Maláčová: Vypnutí Antiviru bylo správné. Ekonomika ožívá, nezaměstnanost klesá

Přes rok trvající pandemie se na nezaměstnanosti v Česku zásadně nepodepisuje. Podíl nezaměstnaných v Česku v květnu klesl na 3,9 procenta z dubnových 4,1 procenta. Meziročně byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu vyšší. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR.

Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl proti dubnu o zhruba 12 100 na 285 822, zatímco počet volných míst stoupl o 3200 na 346 604. Ve srovnání s loňským květnem vzrostlo množství volných míst zhruba o 15 600, nezaměstnaných meziročně skoro 19 700 přibylo. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) čísla potvrzují, že rozhodnutí o konci programu Antivirus bylo dobré.

[[Twitter status: https://twitter.com/JMalacova/status/1401807458604040195?s=20]]

Program Antivirus měl bránit propouštění. Poskytovaly se z něj příspěvky na mzdy a náhrady firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize. Proplácení mezd v zavřených provozech či při snížení poptávky skončilo ke konci května. V červnu budou moci firmy z programu Antivirus získat už jen příspěvky na část náhrady pro lidi v karanténě, tedy příspěvek A.

„Českým trhem práce pandemie evidentně nijak významně neotřásla a pravděpodobně k tomu již ani nedojde,” uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Upozornil na to, že v celoevropském srovnání Česko během pandemie přišlo o svůj předchozí primát, když se na místo země s nejnižší mírou nezaměstnanosti před něj dostalo Polsko.

„V souvislosti s uvolňováním ochranných opatření dochází k obnově ekonomických aktivit v gastronomii, hotelnictví, ve službách, v dopravě apod., tedy v oblastech, ve kterých došlo ke značným ekonomickým ztrátám. Řada nezaměstnaných nastoupila do zaměstnání v rámci sezonních prací, které už jsou v plném proudu,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. V následujících měsících by podle něj mohla nezaměstnanost mírně klesat. „Například v gastronomii a hotelnictví zaznamenáváme v souvislosti s rozvolňováním postupný nárůst počtu volných pracovních míst,” dodal. Největší zájem mají o kuchaře a pomocné kuchaře, dále o číšníky, servírky a pomocníky v kuchyni.

V květnu se na úřadu práce nově zaevidovalo 28 559 lidí, což je zhruba o 9800 méně než loni a zhruba o 5300 méně než před dvěma lety, tedy před pandemií. Průměrný věk nezaměstnaných byl v květnu 43,1 roku, zatímco loni to bylo 42,2 roku. Podle úřadu práce se věková struktura uchazečů o zaměstnání za posledních pět let výrazně nemění.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl v Ústeckém kraji, a to 5,8 procenta, následoval Karlovarský kraj s 5,7 procenta a Moravskoslezský kraj s 5,6 procenta. Tyto tři kraje měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni v květnu, což podle úřadu práce odpovídá dlouhodobé ekonomické situaci těchto regionů. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji - 2,6 procenta. Nejvíce se situace změnila v Praze, kde podíl nezaměstnaných vzrostl meziročně o 0,9 procentního bodu na 3,6 procenta, a v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde vzrostl o osm desetin procentního bodu na 5,7 procenta, respektive na 5,8 procenta.

Vyhlídky pro trh práce podle hlavního ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka zůstávají na nadcházející letní měsíce povzbudivé, když ji bude snižovat pokračující sezónnost a otevírání služeb. „Podíl nezaměstnaných tak může v letních měsících klesnou k 3,7 až 3,8 procenta, přestože na trh vstoupí letošní noví absolventi,” uvedl.