Světové trhy zatím na čtvrteční ruský zákaz vývozu motorové nafty reagují bez výraznějšího vzrušení. Cena velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu, určující i pro ceny v Česku, včera oproti včerejšku poklesla. Před zhruba týdnem přesahovala její cena úroveň 1030 dolarů za tunu, včera činila přibližně 986 dolarů za tunu.
Německá vláda kancléře Olafa Scholze čelí zostřené kritice kvůli svému zamýšlenému obchodování s ruským zkapalněným plynem. I když v obchodech s ním figuruje jen jako prostředník a tedy jako svého druhu „poslíček“, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká republika sice momentálně stále má velmi nízký podíl dluhu na HDP, zejména v kontextu eurozóny. V příštím roce se ale může situace dramaticky změnit, uvedl náměstek ministra financí a bývalý člen rady České národní banky Marek Mora v pořadu Svět financí na CNN Prima NEWS.
Česko dováží nejvíce ruské ropy od roku 2010. Ruská ropa z Dálného východu už je přitom dražší než ropa Brent, i když sankce měly vést k tomu, že bude naopak levnější.
Řetězce ustupují mediálnímu a politickému tlaku a dávají své marže do pořádku. Většina potravin proto letos zlevňuje, někdy i citelně.
Ruská ropa z Dálného východu se už – nezvykle – prodává dráže než severomořská ropa Brent, jejíž cena světu, zejména pak Západu, slouží jako referenční. Rusku se tedy podařilo v tomto ohledu vymazat účinek západních sankcí, které původně vedly k výraznému propadu ceny ruské ropy oproti Brentu.
O Německu se už opět, po letech, hovoří jako o „nemocném muži Evropy“. V ekonomických problémech je ale celý starý kontinent. Bezprostředně jej ničí zejména důsledky války na Ukrajině, včetně energetické drahoty, které výrazně snižují globální konkurenceschopnost nejen německých firem a podniků. Má to zásadní dopad už i na náladu Němců. Hned 79 procent z nich není s vládou kancléře Scholze spokojeno, vyplývá z aktuálního průzkumu ARD. Už jsou alergičtí na výraz „energetická přeměna“ a Scholzovi spolustraníci kancléři doporučují se jeho užití na veřejnost zcela vystříhat.
Rusko překonalo sankce a v rekordním množství zaplavuje světový trh pšenicí. Její cena se tak ve světě prudce propadá, navzdory omezení vývozu z Ukrajiny, takže Rusko hledá způsob, jak ji zase zvýšit.
Nemovitostní fondy prožívají slabší rok. Zejména proto, že jim zdražují splátky úvěrů. Ty si fondy totiž velmi často berou v eurech. Evropská centrální banka přitom letos poměrně razantně navyšuje své úrokové sazby, takže financování právě v eurech prodražuje.
Dovoz čínských automobilů a automobilových součástek do Německa v první polovině roku vzrostl o 75 procent, i když celkový dovoz z Číny klesl. Vývoz aut a dílů z Německa do Číny se pak snížil o 21 procent, uvedl německý ekonomický institut IW. Údaje ukazují, že největší evropské centrum výroby aut se dostává pod stále větší tlak. Z širšího pohledu se pak auta podle IW stále více stávají asijským produktem.
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu citelně zrychlily tempo svého zdražování. Benzín včera poprvé od loňského listopadu překonal v celorepublikovém průměru psychologicky důležitou cenovku 40 korun za litr. Nafta ovšem zdražuje ještě mnohem výrazněji. Důvodem je zejména růst cen ropy na světových trzích, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropská komise zahajuje vyšetřování čínské dotační politiky v oblasti výroby elektroaut. Výsledkem může být zákaz dovozu čínských vozů a zdražení elektroaut také v Česku.
Připravovaný konsolidační balíček promluví také do cen potravin. Jeho tvůrci se sice zaklínají tím, že povede ke zlevnění potravin, o čemž minulý týden řetězce ujišťovaly i premiéra. Nedávná zkušenost z Finska nebo Německa ale hovoří spíše proti nim. Naopak, balíček může vytvořit tlak na zdražení potravin, neboť zdraží nájem z půdy zemědělcům.
Česko letos dováží z Ruska největší množství ropy od roku 2010. V porovnání s předválečným a předcovidovým rokem 2019 dovezlo v prvním letošním pololetí z Ruska o bezmála milion tun více ropy než v prvním půlroce před čtyřmi lety. Závislost ČR na ruské ropě je nebývale vysoká.
Počet obyvatel České republiky se nezadržitelně blíží hodnotě jedenácti milionů. Ke konci letošního června mělo Česko přesně 10 873 553 obyvatele. To je meziročně o zhruba 114 tisíc osob více. Rozsah přírůstku obyvatelstva se však v letošním prvním pololetí citelně snížil. Zatímco loni v prvním pololetí Česku přibylo takřka 243 tisíc obyvatel, letos už to bylo jen přibližně 46 tisíc osob.
