájem, že se měsíční kvóty už několik měsíců vyčerpávají. Nábor se podle personálních firem protahuje až k deseti měsícům a podniky nevědí, kdy jim lidé skutečně dorazí. Ministr průmyslu Karel Havlíček teď připouští, že současné limity nestačí, a vláda je chce zvýšit nejen pro Filipíny, ale také pro Indii.
Bez Filipínců se české firmy neobejdou. Havlíček přiznává: Kvóty nestačí, přidáme
Zprávy z firem
Levná pracovní síla může brzdit růst mezd i modernizaci
Zásadní je rovněž dopad na mzdy a produktivitu. Dostupnější zahraniční pracovní síla může v některých profesích tlumit tlak na růst výdělků. Firmy pak nemusejí tolik soutěžit o domácí zaměstnance prostřednictvím vyšších mezd. Současně však zahraniční pracovníci mohou doplňovat chybějící kvalifikace, zvyšovat výrobu a vytvářet další pracovní příležitosti pro Čechy. Rizikem zůstává, že relativně snadný nábor pracovníků ze zahraničí oslabí motivaci části podniků investovat do automatizace a modernizace výroby.
Integrace Filipínců: Výhodou může být angličtina, překážkou čeština
Specifickou otázkou je kulturní a společenská integrace Filipínců. Filipíny mají některé předpoklady, které mohou začlenění do českého prostředí usnadňovat. Převážně katolická země sdílí část evropského křesťanského kulturního dědictví, byť česká společnost je dnes výrazně sekularizovaná. Filipíny mají také dlouhou zkušenost s pracovní migrací do zahraničí a řada jejich obyvatel ovládá angličtinu. Tyto charakteristiky ovšem samy o sobě nezaručují úspěšnou integraci jednotlivců a neopravňují k závěrům, že se určitá národnost integruje lépe než jiné.
Českým firmám chybějí lidé a případný odchod ukrajinských pracovníků po skončení války by jejich potíže mohl prohloubit. Na takový scénář se ale aktivně připravuje jen 12 procent zaměstnavatelů, ukazuje průzkum Hofmann Personal Monitor 2026. Podniky tak budou muset řešit nejen nábor ze zahraničí, ale také to, jak si udržet zkušené zaměstnance a nabídnout práci lidem v důchodovém věku.
Ukrajinci drží české firmy nad vodou. Na jejich odchod se ale téměř nikdo nepřipravuje
Zprávy z firem
Největší praktickou překážkou začlenění bude zřejmě čeština. Znalost angličtiny může usnadnit komunikaci v zaměstnání, nikoliv však plnohodnotně nahradit schopnost domluvit se na úřadech, se sousedy či ve zdravotnických zařízeních. Významné jsou také odlišnosti v pracovních komunikačních zvyklostech. Někteří filipínští zaměstnanci mohou být zvyklí na nepřímější vyjadřování nesouhlasu a větší odstup od nadřízených. Zaměstnavatelé proto musejí věnovat pozornost srozumitelnosti pokynů, zejména při činnostech náročných na bezpečnost.
Rizikem jsou izolované komunity a tlak na bydlení
Podstatným společenským rizikem není ani tak kulturní odlišnost sama, nýbrž vznik izolovaných pracovních komunit. Pokud zahraniční zaměstnanci tráví většinu času na ubytovnách nebo ve sdílených bytech mezi krajany a mimo pracoviště přicházejí s českou společností jen minimálně do kontaktu, jejich integrace se zpomaluje. V menších průmyslových městech může koncentrovaný příchod pracovníků zároveň zvyšovat tlak na dostupnost bydlení a místní veřejné služby.
Pozornost si zaslouží také ochrana pracovníků před nepřiměřenými náborovými poplatky, závislostí na zprostředkovatelích či nedůstojnými ubytovacími podmínkami. Pracovní migrace nemá vytvářet paralelní segment trhu práce s horším zacházením a slabší vyjednávací pozicí zaměstnanců.
Česko nesmí měřit úspěch jen počtem pracovních povolení
Rozhodující bude rovněž to, zda Filipínci do Česka přijíždějí pouze dočasně vydělávat, nebo zde postupně zakládají rodiny a trvale se usazují. Ve druhém případě mohou přispívat ke zmírnění dopadů demografického stárnutí, současně však porostou nároky na jazykové vzdělávání a integraci jejich dětí.
Česko proto musí vedle okamžitého ekonomického přínosu migrace sledovat také její dlouhodobé společenské náklady a důsledky. Úspěch nelze měřit pouze počtem vydaných pracovních povolení, ale především tím, zda příchozí pracovníci zvyšují produktivitu ekonomiky, zda se dodržují jejich pracovní práva a zda se dokážou postupně začleňovat do české společnosti.
