Projekt elektronizace justice stál stovky milionů. Výsledek je víc než tristní
Na elektronizaci justice vydalo v letech 2016 až 2021 ministerstvo spravedlnosti 331,5 milionu korun, v rozvoji eJustice ale pokročilo jen minimálně. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Teď navíc ještě hrozí, že rezort bude muset vracet dotace z EU.
Podle kontrolorů úřad klíčové informační systémy nedokončil nebo s jejich zapojením ani nezačal. Resort tak stále využívá technicky i morálně zastaralé, vzájemně nekompatibilní a na správu finančně náročné informační systémy. NKÚ vyhodnotil plnění strategie eJustice včetně jejího řízení jako neefektivní, sdělila mluvčí NKÚ Hana Kadečková.
Kontroloři upozornili na to, že chybí především nový modulární elektronický systém spisové služby. Dále například neexistuje možnost elektronického podání s okamžitou elektronickou platbou a chybí rovněž uživatelsky přívětivé nástroje pro komunikaci s účastníky řízení.
„Z celkem 20 specifických cílů strategie eJustice splnil resort pouze dva, současně dokončil pouze osm z 37 plánovaných aktivit,” uvedl NKÚ. Nejvíce peněz, 247 milionů korun, vydalo ministerstvo na pořízení videokonferenčních prostředků a nahrávacích zařízení do soudních síní.
Zelená úsporám je vynikající státní program. Můžete z něj získat sto padesát nebo dokonce i dvě stě tisíc korun na dotacích. Na solární panely, na tepelné čerpadlo. A nemusíte se o nic starat. Dotaci vyřídí firma, která systémy instaluje. Inzerátů na tyto služby je plný internet. Je to nyní skvělý byznys.
Dalibor Martínek: Na tepelná čerpadla a soláry jdou miliardy dotací. Stát dotuje bohaté, na chudé kašle
Názory
Ze tří projektů prověřovaných NKÚ nefungoval v době ukončení kontroly ani jeden. Například projekt na vybudování nového modulárního elektronického systému spisové služby, nového elektronického informačního systému insolvenčního rejstříku a sedmi podpůrných aplikací (eISIR) ministerstvo opakovaně prodlužovalo, aby za šest let pořídilo pouze tři podpůrné aplikace.
Kdo to zaplatí?
„Pokud se ministerstvu spravedlnosti nepodaří tento projekt dokončit nejpozději v prosinci příštího roku, nebude proplacena evropská dotace ve výši téměř 178 milionů korun. Ministerstvo by tak muselo veškeré výdaje projektu ve výši téměř 220 milionů korun hradit z prostředků státního rozpočtu a již proplacené peníze z EU vrátit,” upozornili kontroloři.
Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v úterý oficiálně potvrdil kandidaturu na prezidenta republiky. Do voleb jde s heslem „Vraťme Česku řád a klid“. U příležitosti zahájení jeho volební kampaně připomínáme rozhovor, který Pavel poskytl Newstreamu v rámci letního speciálu Kafe s prezidentem. 
Petr Pavel: Vraťme Česku řád a klid. Chci být prezidentem, který mírní vášně
Leaders
Problémy jsou také se zavedením elektronického monitoringu osob, který má mimo jiné zjednodušit kontrolu osob odsouzených k domácímu vězení. Probační a mediační služba (PMS) ho musela po třech letech provozu ukončit, neboť dodavatel neplnil některé závazky ze smlouvy nebo jen se značným zpožděním. Smluvní sankce a náhrady škod vyčíslila PMS na 139,5 milionu korun, tuto částku po dodavateli vymáhá soudně. Od loňského prosince tak opět provádějí kontroly odsouzených probační úředníci formou neohlášených návštěv. Průměrné měsíční náklady na tyto kontroly se podle NKÚ pohybují mezi 232 tisíci až 464 tisíci korunami.
Kontroloři také zjistili, že rezort spravedlnosti neměl definovaný ani rámcový objem peněz, které bude na splnění cílů strategie eJustice potřebovat, a neměl ani vyjasněnou představu o rozsahu projektů. Podle kontrolorů může také za neefektivní rozvoj eJustice absence základních řídicích dokumentů a neschopnost čerpat rozpočtované investiční prostředky. Ty byly v letech 2016 až 2021 čerpány pouze v rozsahu 21 až 50 procent.
Tuzemský realitní trh je zamrzlý, podobná situace ale panuje i v okolních státech. Česko se liší jen extrémní délkou stavebního řízení a také množstvím vícenákladů, které padají na hlavu developerů, říká generální ředitel Skanska Residential Petr Michálek v dalším díle podcastu Realitní Club.
Ředitel Skanska v podcastu Realitní Club: Čeští zákonodárci jen politikaří. Stavební zákon nevěstí nic dobrého
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
