Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Fialovo snížení schodku pod 300 miliard je málo ambiciózní
Snížení plánovaného státního schodku pro příští rok ze stávajících necelých 377 miliard korun na méně než 300 miliard korun, které navrhuje pravděpodobný budoucí premiér Petr Fiala (Spolu), je stále spíše jen symbolickým gestem. Zůstává tak otázkou, zda kvůli němu riskovat rozpočtové provizorium, které omezuje možnosti výdajů.
Během provizoria by totiž v příštím roce vláda hospodařila každý měsíc s dvanáctinou celkových výdajů schválených pro letošní rok ve výši 1,89 bilionu korun, což odpovídá 157 miliardám korun měsíčně. Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu pro příští rok nyní počítá se schodkem čítajícím zmíněných necelých 377 miliard korun – pro letošní rok to je 500 miliard – s výdaji 1,92 bilionu korun. Po dobu provizoria by se tak mohla uplatňovat dvanáctina z téměř stejné částky, která je z hlediska praxe veřejných rozpočtů prakticky takřka nerozlišitelnou sumou.
Pandemie změnila spoustu návyků, některé trendy se akcelerovaly. „Vidíme spoustu pop-up podniků, nebo že si lidé dělají barbecue akce se sudem, sousedské akce, oslavy, tam určitě toto bude fungovat, hrají v tom roli i sociální média ve smyslu, jak se nyní lidé svolávají, jak probíhá socializace. Plus vidíme u mladší generace, že preferuje jiné typy drinků,” vysvětluje členka představenstva Plzeňského Prazdroje Pavlína Kalousová.
Pavlína Kalousová: Lidé budou pít víc pivo s přáteli či sousedy
Leaders
Při provizoriu se ovšem omezuje možnost vypisovat nové dotační tituly a také nelze zvyšovat platy státních zaměstnanců. Babišova vláda přitom koncem září rozhodla o navýšení platů ve státní správě plošně o 1400 korun. Tyto peníze mají dostat třeba hasiči, policisté, zdravotníci, vojáci nebo pracovníci v sociálních službách.
Paradoxně by tak v některých ohledech mohla být nová vláda – pokud tou dobu již bude u moci – při provizoriu výdajově ještě rozmáchlejší, než pokud by pokračovala podle již nyní schváleného rozpočtu pro příští rok. Ušetřila by totiž při prakticky stejném výdajovém rámci právě třeba na platech státních zaměstnanců, takže takto ušetřené peníze by teoreticky mohla uplatnit na navýšení výdajů v jiných oblastech.
Pandemie změnila spoustu návyků, některé trendy se akcelerovaly. „Vidíme spoustu pop-up podniků, nebo že si lidé dělají barbecue akce se sudem, sousedské akce, oslavy, tam určitě toto bude fungovat, hrají v tom roli i sociální média ve smyslu, jak se nyní lidé svolávají, jak probíhá socializace. Plus vidíme u mladší generace, že preferuje jiné typy drinků,” vysvětluje členka představenstva Plzeňského Prazdroje Pavlína Kalousová.
Pavlína Kalousová: Lidé budou pít víc pivo s přáteli či sousedy
Leaders
Zejména ale snížení plánovaného schodku na příští rok z původních 390 miliard na 376,6 miliardy korun a nyní tedy možná až pod 300 miliard jakkoli zásadněji nezlepšuje vyhlídky českých veřejných financí na dosažení udržitelné dráhy svého dalšího vývoje. Aby bylo možné hovořit o započetí ozdravování veřejných financí, musel by schodek na příští rok činit nejvýše 200 miliard korun.
Stěžejním problémem českých veřejných financí i nadále zůstává neexistence věrohodné, důsledně propracované, třeba desetileté strategie jejich postupného ozdravování. S ní končící vláda bohužel nepřišla. Ve svých předvolebních programech ji ovšem neměla dostatečně rozpracovánu žádná z politických stran či uskupení, které nyní bude tvořit pravděpodobnou vládní koalici.
