Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Po tři roky 1200 eur měsíčně. Němci experimentují s nepodmíněným příjmem

Němci testují vliv nepodmíněného příjmu na kvalitu života občanů.
Pixabay
 ČTK

Jak by život vypadal s jistotou nepodmíněného příjmu ve výši 1200 eur měsíčně se rozhodli otestovat Němci. Experiment bude na rozdíl od jiných zemí financován výhradně ze soukromých zdrojů.

Reklama

„Věřit nestačí, my to chceme vědět.” To je motto započatého německého výzkumu, při kterém 122 lidí nehledě na výši svého platu nebo jiných příjmů bude po dobu tří let pobírat měsíčně bez jakýchkoli podmínek 1200 eur (30 500 korun). Cílem soukromě financované studie o nepodmíněném příjmu pro všechny je zjistit, jaký přínos pro kvalitu lidského života bude mít zajištěné živobytí.

„Ověřujeme, co lidé udělají, když budou tři roky materiálně zabezpečeni,” říká vedoucí výzkumu Jürgen Schupp z německého hospodářského institutu DIW. „Utratí ty peníze, nebo si vytvoří finanční polštář? Přestanou pracovat, nebo budou pracovat méně? Budou sociálně vnímavější a budou vydávat více na charitu?” vypočítává Schupp otázky, které výzkumníky zajímají.

Spolek Mein Grundeinkommen (Můj základní příjem), který akci organizuje, očekává první předběžné výsledky v únoru 2023. Konečné výsledky budou dostupné, až projekt v květnu 2024 skončí.

Zájem o účast byl mimořádný. „Uchazečů se sešly zhruba dva miliony,” uvádí spolek. Hlásit se zájemci mohli do loňského října. S pomocí statistických dat, aby byl výběr co nejpestřejší, výzkumníci tuto skupinu zúžili na 20 tisíc lidí, z nichž pak vzešlo 1502 účastníků studie. Nepodmíněný příjem, tedy finanční dary, dostává ale jen 122 z nich, zbylých 1380 lidí je kontrolní skupina. S ní budou vědci porovnávat chování těch, kteří mají peníze zajištěné.

Nepodmíněný příjem je obecně definován jako výplata peněz bez jakýchkoli podmínek. To v tomto případě tak úplně pravda není, protože je to výzkum. „Během tříleté studie vyplníte každých šest měsíců on-line dotazník,” uvádí spolek. Dotazník budou vyplňovat i lidé zařazení do programu jako kontrolní skupina.

Peníze, jejichž výplata začíná tento měsíc, vybrali vědci spolu se spolkem od soukromých dárců. Těch se sešlo na 150 tisíc. Na každého účastníka, který bude nepodmíněný příjem osvobozený od daní dostávat, to znamená na tři roky 43 200 eur (1,1 milionu korun), celkem pro celou skupinu zhruba 5,3 milionu eur (135 milionů korun).

Experiment, který v Německu nyní začal, vyzkoušelo už několik států. Jednou z posledních zemí, která nepodmíněný příjem testovala, bylo v letech 2016 až 2018 Finsko. Každý měsíc stát vyplácel dvěma tisícům náhodně vybraným nezaměstnaným 560 eur (asi 14 250 korun). K větší zaměstnanosti to sice nevedlo, lidé byli ale spokojenější. Kanada naproti tomu svůj projekt ukončila z finančních důvodů, studii totiž financovala z veřejných peněz. Zkušenosti ale má už i Německo. Spolek Mein Grundeinkommen k dosavadním výsledkům z Německa uvádí, že peníze skutečně přispívají k lepší kvalitě života, protože lidé mají větší sociální ohledy, vzdělávají se a díky finanční jistotě jednají sebevědoměji.

Spolek, který už teď chystá další podobnou studii, rozděluje nepodmíněný příjem každý měsíc, a to formou losování. V květnu takto vybral 23 lidí, kteří dostávají 1000 eur měsíčně po dobu jednoho roku. Další losování je ohlášeno na 23. června, vybírat se bude 25 lidí.

I přes pravidelné testování se ale Německo zavést nepodmíněný příjem v dohledné době nechystá. Nic na tom zřejmě nezmění ani zářijové parlamentní volby, protože žádná z velkých stran takovou změnu sociálního systému nepodporuje.

Výhrady mají i ekonomové, podle kterých by financování takovéto vymoženosti vyžadovalo výrazné zvýšení daní. Nejisté jsou i názory na cenotvorbu, protože podle kritiků by nepodmíněný příjem vedl ke zdražování.

To, že nová německá studie na všechny otázky nezodpoví, uznává i Schupp. „To náš výzkum opravdu nevyřeší,” říká. Jádrem projektu je totiž něco jiného. „Odpověď na základní otázku, co udělají peníze s lidmi. Na tuto vědecky velmi zajímavou otázku zatím žádný výzkum na světě jasně neodpověděl,” dodává.

S tím souhlasí i zakladatel spolku Mein Grundeinkommen Michael Bohmeyer. „Debata o základním příjmu je plná ideologických názorů. My jsme ale přesvědčeni, že jsou potřeba praktické příklady, aby debata mohla být věcná,” říká. A právě příklady ze skutečného života podle něj pomohou k tomu, aby se stát k zavedení nepodmíněného příjmu postupně přibližoval.

Magazín newstream CLUB

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.

Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba. 

Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme