Mléko za deset korun má drahý účet. Farmáři tlačí na Brusel, chtějí krizové peníze
Levné mléko a máslo v regálech vypadá jako dobrá zpráva pro zákazníky. Pro farmáře a mlékárny je to ale signál sílící krize. Agrární komora ČR spolu se zemědělskými organizacemi z deseti zemí žádá Evropskou komisi o mimořádná opatření včetně aktivace krizové rezervy. Výkupní ceny mléka padají, zatímco náklady na krmiva, energie, mzdy či veterinární péči zůstávají vysoko.
Evropský trh s mlékem se dostává pod stále větší tlak. Zatímco zákazníci v českých supermarketech mohou v akcích narazit na litr mléka pod deset korun a máslo za ceny, které ještě nedávno vypadaly jako minulost, na druhé straně řetězce roste napětí. Farmáři upozorňují, že za levnými regály stojí prudký pokles výkupních cen, který při současných nákladech ohrožuje ekonomiku mléčných farem i zpracovatelů.
Agrární komora České republiky proto společně se sedmnácti partnerskými organizacemi z deseti členských států Evropské unie vyzvala předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou k rychlé reakci. V dopise žádají zejména aktivaci mimořádných tržních opatření, mobilizaci zemědělské krizové rezervy, podporu soukromého skladování vybraných mléčných výrobků a větší flexibilitu pro členské státy při cílené pomoci producentům.
Levné v obchodě, drahé na farmě
Největší problém je v nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou. Produkce mléka v Evropě i ve světě roste rychleji než spotřeba a přebytek suroviny tlačí dolů ceny. Podle dat Výzkumného ústavu živočišné výroby klesla průměrná cena placená českým mlékárnám za mléko v květnu na 9,80 koruny za litr. Ještě loni v létě se přitom pohybovala nad třinácti korunami. V EU byla květnová průměrná cena 42,52 eura za 100 kilogramů, zatímco loni v létě přesahovala 52 eur.
Vlna veder z konce června zasáhla kromě jiných oblastí i zemědělství. Což může mít výrazný dopad do cen potravin. Náklady na produkci základních zemědělských produktů rostou. Pšenice to možná přežije. Překvapivě, možná největší dopad to bude mít na ceny mléka a produktů z něj.
Sucho ničí úrodu. Zdraží mléko, ceny chleba by měly vydržet
Zprávy z firem
Tlak je vidět i na evropských komoditách. Podle Milk Market Observatory Evropské komise byla v týdnu končícím 21. června cena másla meziročně nižší o 48 procent, cena plnotučného sušeného mléka o 26 procent, čedaru o 31 procent, eidamu o 22 procent a goudy o 21 procent. Naopak sušené odstředěné mléko a syrovátkový prášek meziročně zdražily, což ukazuje, že krize nedopadá na všechny mléčné komodity stejně.
„Evropská unie po zemědělcích oprávněně požaduje, aby zajišťovali potravinovou bezpečnost, stabilní dodávky kvalitních potravin i odolnost venkova. Pokud ale producenti mléka dlouhodobě prodávají pod ekonomicky udržitelnou úrovní a současně čelí vysokým nákladům, nemůže tento systém dlouhodobě fungovat,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Mléko nejde vypnout ze dne na den
Na rozdíl od některých jiných oborů nemohou producenti mléka výrobu rychle omezit a po zlepšení trhu ji zase okamžitě obnovit. Chov dojnic je dlouhodobá investice, která se plánuje roky dopředu. Farma musí udržovat stádo, zaměstnance, krmení, techniku i veterinární péči bez ohledu na aktuální výkyv výkupní ceny.
Právě proto zemědělci varují, že delší cenový propad může mít trvalé následky. Když farma omezí produkci nebo úplně skončí, návrat bývá velmi obtížný. Nejde jen o ztracený objem mléka, ale také o zaměstnanost na venkově, investice do modernizace a návazný byznys mlékáren.
Drahá nafta a drahá hnojiva zhoršují bilanci zemědělských podniků. Zhoršuje jim to možnost investovat do modernizace. Do cen potravin by se to však nemělo promítnout. Kilo chleba stojí padesát korun, cena pšenice z toho představuje asi tři koruny. "Kdyby někdy někdo říkal, že zemědělci zdražují chleba, tak to není možné," říká Jan Šimek, generální ředitel společnosti JTZE, která spadá pod skupinu J&T, obhospodařuje čtyřicet tisíc hektarů půdy a je tak po Agrofertu druhým největším tuzemským zemědělským podnikem.
