Spojené státy zrušily zákaz poskytovat americké zbraně a výcvik brigádě Azov, ukrajinské elitní jednotce s kontroverzní minulostí. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na sdělení amerického ministerstva zahraničí. Kreml označil krok za „krajně negativní“.
V prvních dvou měsících letošního roku evropské země vyčlenily na pomoc Ukrajině napadené ruskou armádou celkem asi šest miliard eur (přes 150 miliard korun), téměř celá suma se týká vojenského vybavení. Uvedl to výzkumný Kielský institut pro světové hospodářství (IfW), jenž sleduje podporu Kyjevu.
Americký prezident Joe Biden ve středu po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu. Dokument zároveň uzákonil další výdaje ve výši přes 30 miliard dolarů na podporu Izraele, asijských partnerů či na humanitární pomoc ve světě a potvrdil přijetí opatření, které by teoreticky mohlo příští rok vést k zákazu sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Slovenská občanská sbírka na podporu iniciativy české vlády ohledně nákupu munice pro Ukrajinu zatím neskončí, byť její organizátoři vybrali již více než 3,5 milionu eur (88,5 milionu korun).
Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou agresí dosud největší balík vojenské pomoci, který bude obsahovat 1600 střel, 400 vozů a téměř čtyři miliony kusů munice. Podle britských médií to oznámil úřad premiéra Rishiho Sunaka před jeho cestou do Varšavy.
Spojené státy urychleně poskytnou Ukrajině významné balíky vojenské pomoci, jakmile americký Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.
Ukrajinské schopnosti odrážet intenzivní ruské útočné operace na východě Ukrajiny se zhoršily a patrně se budou nadále v blízké budoucnosti zhoršovat, pokud budou trvat průtahy s americkou vojenskou pomocí, uvedl ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).
Zástupci slovenské a ukrajinské vlády se na společném jednání na Slovensku dohodli na posílení energetických propojení obou zemí, novém železničním spojení i modernizaci společného hraničního přechodu, uvedl slovenský premiér Robert Fico, jehož nynější vláda po nástupu do úřadu loni na podzim zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
Pokud Ukrajina neobdrží slíbenou americkou vojenskou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou ukrajinské síly muset začít po malých krůčcích ustupovat. Kyjev ovšem hledá cesty, jak takovému scénáři zabránit, v rozhovoru s americkým listem The Washington Post to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Summit EU se shodl na další urychlené pomoci Ukrajině. Šéfové států a vlád ocenili inciativu České republiky na nákup munice a pokročili v otázce možného využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv pro podporu Ukrajiny.
Česká republika v Evropě vede iniciativu usilující o shromáždění 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun) na munici pro Ukrajinu, napsal deník Financial Times (FT). O možnosti zakoupit ve třetích zemích dělostřelecké granáty pro Ukrajince čelící ruské invazi informoval český prezident Petr Pavel minulý týden na mnichovské bezpečnostní konferenci. FT nyní s odvoláním na nejmenované zdroje upřesňují částku, o kterou se údajně jedná.
Setkání prezidentů USA a Ruska se v bezprostřední době neplánuje, uvedl v úterý podle agentury Reuters nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Donald Trump přitom před týdnem po telefonátu s Vladimirem Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. V úterý večer pak Trump řekl, že nechce, aby schůzka byla ztrátou času. Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení války na Ukrajině, tak zůstává nejistý, shoda naopak panuje na jejím konání v Budapešti.
Do Vatikánu dnes na dvoudenní návštěvu zavítá britský král Karel III., který stojí v čele anglikánské církve, a jeho manželka královna Camilla. První den návštěvy se setkají představitelé anglikánské a katolické církve. Následujícího dne se podle BBC uskuteční společná bohoslužba v Sixtinské kapli. Karel III. a papež Lev XIV. se tak stanou prvním britským monarchou a první hlavou katolické církve, kteří se společně zúčastní bohoslužby od dob reformace v 16. století.