První odhad letošní sklizně, s nímž ČSÚ přišel, je poměrně povzbudivý. Sklizeň základních obilovin by měla být na úrovni loňského, poměrně úspěšného roku a měla by převyšovat pětiletý průměr.
Už za necelé tři týdny zahájí Evropská centrální banka cyklus zvyšování úrokových sazeb. Zvýší je poprvé od roku 2011. Ocitá se tudíž na křižovatce. Předlužené země typu Itálie by totiž nemusely vysoké úroky unést, takže by se mohly zhroutit v bankrotu. Tomu se nyní bude ECB snažit zabránit za každou cenu, dokonce za cenu vážného narušení, ba rozbití jednotného trhu EU. Pokud by totiž padla Itálie, může padnout euro – a to je politicky zcela nepřijatelné.
Dnešní rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro televizi CNN Prima News patrně zítra, po otevření devizových trhů, vyvolá znatelný tlak na oslabení koruny. Otázkou je, zda či do jaké míry bude ČNB možnému oslabování české měny bránit.
Ukrajina se chystá představit obří plán své poválečné obnovy, svého druhu „Marshallův plán pro Ukrajinu“. Stane se tak na dvoudenní konferenci ve švýcarském Luganu, která začíná zítra, informuje agentura Bloomberg. Plán má zhruba 2000 stránek.
Řidičům v Česku nyní tak jako nikdy hrozí zdražování, jaké nepamatují. Největší americká banka JP Morgan totiž prognózuje, že cena ropy může v důsledku ruské odvety za nové sankce, které Západ nyní chystá, vyletět až na úroveň 380 dolarů za barel (9019 korun). Přitom barel ropy Brent se nyní prodává za necelých 112 dolarů za barel (2 658 korun).
ČEZ zdražuje lidem energie jen měsíc od posledního zdražení. Nejde letos o poslední zvyšování cen. Na podzim domácnosti čeká naprostý cenový šok, inflace může atakovat úroveň 20 procent.
Za energetickou krizi i rapidní inflaci si může Západ sám, píše Wall Street Journal. Desetiletí prosazování zelené agendy oslabilo demokracie a posiluje vliv autokracií.
Česko by mělo své předsednictví v Evropské unii, které dneškem začíná, využít k zahájení návratu racionality v energetické oblasti. Premiér Fiala hovoří spíše o energetické suverenitě, jenže ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě.
Německá vláda je podle dnešních slov kancléře Olafa Scholze připravena zachránit Uniper. Tento plynárenský kolos ze země našich západních sousedů se zmítá ve vážných finančních problémech poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin v polovině června odstřihl od zhruba 60 procent nasmlouvaných dodávek plynu. Akcie Uniperu ve čtvrtek propadají o skoro dvanáct procent, za poslední měsíc jsou dole o takřka 41 procent.
Snížení spotřební daně z paliv ani po měsíci čeští řidiči nepocítili. Vydělávají na něm ale hlavně polští a maďarští čerpadláři, kteří za rekordní marži prodávají produkci z ruské ropy.
V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999.
Nastává lom v měnové politice ECB. Zvyšování úroků už centrální banka eurozóny nepodmiňuje ukončením nákupu dluhopisů. Tento přístup může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými.
Světově významná ratingová agentura Moody’s v noci na dnešek středoevropského času oficiálně potvrdila, že Rusko se ocitlo v platební neschopnosti – tedy v bankrotu – vůči svým zahraničním věřitelům.
Akcie ČEZ včera spadly nejvíce za osm let, podnik přišel o 70 miliard své hodnoty, a to jen kvůli špatné komunikaci vláních stran. Dnešní valná hromada rozhodne o dividendě, jež asi bude zbytečně nízká
V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.