Nafta je drahá, ale chleba kvůli nám nezdraží, říká Jan Šimek, šéf obří zemědělské firmy
Zprávy z firem
„Nejde přitom o běžný cenový výkyv, ale o vývoj, který při současných vysokých výrobních nákladech může během několika měsíců zásadně ovlivnit ekonomiku řady mléčných farem,“ řekl předseda Komoditní rady pro mléko a hovězí maso při Agrární komoře ČR a její viceprezident Leoš Říha.
Přebytek mléka se přelévá do másla, sýrů i sušeného mléka
Evropská čísla ukazují, že problém není jen v syrovém mléce. Podle červnového přehledu Milk Market Observatory vzrostl v EU v dubnu sběr kravského mléka meziročně o 2,3 procenta. Výroba některých navazujících komodit rostla ještě rychleji: v prvním čtvrtletí se zvýšila produkce másla o 11,1 procenta, fermentovaných výrobků o 4,1 procenta, sušeného odstředěného mléka o 15,7 procenta a sýrů o 3,8 procenta.
To je pro trh problém. Pokud roste výroba mléka, másla, sýrů i sušených výrobků rychleji než domácí spotřeba a exportní poptávka, zboží se musí udat cenou. Tlak se pak přelévá napříč celým řetězcem: farmář dostává méně za litr mléka, mlékárna hůře prodává komoditní výrobky a obchodní řetězce mohou tlačit akční ceny ještě níže.
Vývoj zhoršuje i mezinárodní obchod. Čína letos zavedla pětiletá cla na vybrané mléčné výrobky z EU v rozmezí 7,4 až 11,7 procenta. Cla jsou sice mírnější než původně hrozící sazby, ale evropským exportérům dál ztěžují konkurenci proti dodavatelům ze zemí, které mají s Čínou výhodnější obchodní režim, například Nový Zéland.
Farmáři chtějí skladování i krizovou rezervu
Zemědělské organizace proto žádají Brusel o zásah dřív, než se z cenového propadu stane strukturální problém. Mezi navrhovanými opatřeními je podpora soukromého skladování, která by dočasně stáhla část másla, sýrů nebo sušeného mléka z trhu a pomohla zastavit cenový pád.
Další možností je využití zemědělské krizové rezervy EU. Evropská komise podobné tržní nástroje používá k tlumení mimořádných výkyvů, aby zabránila prohlubování krize v zemědělských sektorech. Obecně mají evropská tržní opatření stabilizovat zemědělské trhy, zabránit eskalaci krizí a podpořit sektory, které čelí náhlým otřesům.
Komise přitom v posledních týdnech řeší i jiné nákladové tlaky v zemědělství. V červnu navrhla balík ve výši 540 milionů eur na pomoc farmářům zasaženým vysokými cenami hnojiv, včetně navýšení zemědělské rezervy o dalších 300 milionů eur z rozpočtu EU na rok 2026. Mlékaři nyní chtějí, aby se podobná naléhavost promítla i do řešení krize v mléčném sektoru.
Dopad by pocítily i mlékárny
Problém podle agrárníků nekončí u farmářů. Pokud budou producenti mléka omezovat stáda, ztratí stabilitu také zpracovatelé. Mlékárny potřebují pravidelné dodávky suroviny, aby mohly plánovat výrobu jogurtů, kefírů, sýrů, másla či sušeného mléka. Výpadky by se nakonec mohly vrátit i ke spotřebitelům – nikoli hned vyšší cenou, ale menší stabilitou trhu a nižší konkurenceschopností domácích výrobců.
„Dlouhodobý tlak na ceny nezasahuje pouze prvovýrobu, ale postupně dopadá i na celý mlékárenský průmysl. Stabilní zpracování je možné pouze tehdy, pokud mají producenti ekonomickou jistotu pokračovat ve výrobě,“ uvedl předseda Krajské agrární komory Plzeň a jednatel společnosti Milknatur Pavel Šrámek.
Česko chce jednat i doma
Téma řešilo 1. července také představenstvo Agrární komory ČR, které se poprvé sešlo v novém složení po květnovém volebním sněmu v Olomouci. Vedle tlaku na Evropskou komisi chce komora pokračovat v jednáních s českou vládou. Podpořila také požadavek Ministerstva zemědělství na navýšení rozpočtu národních dotací.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
